Me2/Orchestra, jak se uskupení hudebníků s duševními nemocemi jmenuje, vznikl v roce 2011 v americkém Burlingtonu, ve státě Vermont. Od té doby se však rozšířil po celé zemi o soubory, které se taktéž zaměřují na odstranění stigmatu kolem duševních nemocí. „Nesnažíme se být největším orchestrem na světě, snažíme se vytvořit komunitu,“ uvedl jeho zakladatel Ronald Braunstein.
Pro něj je hudba vším. „Dokázal jsem se přes noc naučit a zapamatovat si celé symfonie. Hudba přináší do mého života úplně vše,“ svěřil se. Za svou hudební kariéru získal řadu ocenění i kvalitní vzdělání. Studoval na Juilliard School, Salzburg Mozarteum, Fontainebleau i Tanglewood Music Center. Po absolvování Juilliardu získal zlatou medaili na Mezinárodní dirigentské soutěži Herberta von Karajana. Karajan se pak stal na čtyři jeho mentorem. A nakonec působil jako hudební ředitel na Juilliard School. Dirigoval orchestry a filharmonie v San Franciscu, Berlíně, Stuttgartu a další slavná tělesa v zemích po celém světě.
Diagnóza bipolární poruchy mu však mnoho pracovních příležitostí vzala. „Věděl jsem, že už nikdy nedostanu práci dirigenta. Nebylo to moje rozhodnutí, ale cítil jsem, že už jsem své možnost vyčerpal, a tak jsem si pro sebe musel vytvořit novou příležitost. Proto jsem založil orchestr složený z hudebníků, jako jsem já sám,“ uvedl dirigent. Ze zkušeností se stigmatem ve své kariéře dal vzniknout bezpečnému prostoru pro hudebníky s duševními onemocněními. „Pravdou je, že jsem žil v Praze, kde jsem viděl velký nepoměr mezi státními a soukromými školami. Chtěl jsem tam proto založit orchestr, který by se jmenoval Já také (Me too) a který by svedl dohromady tyto dvě skupiny studentů, jež obě milují hudbu. Takže nápad na orchestr původně vznikl trochu jinde a měl mít jinou podobu,“ vypráví Ronald Braunstein. Nakonec si ponechal alespoň název a věnoval ho svému destigmatizačnímu orchestru.
Orchestr Me2/Orchestra Ronalda Braunsteina nepořádá žádné konkurzy ani nevyžaduje účastnický poplatek. Vítá hudebníky s duševním onemocněním s otevřenou náručí a zároveň po nikom nevyžaduje, aby s ostatními sdílel svou diagnózu. Vítané jsou veškeré věkové kategorie i úrovně hudebních schopností. Orchestr nedělá rozdíly mezi svými členy, ti jsou různého věku i sociálního postavení. Každý hudebník si tak v orchestru užívá léčivou moc hudby.