„I když si rád zahraju před publikem, vydal jsem album a působím od počátku v kapele Le Čhavendar, v minulosti jsem také spolupracoval téměř deset let s umělkyní Idou Kelarovou a sborem Čhavorenge, hudbou jsem se živit nechtěl,“ říká Jan Dužda. Baskytara tak zůstala jeho celoživotním koníčkem a vášní. „Nakonec jsem šel na učňák, i když asi kde kdo čekal, že se rozhodnu pro konzervatoř. Na kytaru jsem se naučil sám, přestože je táta špičkový muzikant, který svého času doprovázel s kapelou Kale zpěvačku Věru Bílou. Do ničeho mě ale nenutil,“ poodhaluje jednotlivé střípky ze svého života.
„Po maturitě jsem nastoupil do továrny, protože jsem byl přesvědčený, že na vysokou školu nemám. Ale až tam jsem zjistil, že pokud chci od života víc, s maturitou si nevystačím. A protože jsem znal spoustu lidí, kteří romistiku vystudovali, byla to i pro mě jasná volba. Během studia jsem si naplno uvědomil, že spousta věcí týkajících se nás Romů má hlubší historický kontext, který se bohužel promítá i do dnešních životů,“ přibližuje. Naráží především na perzekuci Romů během druhé světové války, na období komunismu, které mimo jiné zapříčinilo segregaci ve školství, nebo nucené sterilizace romských žen, k nimž docházelo až do roku 1993.
„Studium mi otevřelo oči a čerpám z něj prakticky každý den,“ říká rokycanský rodák. Po romistice nyní na univerzitě pokračuje dálkově v navazujícím studiu antropologie. Jako téma své diplomové práce si vybral zdroje romské hudby. V budoucnu by rád působil jako etnomuzikolog v oblasti romského folkloru, kterých je v republice poskrovnu.
Foto: Martin Babic
„Pokud nebudeme mít zastoupení i v takových odvětvích, jako je politika, soudnictví nebo třeba v lékařství, náš hlas zcela utichne. Romové by se měli objevovat i v profesích, jež jsou pro nás zatím netypické, nebo se v nich objevujeme ojediněle. A to, že na to Romové nemají, je nesmysl,“ vysvětluje a dodává, že i on sám se několikrát setkal s předsudky vůči svému původu, přestože na něm není na první pohled poznat, že je Rom. „O to je to možná horší, protože lidé, kteří by se za jiných okolností třeba trošku usměrňovali, to před vámi vybalí tak, jak si to doopravdy myslí. Vznikají z toho nepříjemné situace, když zjistí, že ten, komu si stěžují, je také Rom,“ prozrazuje.
Během svého studia romistiky měl možnost vyzkoušet si i lektorování na fakultě humanitních studií. Vyučoval vysokoškolské studenty romskému jazyku. Za zájemci o romštinu jezdil ostatně téměř dva roky i do Muzea romské kultury v Brně.
„Kontakt s lidmi si užívám, baví mě i lektorování o identitě, je to zase možnost, jak věci kolem sebe posouvat dál,“ prozrazuje. Jako lektor se několikrát zúčastnil také studentského soustředění stipendijního programu Baruvas organizace Romea.
„Přednáška o identitě obsahuje komplex aktivit, které se snaží o uvědomění si, kde jsem, kde se nacházím a co všechno reprezentuji,“ vypočítává Dužda, který se v minulosti stal součástí i workshopu Collegium Ethnomusicum, který proběhl pod vedením muzikoložky Zuzany Jurkové a byl zaměřen na sociální stránku hudby a integrativní schopnost společného muzicírování.
Lidem chybí informace
„My lidé se učíme nápodobou, to znamená, že i ke zdraví přistupujeme stejně tak jako naši rodiče, pokud se k nám nějakým způsobem nedostane více informací,“ říká o svém současném zaměstnání. „Všechno záleží na tom, jestli máme zdraví jako prioritu. Jedině díky tomu totiž docházíme pravidelně k lékaři a snažíme se o to, aby i naše rodiny byly pod dohledem. Pokud ale řešíme existenční problémy, což mnoho našich klientů řeší, tak zdraví dostane prostor až v okamžiku, kdy už jsme v podstatě nemocní,“ posteskne si.
Se zanedbáním zdravotních problémů z důvodu finanční tísně se mediátoři podpory zdraví setkávají dnes a denně. Vysvětluje si to i tím, že v minulosti se bohužel nikdo ze zákonodárců nezajímal, jakou péči mají lidé z vyloučených lokalit žijící na okraji společnosti. Proto je důležité, aby mediátoři docházeli přímo za klienty, kteří mají mnohem těžší přístup ke zdravotní péči a schází jim dostatečná zdravotní gramotnost.
„V regionech nám scházejí především stomatologové. Lékaři mají stop stav a je prakticky nemožné se někde zaregistrovat a docházet na prevenci. Vidím to i ve své rodině. A to se netýká jen dospělých, ale také dětí,“ říká Dužda, který na pozici krajského koordinátora regionální podpory zdraví působí necelé dva roky. Zdůrazňuje, že podle odhadů má až 115 tisíc lidí v České republice nižší dostupnost zdravotní a sociální péče, a to i přes špičkovou úroveň českého zdravotnictví.
Zároveň věří, že předejít dalším zdravotním komplikacím je možné díky prevenci. Mediátoři pracují s jedenácti různými preventivními programy podpory zdraví, jako je výživa, prevence infekčních onemocnění, závislosti nebo třeba prevence nádorových onemocnění. „Samozřejmě záleží na tom, jak moc je klient uvědomělý, ale pokud se nám svěří, že si našel podezřelou bulku na těle nebo má zdravotní problém, který se bojí řešit, protože se obává nepříznivé diagnózy, pak je na nás, abychom odbourali strach z návštěvy vyšetření,“ přibližuje. „Nebráníme se ani tomu, abychom s ním k lékaři jako doprovázející osoba zašli, podpořili ho a dali mu najevo, že na to nemusí být sám,“ říká. Právě v takovém případě může mediátor opravdu pomoci řešit situaci dřív, než bude pozdě.
Služeb podpory zdraví momentálně ve Středočeském kraji využívá něco okolo stovky klientů a nejedná se pouze o Romy, i když romských klientů je nadpoloviční většina. Často jde i o matky s dětmi, které chtějí žít aktivní život. Ty mohou využít bezplatné kurzy zumby. Zapojených mužů je o poznání méně. Braní jim v tom náročné zaměstnání či jiné sportovní aktivity.
„Naštěstí se nám podařilo po rozvolnění restrikcí navázat tam, kde jsme skončili. A to především díky tomu, že se nám během roku podařilo navázat spolupráci s partnery napříč Českou republikou, jako jsou obce, azylové domy, úřady práce apod. Například v Neratovicích máme aktuálně 15 klientů a v Mělníku 22 zapojených do programu zdravého životního stylu,“ shrnuje úspěchy projektu a dodává, že projekt končí v prosinci letošního roku a je tedy šance se do jednotlivých kurzů ještě zapojit.