Už je to 8 let, co byly ženy sedící kolem lékařky Nagham Hasan odvlečeny ze svých domovů a přinuceny stát se sexuálními otrokyněmi bojovníků Islámského státu, a čtyři roky od úniku ze zajetí. „Děkujeme vám, paní doktorko, za to, co jste pro nás udělala. Byla jste první, kdo nás přišel utěšit, poradit nám a vést nás. Bez vás bychom nebyly samy sebou,“ děkuje jí 42letá Nergiz, kterou teroristé z Islámského státu zajali v roce 2014. Nyní společně s lékařkou sedí v jednopokojové budce v uprchlickém táboře Rwanga v iráckém Kurdistánu.
Právě v roce 2014 se jezídové stali terčem teroristů, kteří je chtěli pro jejich náboženské vyznání vyvraždit. Jezídové jsou ve většině kurdskou náboženskou menšinou, která žije v severním Iráku, jihovýchodním Turecku, severní Sýrii a na Kavkaze. Nejsou to však sunnitští muslimové, jako většina Kurdů, ale mají své vlastní náboženství. To kombinuje prvky judaismu, islámu a nestoriánství. Podle jejich nauky bůh stvořil svět, do kterého už nadále nezasahuje, a vládu nad ním předal sedmi bytostem, z nichž nejvyšší je Malak Táwús, kterého jezídové uctívají v podobě páva. Jezídským náboženským centrem je hrobka šejcha Ádího v iráckém městě Láliš, k níž se každoročně konají poutě a jež patří mezi památky UNESCO.
Vzhledem k tomu, že pro Islámský stát jsou nevěřící i mnozí muslimové, jezídové podle nich stojí zcela mimo islám. Mají proto být vyhlazeni, pokud nekonvertují k islámu. Téměř 10 tisíc jezídů bylo během několika málo dní při útoku na město Sindžár ne severozápadě Iráku v roce 2014 zabito nebo uneseno. Více než 3 000 bylo zastřeleno, sťato či upáleno, včetně žen a dětí, a téměř 7 000 jich bylo uneseno, abych se ženy staly sexuálními otrokyněmi a muži bojovníky. Dodnes je na 200 tisíc jezídů vysídlených a tisíce se pohřešují.
Lékařka Nagham Hasan, která také náleží k menšině jezídů, se původně chtěla specializovat na pomoc ženám, které nemohou přirozeně otěhotnět. V osudovém roce 2014 se ale její kariéra stočila jiným směrem. „Byla jsem svědkem katastrofy, která postihla naše ženy. Viděla jsem, jak byly zneužívány a znásilňovány,“ vzpomíná. I když měla možnost Irák opustit, raději zamířila do uprchlických táborů, aby ošetřovala přeživší. Bývalí vězni potřebovali léčit infekce a zranění, které jim způsobilo mučení a sexuální násilí. Následně založila organizaci Hope Makers pro léčbu přeživších řádění Islámského státu. Kromě svých lékařských schopností poskytuje také potřebnou útěchu, někdy ale i jí dojdou slova, když ošetřuje znásilněné osmileté dívky. Nagham Hasan dosud ošetřila na 1200 přeživších, z nichž někteří se po prožitých zkušenostech stali obhájci lidských práv, z čehož má velikou radost.
Menšina jezídů se do Sindžáru stále nemůže vrátit, ve městě nejsou služby potřebné k bezpečnému životu. Řada žen navíc čelí stigmatům poté, co v zajetí otěhotněly a porodily děti bojovníků Islámského státu, a špatně se začleňují zpět do své komunity. Čtyři roky v otroctví strávila také 42letá Leila, byla mučena a Islámský stát popravil jejího manžela i tři starší syny. „Ztratila jsem tolik lidí. Nemám odvahu mluvit o zvěrstvech, kterých jsem byla svědkem,“ říká. Její zkušenost se hluboce podepsala na jejím fyzickém i psychickém zdraví. Lékařka Nagham Hasan navíc doplňuje, že přeživší, jako je Leila, mají často pocit, že na ně svět zapomněl. To je jeden z mnoha důvodů, proč jezídkám věnuje svou stálou péči a pozornost. Za vynikající služby a oddanost své komunitě získala letos Nagham Hasan prestižní cenu UNHCR Nansen Refugee Award. Ta je udělována lidem, kteří mimořádně pomáhají nuceně vysídleným lidem či lidem bez státní příslušnosti.
Foto: UNHCR/Andrew McConnell