Sfárat do hlubin

 

sfarat do hlubin big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

8
října
2020

„Horník je pán!“ a „Ostravsko-karvinský revír je bašta hornictví,“ tradovalo se ještě do nedávna po republice. Černé povolání mělo pověst dobře zaplacené dřiny a zaměstnanecké jistoty, kterou nepoddoluje ani změna režimu. Od sametové revoluce už s ním ale zatřásla divoká privatizace a opětovně zestátnění dolů, klesající cena černého uhlí nebo zákony o životním prostředí. Zatímco těžba na Ostravsku je v útlumu už přes desetiletí, Karvinsko s posledními třemi doly odolává. Co prožívají horníci, jejich rodiny a s nimi i Karviná, jedno z nejrychleji se vylidňujících měst v Česku? Na to se zaměřuje seriál Sfárat do hlubin začínající dnes, 8. října, na Hatefree.cz

sfarat do hlubin 7

Příjezd do slezského města Karviná z jakékoliv světové strany nenechává návštěvníka na pochybách, že tady se těží uhlí. Těžební věže, ať už funkční nebo zakonzervované, jej obklopují ze všech stran. Symbolem města, které bylo opakovaně přesunováno a znovubudováno kvůli těžbě, je šikmý kostel přezdívaný také česká Pisa. Barokní stavba z poloviny 18. století zasvěcená Petrovi z Alkantary stojící kdysi v centru zaniklého města Karvinná, a dnes v rumišti na okraji, je unikátní především tím, že jakkoliv pod ní klesla půda o 37 metrů, pouze se naklonila, ale přes prognózy statiků nespadla. Dalo by se říct, že její pohnutý osud je dobrou metaforou celého regionu i jeho obyvatel.

sfarat do hlubin 3

Současná Karviná zažila největší rozmach v 80. letech minulého století, kdy těžba černého zlata trhala rekordy a s ní i počet obyvatel, který lehce překročil 80 000. Od té doby obě křivky prudce klesají, doly se zavírají a město se každoročně vylidňuje. Kladem útlumu těžby se stalo zvyšování kvality ovzduší, stále to ale nestačí na sestup z nejvyšších příček žebříčku znečištěných lokalit v republice. Na těžbu je totiž navázán další těžký průmysl jako hutnictví, výroba koksu nebo elektřiny, většina domácností je navíc vytápěna centrálně díky teplárnám. Legislativně garantovaných 35 dnů s vyššími koncentracemi škodlivých látek tak Karviná překračuje každoročně. Avšak dny, kdy se nedalo kvůli smogu vycházet ani větrat a které starší generace brala jako běžnou součást zvláště zimních měsíců, téměř nejsou.

sfarat do hlubin 4

Karviná je městem na okraji, nejen z geografického, ale také politického nebo společenského hlediska. Podle místních to nejlépe dokládá nedávná situace s šířením onemocnění COVID-19 mezi zaměstnanci na dole Darkov, kdy trvalo týdny, než byla těžba uhlí pozastavena a horníci s finanční kompenzací posláni domů. Do celostátních médií se město pravidelně dostává jen v tragických souvislostech s neštěstími na dolech. Při tom posledním v prosinci 2018 zemřelo 13 lidí (11 Poláků a 2 Češi) a další čtyři muži byli zraněni.

sfarat do hlubin 2

Pro veřejnost mediálními výstupy příběhy zemřelých končí, pro jejich pozůstalé i zraněné kolegy ale pokračují dál. Po rekonvalescenci se mnozí z nich na své pracoviště a zároveň místo nehody vrací. Úvaha, že by v regionu s vysokou nezaměstnaností našli jinou stejně placenou práci, je spíše teoretická, pro zahraniční horníky zaměstnávané přes agentury pak téměř nemožná. Na pozůstalé nezřídka dopadá tíha exekucí, které rodinu za neplacení dluhů postihly.

sfarat do hlubin 6

Jak se žije ve výbušném koktejlu nejistot? Jak se s ním vyrovnávají horníci, sirotci nebo vdovy? A jak se své role záchranné sítě ujímá město? Na tyto základní otázky a mnohé další podotázky bude hledat odpovědi seriál rozhovorů a reportáží.

Přehled dílů seriálu

15. října

Město čekající na resuscitaci: reportáž z místa, které ztrácí svůj význam a hledá nový. Jaké jsou největší problémy současné Karviné, z čeho pramení a jaký má město plán po útlumu těžby?

29. října

O duševním zdraví na Karvinsku s Martinou Bednářovou, koordinátorkou Centra duševního zdraví v Karviné.

5. října

O fyzické a psychické zátěži práce na dole i mimořádných situacích s Václavem Slukou, psychologem a bývalým havířem.

12. listopadu

O otřesu v dole s havířem s posttraumatickou stresovou poruchou, který se rozhodl zůstat v anonymitě.

19. listopadu

O pomoci při závalu a hledání zraněných se záchranářem, který se rozhodl zůstat v anonymitě.

27. listopadu

Ženy, o kterých se nemluví. Na šachtách pracuje mnoho lidí na povrchu včetně žen zaměstnaných jako mazačky, uklízečky, skladnice nebo ekonomky. Reportáž s bývalými i současnými zaměstnankyněmi dolů.

3. prosince

O hornických vdovách s antropoložkou Kamilou Hladkou, autorkou stejnojmenné knihy rozhovorů.

10. prosince

O smrti muže na šachtě a životem po ní s hornickou vdovou Táňou, která se rozhodla zůstat v anonymitě.

17. prosince

O smrti otce na šachtě a životě po ní se sirotou Lucií, která se rozhodla zůstat v anonymitě. 

Foto: Jaroslav Hrachovec

Čtěte dále

Někteří vidí za zimní kuklou islamizaci. „Funkčnost je pro nás důležitější než předsudky,“ reaguje firma

Česká firma Crawler specializující se na kvalitní a funkční oblečení z merino vlny uvedla před Vánoci na trh novinku, Ninja kuklu. Kukla je tvarovaná tak, aby v zimním počasí spolehlivě kryla uši, spánky, dutiny i krk. Lze ji nosit i přes nos a v současné době využít jako roušku. Funkční design výrobku však kromě zájmu vzbudil i negativní pozornost. Někteří uživatelé totiž mají dojem, že kukla připomíná tradiční pokrývku muslimských žen. „Jako sorry, ale já vidím hidžáb, co nosí islámské a arabské ženy. Tohle fakt na svých dětech, a priori dcerách, fakt nechci,” vyjádřila se v komentářích Veronika. „Přesně, souhlas. Jako první mě napadla pomalá cílená islamizace, která s lyžařskou kuklou nemá nic společného,” souhlasil s Veronikou Miroslav. Svůj názor přidal do diskuze také Zdeněk: „To bych navlíknul na palici výrobci a poslal je okamžitě z tohoto státu do tý prde ...

Český top manažer dál velebí Ghanu. Spolu s českou ambasádou vybudovali drůbežárnu. Věnovali ji uprchlíkům

Českého top manažera před několika lety vyhoření i zdravotní problémy přivedly k razantní proměně životního stylu. Vedle práce pro korporace se rozhodl své vydělané peníze investovat do bohulibých projektů v západoafrické Ghaně, která ho kdysi při dovolené učarovala. Tím posledním je vybudování drůbeží farmy v táboře pro uprchlíky ze sousedního Pobřeží slonoviny, která jim zajistí stabilní přijem a pomůže i místním podnikatelům v přístupu ke kvalitnímu masu.

Lukáš Houdek 20. 12. 2020

„Byl to osud. Můj život je tu plný,“ říká Vishwanatan, sociální pracovník, který na Ostravsku pracuje s Romy

Je to právě 30 let, co žije Ind Kumar Vishwanathan v Česku a zakládá zde komunitní projekty. Ještě jako učitel fyziky spoluzakládal Anglicko-české gymnázium v Olomouci. Když vypravil do světa první maturanty, postihly Česko v roce 1997 ničivé povodně a on přesídlil do unimobuňky k vystěhovaným Romům v Ostravě. Během prvního půl roku jejich děti přešly ze zvláštní školy na klasickou základku a Viswanathan od učitelství k sociální práci. Přes 20 let bojuje o bývalou hornickou osadu Bedřiška, 18 let je součástí Vesničky soužití a 15 let podporuje v úsilí o odškodnění nuceně sterilizovaných romských žen. Jeho mottem je participace, inspirací slavná esej Václava Havla Moc bezmocných a snem proměna Bedřišky na sociální bytové družstvo.

Kateřina Čopjaková 18. 12. 2020

Vzepřela se rodině. Odmítla domluvený sňatek a vystudovala vysokou. „Matka mě vyhodila z domu,“ říká

Pětadvacetiletá Falatka Biháriová je olašská Romka. Matka ji chtěla podle zvyklostí některých olašských Romů v 17 letech provdat za Falatčina o dva roky staršího bratrance, s nímž se znala od dětství, to však Falatka odmítla. „Nelíbilo se mi, že bych si měla vzít někoho z rodiny. Navíc jsem nechtěla být služkou, uklízet, vařit a starat se o manžela, vydělávat peníze. Chtěla jsem žít svůj život a svůj sen, tedy vystudovat vysokou školu a učit se jazyky, aby ze mě něco bylo,“ vysvětluje Falatka, proč se vzepřela rodině a odmítla svatbu. „Za to, že jsem zostudila svoji rodinu, mě matka vyhodila z domu.“

Kateřina Gamal Richterová 16. 12. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.