„Najednou přišla hrozná únava, nepřekonatelná vůlí. Nedokázal jsem vůbec spát a provázely mě pocity obrovského vyčerpání. Celé dny jsem byl apatický, bez chuti do života, ztratil jsem veškerý elán a životní optimismus. Pozornost, paměť, tvořivé myšlení byly pryč,” popisuje svoji zkušenost Marek, který je členem projektového týmu projektu Blázníš? No a! zaměřeného na prevenci v oblasti duševního zdraví a destigmatizaci duševních onemocnění.
Marek pracuje jako peer konzultant v organizaci Na vlně změny podílející se na projektu Blázníš? No a!, který v České republice běží od roku 2007 pod hlavičkou organizace Fokus Praha a jejích partnerů. Na vlně změny v Moravskoslezském kraji organizuje svépomocné skupiny pro peer konzultanty a pro lidi s duševním onemocněním. Zároveň společně s neziskovou organizací Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví MSK realizuje školské dny a přednášky pro studenty, úředníky a sociální pracovníky.
Projekt Blázníš? No a! má za cíl naučit společnost vnímat duševní poruchy tak otevřeně jako onemocnění fyzická. Týmy složené z odborníků v oblasti psychoterapie a lidí se zkušeností s psychiatrickou nemocí a péčí navštěvují střední školy a se studenty si o tématech týkajících se duševního zdraví a nemocí otevřeně povídají. Dle WHO se totiž až 75 % prvních příznaků duševních onemocnění objeví před 24. rokem života, to znamená ve školních letech.
„Projektový den preventivního programu Blázníš? No a! se skládá ze tří částí. V první části navazujeme kontakt s vybranou třídou prostřednictvím interaktivních her a věnujeme se obecné diskusi na téma duševního zdraví, zjišťujeme znalosti žáků a mapujeme jejich zkušenosti a potřeby. V druhé části se studenti rozdělí do skupin, ve kterých pracují samostatně. Například formou scénky přehrávají příběh o šikaně ve škole nebo se zamýšlejí nad tím, jak se chovat ke spolužákovi, který se vrátil po hospitalizaci na psychiatrickém oddělení. V závěrečné třetí části vystupuje peer konzultant s vlastním příběhem zotavení, ve kterém představuje, jaký je život s duševním onemocněním. Poté následuje prostor pro diskuzi,” shrnuje zakladatelka organizace Na vlně změny Jana Martínková.
„Z naší praxe víme, že je nedostatek odborných kapacit psychiatrické a psychologické péče pro děti. Jsou dlouhé čekací lhůty. U dětí se hůře diagnostikuje duševní onemocnění z hlediska jejich dospívání a dozrávání. Pro širokou veřejnost je to navíc stále tabu, hovořit o duševním onemocnění jako o jakékoliv jiné nemoci, a přitom se to dotýká každého z nás,” upozorňuje Martínková. Studenti se podle ní v důsledku duševních problémů mnohdy potýkají s nepochopením, které může vyvrcholit odstrkováním i psychickou či fyzickou šikanou. V důsledku případné hospitalizace a medikace mohou mít také problémy zvládat studijní nároky. Program jim proto ukazuje na příkladu peer konzultanta, že i s duševním onemocněním lze žít spokojený a plnohodnotný život, učí je mluvit o svých pocitech a emocích a dodává odvahu říci si o pomoc.
„Dozvědět se něco o duševních krizích je OK. Může se to stát každému z nás. Většinou známe ‚blázny’ pouze z televize. Tam jsou vždy hrubí, anebo násilničtí. Nyní jste byli u nás vy a najednou je všechno jinak,” zhodnotila interaktivní školní program osmnáctiletá studentka Alice. „Je dobré dozvědět se, že existuje pomoc, má-li člověk psychické problémy. Že není vše ztraceno a není to hanba,“ doplnila patnáctiletá Kamila. Klíčové informace mnohdy chybí i učitelům, kteří jsou s žáky v každodenním kontaktu. „Právě se učíme nějaké věci o antické demokracii, ale nevíme, jak se máme chovat k pomateným, anebo zoufalým lidem. O psychických krizích, anebo onemocněních se ve vyučování nic nedozvíme, přestože ve vyšších třídách stále častěji potkáváme žáky s duševními problémy. Po napínavém projektovém dni s projektem Blázníš? No a! jsme museli ve třídě vyřešit jeden konflikt. Moji žáci projevili o mnoho více porozumění než jindy a zabývali jsme se problémem bez jakýchkoli předsudků,“ popsala třídní učitelka Kristýna.
Fokus Praha proto pořádá také vzdělávací kurz pro pedagogy s názvem Možnosti a limity pedagoga při podpoře žáků v psychické krizi/s duševním onemocněním. Cílem šestnáctihodinového kurzu je pomoci středoškolským pedagogickým pracovníkům podchytit první příznaky začínající duševní krize u studentů. Učitelé se naučí rozeznat signály, které mohou predikovat počátek obtíží, i vhodné způsoby komunikace s žákem, třídou, rodiči a spolupracovníky.
Jste zaměstnanec nebo student školy v Moravskoslezském kraji a zaujal vás školský den programu Blázníš? No a!? Kontaktujte pro více informací ředitelku Janu Martínkovou na e-mailu janka@navlnezmeny.cz nebo telefonu 733 681 996. Pokud vnímáte činnost organizace jako prospěšnou, můžete ji podpořit finančním příspěvkem na účet 5085995002/5500.