Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Romantická procházka po islámsku. Muž vede ženy na řetězu

 

muslimky retez big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

30
ledna
2019

Na sociální síti Facebook se před pár dny začala šířit fotografie, na níž neznámý muž vede tři ženy za sebou připoutané řetězem. Fotografii sdílelo přes šest stovek lidí. Dle komentářů někteří z nich považují situaci na fotografii za skutečnou či dokonce běžnou.

muslimky retez 1

Jak je to ve skutečnosti?

Původní fotografie, jejíž zdroj je nejasný, se šíří upravená v grafickém programu. Na originální fotografii jdou ženy za mužem, řetěz je však na snímek přidán. Upravený obrázek se pak šíří na zahraničních i českých zábavních webech. V Česku ho lze nalézt například na serveru Fungate.cz v sekci legrácky.

muslimky retez 2

Původní neupravená fotografie se šíří v souvislosti s tématem ženských práv v Afghánistánu.

muslimky retez 4

Práva žen v Afghánistánu

Přes humorný příběh jsou práva žen v Afghánistánu aktuálním tématem. V letech 1919 až 1929 král Amanullah prosazoval svobodu pro ženy ve veřejné sféře a zdůrazňoval význam jejich vzdělávání. Propagoval také odhalování a západnější styl oblečení. Zrušil nucená manželství, dětská manželství a omezil polygamii.
Ústava z roku 1964 pak ženám zaručila právo na vzdělání, práci a volební právo. V 70. letech však v zemi převážily konzervativní postoje. Vláda se postavila proti zahraničním zásahům i ideologickým postojům a převládl názor, že ženy volně pohybující se ve společnosti znamenají morální úpadek. Tyto postoje upevnila vláda radikálního náboženského hnutí Tálibán. V době jeho vlády na konci devadesátých let bylo postavení žen v zemi jedním z nejhorších na světě.

Afghánská společnost považuje tradičně ženu za nositelku ideálů společnosti symbolizující rodinu, komunitu a národ. Z této skutečnosti vyplývá potřeba ochrany morální čistoty žen. Ta je symbolizována především povinností zahalování. Dále jsou pak ve společnosti omezené vzájemné interakce mezi muži a ženami. To v důsledku omezuje svobodný pohyb žen, včetně práva na studium a práci mimo domov. Ženy jsou tak i v současnosti ohroženy vysokou mírou negramotnosti a domácího násilí. Přestože dle mezinárodních statistických údajů počet zaměstnaných žen roste, stále jen 8 % z nich má trvalý příjem. Změna této situace je dlouhodobým cílem mezinárodních společenství.

Ve městech Herát a Džalálábád již například několik let funguje i český projekt organizace Člověk v tísni. Ten zajišťuje ženám vzdělání v různých oborech jako je kosmetika, kadeřnictví či šití. Díky odborným znalostem mohou ženy najít práci nebo začít podnikat a tím získat nezávislost i stálý příjem.

Úvodní foto: Wikipedia

Čtěte dále

Někteří vidí za zimní kuklou islamizaci. „Funkčnost je pro nás důležitější než předsudky,“ reaguje firma

Česká firma Crawler specializující se na kvalitní a funkční oblečení z merino vlny uvedla před Vánoci na trh novinku, Ninja kuklu. Kukla je tvarovaná tak, aby v zimním počasí spolehlivě kryla uši, spánky, dutiny i krk. Lze ji nosit i přes nos a v současné době využít jako roušku. Funkční design výrobku však kromě zájmu vzbudil i negativní pozornost. Někteří uživatelé totiž mají dojem, že kukla připomíná tradiční pokrývku muslimských žen. „Jako sorry, ale já vidím hidžáb, co nosí islámské a arabské ženy. Tohle fakt na svých dětech, a priori dcerách, fakt nechci,” vyjádřila se v komentářích Veronika. „Přesně, souhlas. Jako první mě napadla pomalá cílená islamizace, která s lyžařskou kuklou nemá nic společného,” souhlasil s Veronikou Miroslav. Svůj názor přidal do diskuze také Zdeněk: „To bych navlíknul na palici výrobci a poslal je okamžitě z tohoto státu do tý prde ...

Český top manažer dál velebí Ghanu. Spolu s českou ambasádou vybudovali drůbežárnu. Věnovali ji uprchlíkům

Českého top manažera před několika lety vyhoření i zdravotní problémy přivedly k razantní proměně životního stylu. Vedle práce pro korporace se rozhodl své vydělané peníze investovat do bohulibých projektů v západoafrické Ghaně, která ho kdysi při dovolené učarovala. Tím posledním je vybudování drůbeží farmy v táboře pro uprchlíky ze sousedního Pobřeží slonoviny, která jim zajistí stabilní přijem a pomůže i místním podnikatelům v přístupu ke kvalitnímu masu.

Lukáš Houdek 20. 12. 2020

„Byl to osud. Můj život je tu plný,“ říká Vishwanatan, sociální pracovník, který na Ostravsku pracuje s Romy

Je to právě 30 let, co žije Ind Kumar Vishwanathan v Česku a zakládá zde komunitní projekty. Ještě jako učitel fyziky spoluzakládal Anglicko-české gymnázium v Olomouci. Když vypravil do světa první maturanty, postihly Česko v roce 1997 ničivé povodně a on přesídlil do unimobuňky k vystěhovaným Romům v Ostravě. Během prvního půl roku jejich děti přešly ze zvláštní školy na klasickou základku a Viswanathan od učitelství k sociální práci. Přes 20 let bojuje o bývalou hornickou osadu Bedřiška, 18 let je součástí Vesničky soužití a 15 let podporuje v úsilí o odškodnění nuceně sterilizovaných romských žen. Jeho mottem je participace, inspirací slavná esej Václava Havla Moc bezmocných a snem proměna Bedřišky na sociální bytové družstvo.

Kateřina Čopjaková 18. 12. 2020

Vzepřela se rodině. Odmítla domluvený sňatek a vystudovala vysokou. „Matka mě vyhodila z domu,“ říká

Pětadvacetiletá Falatka Biháriová je olašská Romka. Matka ji chtěla podle zvyklostí některých olašských Romů v 17 letech provdat za Falatčina o dva roky staršího bratrance, s nímž se znala od dětství, to však Falatka odmítla. „Nelíbilo se mi, že bych si měla vzít někoho z rodiny. Navíc jsem nechtěla být služkou, uklízet, vařit a starat se o manžela, vydělávat peníze. Chtěla jsem žít svůj život a svůj sen, tedy vystudovat vysokou školu a učit se jazyky, aby ze mě něco bylo,“ vysvětluje Falatka, proč se vzepřela rodině a odmítla svatbu. „Za to, že jsem zostudila svoji rodinu, mě matka vyhodila z domu.“

Kateřina Gamal Richterová 16. 12. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.