Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: Chudí ze Slovenska proudí do Ústí nad Labem za sociálními dávkami

 

davkova turistika usti big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

1
října
2018

V posledních měsících se v rámci předvolebních kampaní začala především v okrese Ústí nad Labem častěji objevovat již starší informace o lidech, kteří se mají do kraje stěhovat ze Slovenska kvůli dávkám. Pro toto jednání se ustálil název ‚dávková turistika‘. „Tímto krokem chceme město zakonzervovat, aby se k nám nesestěhovávali další lidé z východního Slovenska, kteří nikdy pracovat nebudou. A oni se tím netají. Sociální pracovníci jsou s nimi neustále v kontaktu, řeší jejich problémy, ale to, že jediná jejich motivace je odchod do Čech za sociálními dávkami a že v Ústí jsou laciné byty, je neskutečné,“ uvedla například před pár dny primátorka Ústí nad Labem Věra Nechybová v rozhovoru pro iDnes. „Dnes je všichni posílají k nám, tak ať se o ně postarají tam, kde jsou. My potřebujeme zabránit příchodu dalších a dalších sociálně slabých ze Slovenska a hlavně Košic,“ uvedl také pro iDnes již v lednu náměstek primátorky Ústí nad Labem Jiří Madar. Jaká je situace doopravdy? Stěhují se ve větší míře do České republiky, případně Ústeckého kraje, chudí lidé ze Slovenska za dávkami?

davkova turistika usti 1

Ilustrační foto: Wikipedia

V některých českých městech se šíří informace o hromadném stěhování občanů Slovenské republiky do sociálně vyloučených lokalit v České republice za účelem čerpání vyšších sociálních dávek, uvádí Agentura pro sociální začleňování, která se problematice obsáhle věnuje na svém webu. Může občan jiné členské země EU čerpat prostředky sociální pomoci, aniž by v ČR předtím pracoval?

Statistiky

Podle statistik Ministerstva vnitra žilo na konci ledna 2017 v České republice 107 tisíc občanů Slovenska, v prosinci 2017 to bylo již 111 tisíc osob. Počet Slováků v českých městech se tedy zvyšuje. Podle statistik MPSV, které máme k dispozici, se ale v daném období snížil jak počet, tak suma dávek vyplacených této skupině obyvatel. Stejný trend lze zaznamenat i v Ústeckém kraji. Přestože se za rok 2017 zvýšil počet lidí ze Slovenska žijících v regionu o 60 osob, počet i suma vyplacených dávek klesly.

davkova turistika usti 2

„Statistiky o vyplacených dávkách Ministerstvem práce a sociálních věcí nepotvrzují nárůst počtu Slováků mezi jejich příjemci,“ shrnuje David Beňák pro server E-mostecko. „Slovenští občané žijící v Česku pobírají příspěvek na živobytí zhruba ve stejné míře jako čeští občané. Počet českých i slovenských příjemců této dávky v posledním více než roce klesá ve všech regionech. Příchod slovenských rodin kvůli vyšším dávkám tedy nelze podle dat potvrdit,“ dodává.

davkova turistika usti 6

Žádný dramatický vývoj neukazují ani statistiky pro ORP Ústí nad Labem.

davkova turistika usti 5

Druhy sociálních dávek

Sociální dávky v ČR jsou dvou typů: dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. S těmito dvěma skupinami jsou spojena odlišná pravidla pro čerpání.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Dávky pomoci v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Nárok na jejich čerpání mají občané EU nejdříve po třech měsících pobytu na území ČR, s výjimkou dávky mimořádné okamžité pomoci, kterou lze poskytnout i při kratším pobytu. To ovšem platí, pouze pokud není při posouzení žádosti o dávku shledáno, že žadatel představuje neodůvodnitelnou zátěž pro systém sociální pomoci.

Posouzení toho, zda občan EU představuje neodůvodnitelnou zátěž systému pomoci, provádí Úřad práce podle pravidel zakotvených v § 16 zákona o pomoci v hmotné nouzi. K tomu je dle zákona používán bodový systém, který zohledňuje délku pobytu, dobu zaměstnání, dobu studia a možnost pracovního uplatnění v ČR. Pokud je žadatel z jiné členské země posouzen na základě bodového systému jako neodůvodnitelná zátěž pro systém pomoci, ztrácí povolení k pobytu a je povinen opustit území ČR.

Dávky státní sociální podpory

Mezi dávky státní sociální podpory patří příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné a pohřebné. Občané EU mají za stejných podmínek jako občané ČR nárok čerpat tyto dávky po roce nahlášeného pobytu na území ČR, v některých dále uvedených případech i dříve.

Občané EU pracující a současně bydlící v ČR mají nárok na příspěvek na bydlení za stejných podmínek jako občané ČR bez ohledu na délku svého pobytu. Na rodičovský příspěvek má občan EU nárok, pokud v ČR pracuje, nebo pracoval bezprostředně před vznikem nároku na dávku. Pro stanovení vyměřovacího základu se použije pouze příjem, který občan EU měl v ČR před podáním žádosti o dávku.

Na přídavek na dítě má, při splnění ostatních podmínek, domácnost občana EU nárok vždy, pokud tento občan v ČR pracuje, i kdyby dítě bydlelo v jiném členském státě. Pokud členové domácnosti pracují v různých státech EU, uplatní se kolizní pravidla, která stanovují, v jaké zemi má být příspěvek vyplácen.

Nezaměstnaní občané EU pobývající v ČR kratší dobu než jeden rok mohou mít nárok na rodičovský příspěvek a na přídavek na dítě, pokud mají v ČR bydliště dle definice používané v nařízeních EU. Bydliště je v tomto případě definováno jako „obvyklé bydliště“, tedy země, kde má osoba nebo domácnost ve zvyku pobývat. V případě, že občan EU podá žádost o tyto dávky v ČR a Úřad práce dospěje k závěru, že nárok nemá, neboť má bydliště v jiném členském státě, postoupí žádost tomuto členskému státu.
Nárok na porodné mají občané EU vždy až po roce nahlášeného pobytu na území ČR.

Úvodní foto: Pixabay

Čtěte dále

„Zkazíš si život,“ rozmlouvali jí vztah s vozíčkářem. „Vztah s Ondrou je ten nejlepší,“ říká Tereza

Ondra Tupý si v létě 2015 polámal obratle a přerušil míchu, následovala dlouhá léčba a rehabilitace. Tři roky po osudném dnu odjel na další rehabilitační pobyt do centra Paraple. V tu dobu tam působila jako ergoterapeutka v rámci své měsíční praxe Tereza Waldhauserová. „Při pobytu jsme si jeden druhého moc nevšímali. Až po měsíci si mě Ondra přidal na Instagramu a od té doby jsme si psali skoro každý den,“ popisuje začátky 24letá Tereza. „Naše výročí připadá až na srpen 2019. Nejdřív jsem chtěla já Ondru, on mě moc ne. Potom to bylo naopak, až jsme konečně chtěli oba,“ směje se Tereza.

Kateřina Gamal Richterová 2. 7. 2020

„Skateboarding má sociální přesah, může pomoci i genderové rovnosti,” říkají David Krásný a Jakub Novotný

Většina lidí si skateboarding představí jako volnočasovou aktivitu či sport, část chová ale o lidech s prknem negativní stereotypy: hluk, drogy, kriminalita. Kameraman David Krásný a doktorand Jakub Novotný se rozhodli prozkoumat, zda má skateboarding i nějaký sociální přesah. V Polsku, Řecku a Maroku natočili krátký dokument o tom, jak může skejt pomáhat třeba uprchlíkům: „Natáčeli jsme s nimi odpolední skejtové lekce, na nichž se vystřídalo zhruba 150 účastníků. Většinou se jedná o děti a mládež z Afghánistánu, Sýrie či Pákistánu, zhruba od šesti let po teenagery. Bylo vidět, že jsou ze skejtování nadšení. Kuba navíc vymyslel workshop malování na skejty a třeba holčička, která si mohla na desku udělat vlastní jméno, měla strašnou radost,“ popisuje David. Skateboarding podle David a Jakuba není jediné, samospásné či nejlepší řešení, může se ale podílet na integraci lidí do místních komunit i ...

Bojoval se závislostí a dluhy. Díky stabilnímu bydlení se odrazil ode dna

Každý den se v sedm hodin ráno schází skupinka pěti lidí na terminálu Fügnerova v Liberci. Na místě, které je mezi místními známé jako „pod hodinami“, si tři muži a dvě ženy v uniformách rozdělují úkoly a plánují si svůj pracovní den. Všichni pracují jako asistenti prevence kriminality. Jejich úkolem je procházet centrem města a sociálně vyloučenými lokalitami, kde pomáhají řešit různé konflikty a potenciální problémy. Městu se asistenti natolik osvědčili, že se chystá na podzim letošního roku rozšířit jejich řady o dalších pět pracovníků.

Charlota Dědková 1. 7. 2020

„Hodnotu člověka nelze eliminovat na národnost nebo sexuální preferenci,“ říká vikář husitské církve

„Církev československá husitská jako ostatní církve v totalitním režimu měla znesnadněnou existenci. Probíhala tady cílená šikana a perzekuce, omezování veškerých aktivit zvláště třeba s dětmi nebo takových, které šly vně církve. To samozřejmě vedlo k obrovskému úbytku členů i kněží,” říká vikář československé církve husitské Vladimír Volráb ve videu projektu 30 let od Sametové revoluce: minority a změny.

Marie Škardová 30. 6. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.