Sfárat do hlubin

 

sfarat do hlubin big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

8
října
2020

„Horník je pán!“ a „Ostravsko-karvinský revír je bašta hornictví,“ tradovalo se ještě do nedávna po republice. Černé povolání mělo pověst dobře zaplacené dřiny a zaměstnanecké jistoty, kterou nepoddoluje ani změna režimu. Od sametové revoluce už s ním ale zatřásla divoká privatizace a opětovně zestátnění dolů, klesající cena černého uhlí nebo zákony o životním prostředí. Zatímco těžba na Ostravsku je v útlumu už přes desetiletí, Karvinsko s posledními třemi doly odolává. Co prožívají horníci, jejich rodiny a s nimi i Karviná, jedno z nejrychleji se vylidňujících měst v Česku? Na to se zaměřuje seriál Sfárat do hlubin začínající dnes, 8. října, na Hatefree.cz

sfarat do hlubin 7

Příjezd do slezského města Karviná z jakékoliv světové strany nenechává návštěvníka na pochybách, že tady se těží uhlí. Těžební věže, ať už funkční nebo zakonzervované, jej obklopují ze všech stran. Symbolem města, které bylo opakovaně přesunováno a znovubudováno kvůli těžbě, je šikmý kostel přezdívaný také česká Pisa. Barokní stavba z poloviny 18. století zasvěcená Petrovi z Alkantary stojící kdysi v centru zaniklého města Karvinná, a dnes v rumišti na okraji, je unikátní především tím, že jakkoliv pod ní klesla půda o 37 metrů, pouze se naklonila, ale přes prognózy statiků nespadla. Dalo by se říct, že její pohnutý osud je dobrou metaforou celého regionu i jeho obyvatel.

sfarat do hlubin 3

Současná Karviná zažila největší rozmach v 80. letech minulého století, kdy těžba černého zlata trhala rekordy a s ní i počet obyvatel, který lehce překročil 80 000. Od té doby obě křivky prudce klesají, doly se zavírají a město se každoročně vylidňuje. Kladem útlumu těžby se stalo zvyšování kvality ovzduší, stále to ale nestačí na sestup z nejvyšších příček žebříčku znečištěných lokalit v republice. Na těžbu je totiž navázán další těžký průmysl jako hutnictví, výroba koksu nebo elektřiny, většina domácností je navíc vytápěna centrálně díky teplárnám. Legislativně garantovaných 35 dnů s vyššími koncentracemi škodlivých látek tak Karviná překračuje každoročně. Avšak dny, kdy se nedalo kvůli smogu vycházet ani větrat a které starší generace brala jako běžnou součást zvláště zimních měsíců, téměř nejsou.

sfarat do hlubin 4

Karviná je městem na okraji, nejen z geografického, ale také politického nebo společenského hlediska. Podle místních to nejlépe dokládá nedávná situace s šířením onemocnění COVID-19 mezi zaměstnanci na dole Darkov, kdy trvalo týdny, než byla těžba uhlí pozastavena a horníci s finanční kompenzací posláni domů. Do celostátních médií se město pravidelně dostává jen v tragických souvislostech s neštěstími na dolech. Při tom posledním v prosinci 2018 zemřelo 13 lidí (11 Poláků a 2 Češi) a další čtyři muži byli zraněni.

sfarat do hlubin 2

Pro veřejnost mediálními výstupy příběhy zemřelých končí, pro jejich pozůstalé i zraněné kolegy ale pokračují dál. Po rekonvalescenci se mnozí z nich na své pracoviště a zároveň místo nehody vrací. Úvaha, že by v regionu s vysokou nezaměstnaností našli jinou stejně placenou práci, je spíše teoretická, pro zahraniční horníky zaměstnávané přes agentury pak téměř nemožná. Na pozůstalé nezřídka dopadá tíha exekucí, které rodinu za neplacení dluhů postihly.

sfarat do hlubin 6

Jak se žije ve výbušném koktejlu nejistot? Jak se s ním vyrovnávají horníci, sirotci nebo vdovy? A jak se své role záchranné sítě ujímá město? Na tyto základní otázky a mnohé další podotázky bude hledat odpovědi seriál rozhovorů a reportáží.

Přehled dílů seriálu

15. října

Město čekající na resuscitaci: reportáž z místa, které ztrácí svůj význam a hledá nový. Jaké jsou největší problémy současné Karviné, z čeho pramení a jaký má město plán po útlumu těžby?

22. října

O duševním zdraví na Karvinsku s Martinou Bednářovou, koordinátorkou Centra duševního zdraví v Karviné.

29. října

O fyzické a psychické zátěži práce na dole i mimořádných situacích s Václavem Slukou, psychologem a bývalým havířem.

5. listopadu

O otřesu v dole s havířem s posttraumatickou stresovou poruchou, který se rozhodl zůstat v anonymitě.

12. listopadu

O pomoci při závalu a hledání zraněných se záchranářem Václavem, který se rozhodl zůstat v anonymitě.

19. listopadu

Ženy, o kterých se nemluví. Na šachtách pracuje mnoho lidí na povrchu včetně žen zaměstnaných jako mazačky, uklízečky, skladnice nebo ekonomky. Reportáž s bývalými i současnými zaměstnankyněmi dolů.

26. listopadu

O hornických vdovách s antropoložkou Kamilou Hladkou, autorkou stejnojmenné knihy rozhovorů.

3. prosince

O smrti muže na šachtě a životem po ní s hornickou vdovou Táňou, která se rozhodla zůstat v anonymitě.

10. prosince

O smrti otce na šachtě a životě po ní se sirotou Lucií, která se rozhodla zůstat v anonymitě. 

Foto: Jaroslav Hrachovec

Čtěte dále

„Nejdůležitější je si odpustit,“ říká autorka výjimečné knihy o destruktivním vztahu Daňa Horáková

„Byla jsem ošálená jako Viktorka,“ tak mluví česko-německá novinářka Daňa Horáková (73) o svém osudovém vztahu s filmovým režisérem Pavlem Juráčkem. Ve své knize nazvané výmluvně O Pavlovi analyzuje nejen své podlehnutí muži, který byl jak výjimečně talentovaným umělcem, tak sebedestruktivním machistou, ale také tehdejší vztahy v disentu. Stala se tak dalším ženským hlasem, který koriguje převažující mužský pohled na nedávnou historii.

Kateřina Čopjaková 23. 10. 2020

„Jsem silnější," zpívá v novém klipu český zpěvak JEN. Upozorňuje na šikanu, má s ní vlastní zkušenosti

„Jsem silnější a zpátky se nedívám. O něco silnější a to, co bylo, nevnímám,“ zpívá v nové písni hudební skladatel a zpěvák JEN. Cílem singlu i přáním JENa, autora textu i hudby, je podpořit ty, kteří se ve škole potýkají se šikanou a nevědí si rady. Zároveň chce upozornit na to, jaké nebezpečí s sebou šikana přináší. K jeho počinu s příhodným názvem Silnější se připojují také projekty Nenech to být a HateFree Culture.

Kateřina Gamal Richterová 22. 10. 2020

„Prostituce je jako prodej orgánů,“ říká sociální pracovnice z Aše. Pomáhá ženám k čáře za minulostí

Koronavirus utlumil život v celém Česku. Zaznamenalo to také až 23 tisíc žen, které jsou nucené v ulicích a na privátech poskytovat sexuální služby za úplatu. Po většině zákazníků, českých i zahraničních, se najednou slehla zem. „Pro prostitutky to znamenalo katastrofu. Když totiž nenosí domů dost peněz, nemají pak z čeho nakoupit pleny a jídlo pro děti. Ty, které posílá „vydělávat“ přímo jejich partner, si domů chodí pro výprask za trest,“ popisuje Hana Souhradová, sociální pracovnice z organizace Karo, příběhy svých klientek z poslední doby. Společně s kolegy pomáhá i díky Agentuře pro sociální začleňování prostitutkám v Aši a okolí začít normálně žít a udělat za minulostí tlustou čáru.

Charlota Dědková 20. 10. 2020

Egyptský youtuber natáčí populární videa o Praze v arabštině. „Je můj nový domov,” říká

Je nedělní ráno a já přijíždím do dvoupokojového bytu v nové zástavbě kousek za Prahou. Nedávno se tam z panelákového sídliště přestěhovala čtyřčlenná rodina Akrabových. Zatímco Češka Petra dělá palačinky, mám možnost hovořit s jejím egyptským manželem. V jednu chvíli ale do rozhovoru vstoupí, a to v momentě, kdy přijde řeč na reakce okolí na její zahalené vlasy. Dvaatřicetiletý Mohamed Akrab žije v Praze přes deset let. Pochází z rodiny stavebního inženýra, vystudoval historii na Káhirské univerzitě. Přistěhoval se kvůli manželce Petře, kterou poznal na chatu, dva roky spolu udržovali vztah na dálku, třísethlavou svatbu pak měli v Káhiře a dnes spolu mají dvě děti. Mohamed nedá na Prahu dopustit, proto o ní také točí populární videa v arabštině. Jeho youtubový kanál má bezmála 80 tisíc odběratelů. Jak se žije mladé muslimské rodině v české metropoli? Dá se žít s každodenními urážka ...

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.