Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Nejdůležitější je si odpustit,“ říká autorka výjimečné knihy o destruktivním vztahu Daňa Horáková

„Byla jsem ošálená jako Viktorka,“ tak mluví česko-německá novinářka Daňa Horáková (73) o svém osudovém vztahu s filmovým režisérem Pavlem Juráčkem. Ve své knize nazvané výmluvně O Pavlovi analyzuje nejen své podlehnutí muži, který byl jak výjimečně talentovaným umělcem, tak sebedestruktivním machistou, ale také tehdejší vztahy v disentu. Stala se tak dalším ženským hlasem, který koriguje převažující mužský pohled na nedávnou historii.

Kateřina Čopjaková 23. 10. 2020

„Je to jako vztah s násilnickým otcem. Následky na lidech v Bělorusku jsou trvalé,” říká psychiatrička

Sama má obavu z represí, protože se stále účastní protivládních demonstrací, přesto psychiatrička Marie pomáhá lidem, kteří jsou kvůli mučení ve špatném duševním stavu. Raději chce ale zůstat v anonymitě, protože protesty proti zmanipulovaným prezidentským volbám jsou v zemi stále násilně potlačovány. Na denním pořádku je zatýkání protestujících, jejich bití i znásilňování ze strany represivních státních složek OMON. Život v nejistotě a strachu je ale vysilující pro všechny včetně těch, kteří z nejrůznějších důvodů zůstali doma: „Změnu mentality běloruských lidí už nelze vzít zpět.“

Jiří Pasz 17. 10. 2020

„V islámu nesmí být nátlak,” říká nadějný český básník Sufján Massalema

Považuje se za Čecha, přestože má kořeny v Sýrii a věří v islám. Dokud se Sufján Massalema nepředstaví, spoluobčané si před ním neberou servítky: „Jednou jsem pracoval na dětském dni a na mém stanovišti se děti učily střílet z luku. Byl tam vnouček se svojí babičkou, která mu radila, ať se z toho luku naučí střílet pořádně, protože až sem přijdou muslimové, tak to bude potřebovat.“ Se sny a představami o rodné zemi otce, kde nikdy nebyl, a realitou ve vlasti, kde je pro mnohé potenciálním teroristou, se vyrovnává na performancích slam poetry. Jednadvacetiletý student práv je mladík mnoha zájmů, který na Češích oceňuje, že se o islám zajímají a nebojí se diskuse.

Jiří Pasz 11. 10. 2020

Egyptský youtuber natáčí populární videa o Praze v arabštině. „Je můj nový domov,” říká

Je nedělní ráno a já přijíždím do dvoupokojového bytu v nové zástavbě kousek za Prahou. Nedávno se tam z panelákového sídliště přestěhovala čtyřčlenná rodina Akrabových. Zatímco Češka Petra dělá palačinky, mám možnost hovořit s jejím egyptským manželem. V jednu chvíli ale do rozhovoru vstoupí, a to v momentě, kdy přijde řeč na reakce okolí na její zahalené vlasy. Dvaatřicetiletý Mohamed Akrab žije v Praze přes deset let. Pochází z rodiny stavebního inženýra, vystudoval historii na Káhirské univerzitě. Přistěhoval se kvůli manželce Petře, kterou poznal na chatu, dva roky spolu udržovali vztah na dálku, třísethlavou svatbu pak měli v Káhiře a dnes spolu mají dvě děti. Mohamed nedá na Prahu dopustit, proto o ní také točí populární videa v arabštině. Jeho youtubový kanál má bezmála 80 tisíc odběratelů. Jak se žije mladé muslimské rodině v české metropoli? Dá se žít s každodenními urážkami na ulici? A jakou roli sehrál v Mohamedově intergraci nekonečný seriál Ulice?

Lukáš Houdek 19. 10. 2020

Rozplétá trauma své odsunuté rodiny, majetek odkázal Čechům. „Jsem poslední, tu knihu musím dopsat já,” říká

Čtyřiapadesátiletý Thomas Englberger žije v bavorském Bayreuthu. Rodina jeho matky pochází z moravského Třebařova, po druhé světové válce byla jeho babička se třemi dcerami transportována do Německa. Okolnosti odsunu byly rodinné tabu, které se Thomasovi postupně dařilo s odstupem rozhovory s jednotlivými členy rodiny a přáteli otevírat a odhalovat tak bolestná rodinná tajemství. I proto začal před osmi lety pracovat v klášteře ve Speinshartu, který je kulturním centrem zaměřujícím se především na vztahy mezi Čechy a Němci. S letošním koncem roku však plánuje ze své pozice odejít a přestěhovat se na čas do vlasti své matky, do Česka. Říká, že je z rodiny poslední a je na něm celou záležitost uzavřít. A protože se často téma odsunu pojí se strachem, že se odsunutí Němci přihlásí o své zabavené nemovitosti, rozhodl se veškerý rodinný majetek odkázat mladému Čechovi, který se českoněmeckému tématu věnuje. Rozhovor probíhal několik hodin a byl prodchnut silnými emocemi i slzami. Ty v textu označují dlouhé pomlky.

Lukáš Houdek 12. 10. 2020

„Někteří dřívější odpůrci brněnské mešity jsou dnes naši přátelé,” říká Muneeb Alrawi

„Matky, kterým je dnes kolem sedmdesáti a osmdesáti let, byly ženy, které byly v těchto oblastech formovány katolicismem. Šlo o přístup, který byl vysoce represivní, neumožňoval žádnou sexuální svobodu. Ženy se narodily, aby byly matkami, jejich vzorem byla Panna Marie,” říká španělská sexuální antropoložka María Belén Molinuevo, která působí na Saint Louis University v Madridu. Ve své dizertační práci se věnovala srovnání sexuálního a společenského života Španělek žijících pod diktaturou Francisca Franca s životem jejich dcer. Ženy byly podle ní režimem přísného katolicismu pod útlakem.

Lukáš Houdek 5. 10. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.