Přihlásit se + Přidej se!
Přihlašte se
You need to sign in to those awesome features
ANEBO
Remember me
Power by Joomla Templates - BowThemes

Create an account

Fields marked with an asterisk (*) are required.
Jméno (*)
Uživatelské jméno (*)
Heslo (*)
Potvrzení hesla (*)
Email (*)
Potvrzení e-mailu (*)

Židovce už nic nenalívej, za chvíli ji čeká transport!

Nezveřejněno

 

Židovce už nic nenalívej, za chvíli ji čeká transport!

Lucie BittalováLucie Bittalová
Autor

Community manager projektu HateFree Culture. Studentka Masarykovy univerzity v Brně, trollerka nácků na internetu.

29
březen
2015

V 16 letech jsem se začala kamarádit s holkou, která pracovala jako barmanka v náckovském baru. Prožívala jsem tehdy těžké období, táta onemocněl schizofrenií, rodiče se rozvedli, brácha to všechno vyřešil tím, že se předávkoval práškama. Zůstala jsem bydlet s mámou a ségrou, se kterýma jsme se hodně hádaly, peněz bylo tak akorát na jídlo. Bezútěšná situace, kterou člověk v pubertě obvykle řeší tím, že se moc nevyskytuje doma.

Do náckovského baru chodil taky jeden kluk, který se mi líbil. Černé delší vlasy, hnědé oči, metalista, starší než já. Chodili jsme ven, psali jsme si smsky, vypadalo to nadějně. Pak jsem se dozvěděla, že ho náckové pozvali mezi sebe a řekli mu, že když jejich nabídku přijme, stane se jejich „vůdcem“. Za několik dní už seděl u stolu v tričku Thor Steinar a s vyholenou hlavou. Pro něj začátek velkého dobrodružství, pro mě zklamání. I když jsme to pak spolu zkusili ještě jednou během jeho náckovského období, netrvalo to dýl než pár dní. Měla jsem potřebu se proti tomu nějak vymezit. Nechala jsem si proto uplést dred, který jsem pak doma několik měsíců horko těžko tajila.

Hned naproti náckovskému baru býval podnik, kam chodila alternativněji naladěná část města, takže tam často docházelo ke rvačkám a konfliktům. Náckové totiž nesnesli nikoho, kdo nějak vybočoval z davu - hulil trávu, nosil moc volné kalhoty nebo se netajil svojí homosexuální orientací. Byla jsem svědkem toho, jak před barem zkopali mého kamaráda nebo jak verbálně šikanovali homosexuálního kluka tak dlouho, dokud se nerozbrečel. Když seděl v slzách zhroucený na chodbě a ptal se sám sebe, co komu tak hrozného udělal, stoupli si vedle něj náckové i s mým Thor Steinerem a začali hajlovat.

Protože jsem neuměla mlčet, chybělo málo k tomu, abych taky dostala přes držku. Dodneška nezapomenu na rozzuřené oči opilé náckyně v těžkých botách, která měla neodbytný pocit, že by mi slušel monokl. Zrovna ji naštěstí pevně držela její kamarádka, tak na mě aspoň před mým odchodem plivla. Taky proběhlo několik neúspěšných pokusů ustřihnout mi můj dred (vždycky některý z nácků nakonec vyměkl), tak mi dali aspoň hezkou přezdívku Židovka. Podívali se na můj nos a hned věděli. Od té doby jsem byla za hurónského smíchu přítomných vždy několikrát za večer připravována na převoz do Osvětimi.

Bar - street view

Díky této zkušenosti vím, že stát se terčem něčí agrese, je až příliš snadné. Fyzické agrese jsem byla ušetřena možná proto, že jsem holka, ale psychického traumatu z verbální šikany se mi podařilo zbavit až za několik let po přestěhování se do zahraničí.

Ráda bych, aby si podobnými zážitky musel projít co nejmenší počet lidí, proto jsem součástí HateFree Culture.

Čtěte dále

Někteří vidí za zimní kuklou islamizaci. „Funkčnost je pro nás důležitější než předsudky,“ reaguje firma

Česká firma Crawler specializující se na kvalitní a funkční oblečení z merino vlny uvedla před Vánoci na trh novinku, Ninja kuklu. Kukla je tvarovaná tak, aby v zimním počasí spolehlivě kryla uši, spánky, dutiny i krk. Lze ji nosit i přes nos a v současné době využít jako roušku. Funkční design výrobku však kromě zájmu vzbudil i negativní pozornost. Někteří uživatelé totiž mají dojem, že kukla připomíná tradiční pokrývku muslimských žen. „Jako sorry, ale já vidím hidžáb, co nosí islámské a arabské ženy. Tohle fakt na svých dětech, a priori dcerách, fakt nechci,” vyjádřila se v komentářích Veronika. „Přesně, souhlas. Jako první mě napadla pomalá cílená islamizace, která s lyžařskou kuklou nemá nic společného,” souhlasil s Veronikou Miroslav. Svůj názor přidal do diskuze také Zdeněk: „To bych navlíknul na palici výrobci a poslal je okamžitě z tohoto státu do tý prde ...

Český top manažer dál velebí Ghanu. Spolu s českou ambasádou vybudovali drůbežárnu. Věnovali ji uprchlíkům

Českého top manažera před několika lety vyhoření i zdravotní problémy přivedly k razantní proměně životního stylu. Vedle práce pro korporace se rozhodl své vydělané peníze investovat do bohulibých projektů v západoafrické Ghaně, která ho kdysi při dovolené učarovala. Tím posledním je vybudování drůbeží farmy v táboře pro uprchlíky ze sousedního Pobřeží slonoviny, která jim zajistí stabilní přijem a pomůže i místním podnikatelům v přístupu ke kvalitnímu masu.

Lukáš Houdek 20. 12. 2020

„Byl to osud. Můj život je tu plný,“ říká Vishwanatan, sociální pracovník, který na Ostravsku pracuje s Romy

Je to právě 30 let, co žije Ind Kumar Vishwanathan v Česku a zakládá zde komunitní projekty. Ještě jako učitel fyziky spoluzakládal Anglicko-české gymnázium v Olomouci. Když vypravil do světa první maturanty, postihly Česko v roce 1997 ničivé povodně a on přesídlil do unimobuňky k vystěhovaným Romům v Ostravě. Během prvního půl roku jejich děti přešly ze zvláštní školy na klasickou základku a Viswanathan od učitelství k sociální práci. Přes 20 let bojuje o bývalou hornickou osadu Bedřiška, 18 let je součástí Vesničky soužití a 15 let podporuje v úsilí o odškodnění nuceně sterilizovaných romských žen. Jeho mottem je participace, inspirací slavná esej Václava Havla Moc bezmocných a snem proměna Bedřišky na sociální bytové družstvo.

Kateřina Čopjaková 18. 12. 2020

Vzepřela se rodině. Odmítla domluvený sňatek a vystudovala vysokou. „Matka mě vyhodila z domu,“ říká

Pětadvacetiletá Falatka Biháriová je olašská Romka. Matka ji chtěla podle zvyklostí některých olašských Romů v 17 letech provdat za Falatčina o dva roky staršího bratrance, s nímž se znala od dětství, to však Falatka odmítla. „Nelíbilo se mi, že bych si měla vzít někoho z rodiny. Navíc jsem nechtěla být služkou, uklízet, vařit a starat se o manžela, vydělávat peníze. Chtěla jsem žít svůj život a svůj sen, tedy vystudovat vysokou školu a učit se jazyky, aby ze mě něco bylo,“ vysvětluje Falatka, proč se vzepřela rodině a odmítla svatbu. „Za to, že jsem zostudila svoji rodinu, mě matka vyhodila z domu.“

Kateřina Gamal Richterová 16. 12. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.