„V Javánce pracují lidé všech možných národností. A často to není vůbec lehké, mnohdy se mezi sebou horkotěžko domluví. Ale protože vědí, že musí spolupracovat, neboť jedině tak bude podnik prosperovat a oni taky, vždycky se nakonec domluví a vyjdou si vstříc,“ popisuje princip fungování restaurace jedna z majitelek Juanita Kansil.
Vaříme většinou indonéské jídlo, ale vaříme především to, co nám chutná – není to vždy indonéské. Nabízíme vám tak to, co sami jíme.
Snažíme se nakupovat maso a vajíčka od farem, kde se ke zvířatům chovají šetrně, stejně tak zeleninu brát pokud možno od českých producentů. Připravujeme vegetariánské, veganské a bezlepkové pokrmy, které se v Čechách stávají módními. V Indonésii je to ale každodenní strava (vedle masité kuchyně). Základem je kokosové mléko, rýžová mouka, skleněné (sójové) nudle, tempeh, tofu a arašídy. Indonéské koření a suroviny, které se v Čechách nepěstují, nakupujeme v Andongu, což je vietnamská tržnice v Malešicích, starší než Sapa a více než po dvacet let stálý dodavatel rodiny jedné ze spolumajitelek. Vaříme bez použití glutamanu sodného. Zcela se bez něj obejdeme tím, že mícháme vlastní směsi koření. Nepoužíváme palmový olej, zato kokosový ano, na naše báječné raw dorty.
A proč se podnik stal HateFree Zone? „Je to logické. Protože jsme HateFree Zone. U nás může pracovat kdokoliv, jen když je poctivý a čistotný, umí aspoň trochu počítat a je slušný. A i když není, tak na něj nemáme žádné hejty, prostě se s ním slušně rozloučíme. A stejní lidé k nám přicházejí i jako zákazníci. Chodí k nám řemeslníci i manažeři,“ říká Kansil.
Přečtěte si rozhovor s Juanitou Kansil.
