Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Romantická procházka po islámsku. Muž vede ženy na řetězu

 

muslimky retez big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

30
ledna
2019

Na sociální síti Facebook se před pár dny začala šířit fotografie, na níž neznámý muž vede tři ženy za sebou připoutané řetězem. Fotografii sdílelo přes šest stovek lidí. Dle komentářů někteří z nich považují situaci na fotografii za skutečnou či dokonce běžnou.

muslimky retez 1

Jak je to ve skutečnosti?

Původní fotografie, jejíž zdroj je nejasný, se šíří upravená v grafickém programu. Na originální fotografii jdou ženy za mužem, řetěz je však na snímek přidán. Upravený obrázek se pak šíří na zahraničních i českých zábavních webech. V Česku ho lze nalézt například na serveru Fungate.cz v sekci legrácky.

muslimky retez 2

Původní neupravená fotografie se šíří v souvislosti s tématem ženských práv v Afghánistánu.

muslimky retez 4

Práva žen v Afghánistánu

Přes humorný příběh jsou práva žen v Afghánistánu aktuálním tématem. V letech 1919 až 1929 král Amanullah prosazoval svobodu pro ženy ve veřejné sféře a zdůrazňoval význam jejich vzdělávání. Propagoval také odhalování a západnější styl oblečení. Zrušil nucená manželství, dětská manželství a omezil polygamii.
Ústava z roku 1964 pak ženám zaručila právo na vzdělání, práci a volební právo. V 70. letech však v zemi převážily konzervativní postoje. Vláda se postavila proti zahraničním zásahům i ideologickým postojům a převládl názor, že ženy volně pohybující se ve společnosti znamenají morální úpadek. Tyto postoje upevnila vláda radikálního náboženského hnutí Tálibán. V době jeho vlády na konci devadesátých let bylo postavení žen v zemi jedním z nejhorších na světě.

Afghánská společnost považuje tradičně ženu za nositelku ideálů společnosti symbolizující rodinu, komunitu a národ. Z této skutečnosti vyplývá potřeba ochrany morální čistoty žen. Ta je symbolizována především povinností zahalování. Dále jsou pak ve společnosti omezené vzájemné interakce mezi muži a ženami. To v důsledku omezuje svobodný pohyb žen, včetně práva na studium a práci mimo domov. Ženy jsou tak i v současnosti ohroženy vysokou mírou negramotnosti a domácího násilí. Přestože dle mezinárodních statistických údajů počet zaměstnaných žen roste, stále jen 8 % z nich má trvalý příjem. Změna této situace je dlouhodobým cílem mezinárodních společenství.

Ve městech Herát a Džalálábád již například několik let funguje i český projekt organizace Člověk v tísni. Ten zajišťuje ženám vzdělání v různých oborech jako je kosmetika, kadeřnictví či šití. Díky odborným znalostem mohou ženy najít práci nebo začít podnikat a tím získat nezávislost i stálý příjem.

Úvodní foto: Wikipedia

Čtěte dále

„Zkazíš si život,“ rozmlouvali jí vztah s vozíčkářem. „Vztah s Ondrou je ten nejlepší,“ říká Tereza

Ondra Tupý si v létě 2015 polámal obratle a přerušil míchu, následovala dlouhá léčba a rehabilitace. Tři roky po osudném dnu odjel na další rehabilitační pobyt do centra Paraple. V tu dobu tam působila jako ergoterapeutka v rámci své měsíční praxe Tereza Waldhauserová. „Při pobytu jsme si jeden druhého moc nevšímali. Až po měsíci si mě Ondra přidal na Instagramu a od té doby jsme si psali skoro každý den,“ popisuje začátky 24letá Tereza. „Naše výročí připadá až na srpen 2019. Nejdřív jsem chtěla já Ondru, on mě moc ne. Potom to bylo naopak, až jsme konečně chtěli oba,“ směje se Tereza.

Kateřina Gamal Richterová 2. 7. 2020

„Skateboarding má sociální přesah, může pomoci i genderové rovnosti,” říkají David Krásný a Jakub Novotný

Většina lidí si skateboarding představí jako volnočasovou aktivitu či sport, část chová ale o lidech s prknem negativní stereotypy: hluk, drogy, kriminalita. Kameraman David Krásný a doktorand Jakub Novotný se rozhodli prozkoumat, zda má skateboarding i nějaký sociální přesah. V Polsku, Řecku a Maroku natočili krátký dokument o tom, jak může skejt pomáhat třeba uprchlíkům: „Natáčeli jsme s nimi odpolední skejtové lekce, na nichž se vystřídalo zhruba 150 účastníků. Většinou se jedná o děti a mládež z Afghánistánu, Sýrie či Pákistánu, zhruba od šesti let po teenagery. Bylo vidět, že jsou ze skejtování nadšení. Kuba navíc vymyslel workshop malování na skejty a třeba holčička, která si mohla na desku udělat vlastní jméno, měla strašnou radost,“ popisuje David. Skateboarding podle David a Jakuba není jediné, samospásné či nejlepší řešení, může se ale podílet na integraci lidí do místních komunit i ...

Bojoval se závislostí a dluhy. Díky stabilnímu bydlení se odrazil ode dna

Každý den se v sedm hodin ráno schází skupinka pěti lidí na terminálu Fügnerova v Liberci. Na místě, které je mezi místními známé jako „pod hodinami“, si tři muži a dvě ženy v uniformách rozdělují úkoly a plánují si svůj pracovní den. Všichni pracují jako asistenti prevence kriminality. Jejich úkolem je procházet centrem města a sociálně vyloučenými lokalitami, kde pomáhají řešit různé konflikty a potenciální problémy. Městu se asistenti natolik osvědčili, že se chystá na podzim letošního roku rozšířit jejich řady o dalších pět pracovníků.

Charlota Dědková 1. 7. 2020

„Hodnotu člověka nelze eliminovat na národnost nebo sexuální preferenci,“ říká vikář husitské církve

„Církev československá husitská jako ostatní církve v totalitním režimu měla znesnadněnou existenci. Probíhala tady cílená šikana a perzekuce, omezování veškerých aktivit zvláště třeba s dětmi nebo takových, které šly vně církve. To samozřejmě vedlo k obrovskému úbytku členů i kněží,” říká vikář československé církve husitské Vladimír Volráb ve videu projektu 30 let od Sametové revoluce: minority a změny.

Marie Škardová 30. 6. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.