Patnáctiletá Anna u sebe doma uspořádala večírek pro spolužáky a kamarády. Bavili se, tancovali, pili. Později si Anna šla lehnout do své postele a usnula. Probudila se ve chvíli, kdy ji sexuálně napadl spolužák. „Cítila jsem strašnou bolest a hrozně jsem se styděla. Snažila jsem se bránit, ale byla jsem ospalá a otupělá alkoholem, proto jsem nebyla schopná ho odstrčit a neubránila jsem se. A pak jsem v jednu chvíli úplně ztuhla, byla jsem paralyzovaná a neschopná pohybu,” popisuje situaci, která ji na dlouhou dobu traumatizovala. „Myslela jsem na to, jestli fakt takhle vypadá sex. To to takhle strašně bolí vždycky? No tak to už mít sex nikdy nechci. Byla jsem hrozně ponížená, ale myslela jsem si, že to takhle asi má být a že to zažívají všechny ženy. Znásilnění jsem si představovala jako něco, kdy ten člověk druhému nadává nebo ho přepadne a ten druhý křičí a je tam hodně krve, případně ta oběť i zemře. To, co se stalo mně, bylo úplně něco jiného,” dodává.
Mýty
Annin příběh ukazuje, že sexuální násilí je i v dnešní době stále opředeno mýty. Řada lidí má o znásilnění zkreslené představy a téměř tři pětiny dospělých v Česku si myslí, že si za útok v jistých případech mohou ženy samy. V této společenské atmosféře se oběti bojí čin nahlásit a složitě se domáhají spravedlnosti. Neuspokojivou situaci doplňuje zastaralá definice v trestním zákoníku, která nedefinuje znásilnění souhlasem, ale donucením či zneužitím bezbrannosti. „Absurditu tohoto pojetí ukazuje následující analogie. Po obětech krádeže nikdo nechce, aby prokazovaly, že zlodějům kladly odpor, předání peněz nevede nikoho k závěru, že okradení se zločinem ‚souhlasili’ a že tudíž nebyl spáchán trestný čin. Především však toto pojetí znásilnění dostatečně nereflektuje vztahové násilí. V mnoha případech se oběť neodváží projevit odpor, protože má strach o své zdraví či život nebo má strach z odhalení,” přibližuje Amnesty International.
Změna
O nápravu definice znásilnění tak, aby jednoznačně uváděla, že pohlavní styk bez souhlasu je znásilnění, se Amnesty International ve spolupráci s organizací Konsent zasazuje rok a půl. Co by změna zákona přinesla? „Orgány činné v trestním řízení budou moci klást širší spektrum otázek k tomu, aby zjistily, zda byl styk dobrovolný. Definice skutkové podstaty mění nejen rozhodování soudů, ale i samotné dění v soudní síni, kdy se místo detailních popisů a zpochybňování dostatečné obrany oběti dostaneme o úroveň výše a budeme se moci ptát, jestli to oběť chtěla, nebo ne, a moci lépe posuzovat širší kontext situace a stav mysli zúčastněných,” vysvětluje Irena Hůlová. „Důraz již nebude kladen pouze na to, co oběť učinila, aby obviněnému dala najevo, že nemá zájem, ale také na to, co přimělo obviněného si myslet, že existuje souhlas oběti k sexu,” doplňuje.
Sex až po podepsání smlouvy
Navrhovaná úprava není v Evropě novinkou. Novou definici již přijalo Chorvatsko, Dánsko, Velká Británie a dalších 10 zemí. Přesto se i o ní šíří dezinformace a mýty. Asi nejčastější námitkou je, že sexuální aktivity budou nově podmíněny smlouvou nebo jiným ověřením souhlasu. „Žádnou smlouvu ani aplikaci na potvrzení souhlasu s pohlavním stykem potřebovat nebudeme. Navíc by nám stejně k ničemu nebyly, protože souhlas musí být kdykoliv odvolatelný a tudíž by nám podepsání smlouvy na začátku bylo k ničemu. Prokázání, zda byl, nebo nebyl udělen souhlas, zůstává na orgánech činných v trestním řízení, které mají k dispozici specializované metody,” říká Hůlová.
Irena Hůlová
Na sociálních sítích se lze setkat také s obavou, že změna zákona přesune důkazní břemeno z oběti na obviněného a dojde k narušení principu presumpce neviny. „Faktem je, že obviněný nemusí nic dokazovat. Prokázání viny pachatele zůstává úkolem státního zástupce. Kromě toho obviněný je nevinný, dokud soud neprokáže jeho vinu. Zásada in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného) není dotčena. Pokud existují pochybnosti o průběhu událostí, je obviněný osvobozen. Nikdo nepožaduje odklon od zásady presumpce neviny. Náprava definice usiluje pouze o zajištění toho, aby byly trestně odpovědné osoby, u nichž se dostatečně prokáže, že jednaly v rozporu s vůlí oběti,” vysvětluje dále Hůlová.
Souhlas
Co tedy mají navrhovatelé na mysli, hovoří-li o konsentu neboli souhlasu v kontextu sexuálních aktivit? Podle Ireny Hůlové si musíte být zcela jisti, že osoba, se kterou chcete mít sex, chce mít také sex s vámi, tj. že veškeré aktivity jsou pro oba zcela dobrovolné. „Signály mohou být verbální i neverbální. Máte-li pochybnosti, zeptejte se. Souhlas v jistém smyslu znamená, že obě strany mají odpovědnost zajistit, aby byl sex dobrovolný,” popisuje. „Souhlas musí být udělen dobrovolně jako výsledek svobodné vůle osoby posuzované v kontextu okolností a může být odvolán kdykoli před aktem sexuální povahy nebo v jeho průběhu. V žádném případě se nejedná o souhlas, pokud je akt sexuální povahy výsledkem agrese, hrozby, násilí, překvapení nebo podvodu či jiného trestuhodného chování,” uzavírá Hůlová.
V uplynulých týdnech se na náměstích Brna, Olomouce, Ostravy, Českých Budějovic a Plzně objevila manželská postel. Byla součástí kampaně Chce to souhlas, která upozornila veřejnost na potřebu nápravy definice znásilnění v trestním zákoníku. Kolemjdoucí se na posteli mohli vyfotit, zahrát si hru informující, které případy jsou v českém zákoně definovány jako znásilnění, podívat se na videa nebo diskutovat s odborníky. Během pětidenní akce se podařilo získat sedm stovek podpisů na petici apelující na zákonodárce. Podepsat ji můžete zde.