Českého top manažera před několika lety vyhoření i zdravotní problémy přivedly k razantní proměně životního stylu. Vedle práce pro korporace se rozhodl své vydělané peníze investovat do bohulibých projektů v západoafrické Ghaně, která ho kdysi při dovolené učarovala. Tím posledním je vybudování drůbeží farmy v táboře pro uprchlíky ze sousedního Pobřeží slonoviny, která jim zajistí stabilní přijem a pomůže i místním podnikatelům v přístupu ke kvalitnímu masu.
Poté, co několika chudým rodinám z rybářské vesničky Elmina koupil loď, aby mohly čelit vysoké nezaměstnanosti, se David Duroň začal věnovat problematice vyšetřování zraku. Těm, kteří potřebovali brýle nebo léky, je pak rovnou darovali ze sbírky, kterou v Česku uspořádala Davidova žena Andrea. Rok nato se Duroňovi podařilo do Ghany přivézt tým špičkových českých lékařů a lékařek, kteří v okolí přímořského města Cape Coast zdarma vyšetřovali srdce a uši. Dalším krokem bylo vybudování speciální jednotky pro diagnostiku sluchu u novorozenců v tamní oblastní nemocnici, s čímž výrazně pomohla také česká ambasáda v Akkře. Duroně k tomuto nápadu přivedla osobní záležitost, kdy se jeho nejlepšímu ghanskému příteli narodil neslyšící syn a žádné zařízení v okolí nenabízelo adekvátní péči. Speciální jednotka už několik let funguje, a novorozenci tak mohou být automaticky po narození vyšetřeni.
Citrónová pláž
Když před pár lety lékaři na Davidově mozku našli nezhoubný nádor, který se jim i při velkém riziku podařilo úspěšně odoperovat, rozhodl se ve svých plánech pokročit a splnit si svůj velký sen - spojit byznys s pomocí místním a vytvořit tak sociálně odpovědný podnik, který by jak vydělával peníze svému majiteli, tak férově jednal se zaměstnanci a místní komunitu dále rozvíjel. Za své bohulibé aktivity od lokálního krále získal za slušnou cenu rozlehlý pozemek na pláži a mohl se pustit do stavby vysněného hotelu. Ten slavnostně otevřel vloni a nese název Lemon Beach Resort. Zaměstnává obyvatele přilehlé rybářské vesničky Elmina a David jim platí vyšší mzdy v porovnání s dalšími hotely v lokalitě. Zaměstnanci také mají na místní poměry výjimečné benefity, a proto o zájemce o práci rezort nemá nouzi.
Zástupce českého velvyslance v Ghaně Lukáš Kindl při předávání farmy táboru
Krátce po slavnostním rozjezdu hotelu, který plánoval cílit na české turisty a představit jim zážitkovou formou ghanský život, zasáhla také do Duroňových plánů pandemie koronaviru. Zatímco čekal, že bude nenadálá situace pro nově otevřený hotel smrtící ranou, nastal opak. Rezort si oblíbila ghanská střední a vyšší třída a spokojenost klientů se začíná Ghanou přirozeně šířit. Oceňují jak sociální odpovědnost podniku, tak kvalitní servis, dobré jídlo a příjemný personál. „Od července nám stoupá obsazenost ze 40 na 70 % v listopadu a 90 % v prosinci. Tento měsíc vidíme na rezervacích už i třetinový podíl cizinců, protože Ghana je covidem zasažena minimálně, a je tak jednou z mála bezpečných destinací, kam se člověk může vydat na dovolenou,” říká Duroň.
Pomoct jim i sobě
Egyeikrom Refugee Camp je vesnice pro uprchlíky z Pobřeží slonoviny. Ti z vlasti odešli před násilnostmi, které zemi zachvátily po prezidentských volbách před deseti lety. Tábor byl otevřen ghanskou vládou a UNHCR v roce 2011 a v současné době je domovem asi patnácti set lidí. Jedním z problémů, s nimiž se potýkají, je nedostatek pracovních příležitostí, čemuž nepomáhá ani jazyková bariéra. Zatímco Ghaňané mluví kromě lokálních jazyků anglicky, uprchlíci pocházejí z frankofonní země. Jedná se tak o víceméně uzavřenou komunitu, kde obchody i cirkulace peněz probíhá v jejím rámci a nepřináší tak nové ekonomické podněty. „Tito lidé jsou v podstatě odříznutí a závislí zejména na vnější pomoci. Jejich vlastní komunita funguje jako uzavřená ekonomika. Jdete k holiči, ten vás za nějaký obnos ostříhá a ten samý holič si u vás jako prodejce potravin večer koupí vodu. Peníze tam jen rotují, ale nevznikají nové,” vysvětluje situaci v táboře Duroň.
Rozhodl se to změnit a zajistit obyvatelům stabilní přísun peněz z vnějšku a současně pomoci sám sobě. Ve spolupráci s českou ambasádou v Accře, za pomoci jeho hotelu a kamarádů Michaela a Musaha vybudovali přímo v uprchlickém táboře drůbeží farmu, kde se kuřata také porážejí a skladují v mrazicích boxech. „Stali se tedy farmáři,” doplňuje Duroň. Jeho cílem bylo, aby každá rodina z tábora na projektu participovala. Proto také zedníci, truhláři, elektrikáři nebo další řemeslníci pocházeli výhradně z místní komunity, všichni zaměstnanci nedávno otevřené drůbežárny jsou také uprchlíci.
Orientaci farmy na kuřata nevybral David Duroň náhodou, na odbyt produktů chystaného podniku chtěl mít vliv, aby zajistil jejich odběr. „Nejprve jsme přemýšleli, že by vyráběli dřevěné masky, upomínkové předměty, které budu prodávat ve svém resortu a v hotelech kolem nás. Jenže takových produktů je tady mraky a neumím predikovat poptávku. Proto jsem se rozhodl zvolit kuřecí farmu,” vysvětluje.
Slibuje si od toho mimo jiné existenci prověřeného dodavatele kvalitního masa, které pak může náročnějším klientům ve svém rezortu nabídnout a současně sám ušetřit. A na vidinu kvality za lepší peníze láká také ostatní hotely v lokalitě. „Maso bude připraveno a zabaleno pro hotelové použití, tedy v 5 a 10 kg baleních. Podařilo se nám přesvědčit i ostatní rezorty, a tak nás bude dost na to, abychom odebírali veškerou produkci farmy. Maso budeme kupovat o 5 % levněji než na trhu a celá marže současně zůstane farmě. Nebude se tedy ztrácet v distribučním řetězci,” vysvětluje. „Střední a vyšší vrstva ghanské populace začíná rešit kvalitu a mají zájem o bio produkty. V neposlední řadě je i pro turisty hezké sdělení, že když si dají kuřecí maso v místních hotelech, pomáhají rodinám uprchlíků v sousedstvi,” dodává.
Projekt ze třetiny financoval hotel Lemon Beach Resort, ze dvou třetin pak Velvyslanectví České republiky v Akkře prostřednictvím programu na podporu malých investičních projektů. David Duroň se svým týmem se stará o marketing a snaží se hledat pro produkty další odbytiště. A zdá se, že má farma dobře našlápnuto. Od svého otevření už prodala jednu a čtvrt tuny masa. „Je to zatím zlomek celoroční produkce, ale farmáři mají obrovskou radost. Nevěřili, že to půjde tak dobře,” uzavírá.
Foto: Michael Kunke Foundation