V minulých týdnech byly projednávány návrhy novely exekučního řádu u Podvýboru pro exekuce a Ústavně-právního výboru. Podle vlády i jednotlivých navrhovatelů má současný systém řadu nedostatků. Je drahý, neefektivní, zatěžující pro zaměstnavatele a úřady, a dlužníky často vede do dluhové pasti a neschopnosti splácet. Podle nedávného šetření Unie zaměstnavatelských svazů by zaměstnavatelé uvítali zavedení čisté teritoriality, která funguje na principu jednoho exekutora pro jednoho dlužníka. Mezi další navrhovaná opatření patří zastavení starých nevymahatelných exekucí, zavedení chráněného účtu nebo změna výpočtu srážek z příjmu.
V současném systému si věřitel volí exekutora libovolně. Proti lidem s více exekucemi tak vede řízení několik exekutorů z různých míst České republiky. To ztěžuje dlužníkovi komunikaci a přehled, zároveň je tato situace silně zatěžující pro zaměstnavatele a úřady. Mezi povinnosti zaměstnavatelů patří komunikace se všemi exekutory, hlídání pořadí exekučních příkazů, srážky ze mzdy. „Právě povinnost komunikovat s exekutory je časově velmi náročná. Oslovíme je při nástupu zaměstnance do zaměstnání, spolupracujeme při součinnosti a informujeme je při skončení pracovního poměru. Pokud má zaměstnanec více exekucí, pak součinnost a veškerá komunikace s exekutory zabere i několik pracovních dní. A k tomu čelíme nepříjemným výhrůžkám od exekutorů a hrozbě až padesát tisíc korun vysoké pokuty za nedodržení povinnosti součinnosti,” vysvětluje pro HFC společnost Krkonošské papírny.
„Finanční zátěž zaměstnavatelů výrazně zvyšuje zcela absurdně nastavený systém, kdy proti jednomu zaměstnanci vede exekuce mnoho exekutorů, kteří vyžadují od zaměstnavatele totožné informace,” doplňuje Pavla Aschermannová z RUBIKON Centra, které s firmami spolupracuje na zaměstnávání lidí s exekucemi.
Sněhulák
Na neuspokojivou situaci zareagovala také vláda. Ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh na změnu, který počítá se zavedením místní příslušnosti exekutorů v systému tzv. Sněhuláka. V něm si věřitel u prvního dluhu zvolí libovolně exekutora. Případné další dluhy pak připadnou vždy stejné exekutorské kanceláři. Odborníci však argumentují, že tato změna je nedostatečná a povede k dalším problémům. Dle nich dojde ke zvýšení konkurenčního boje o první exekuci, exekutoři také budou vymáhání prodlužovat z důvodu čekání na další zakázku, což v důsledku ztíží situaci veřiteli. Pokud si navíc veřitel zvolí exekutora z druhého konce republiky, budou již všechny další exekuce vůči dlužníkovi vedeny z tohoto místa.
Čistá teritorialita
Systém, který navrhuje Pirátská strana a má podporu i dalších parlamentních stran a organizací zabývajících se dluhovým poradenstvím, proto počítá s působností v rámci kraje. Exekuce budou přidělovány nezávisle místním soudem postupně všem exekutorským kancelářím působícím v daném kraji a případné další exekuce dlužníka již povede stejný exekutor. Podle zjištění Unie zaměstnavatelských svazů, která provedla šetření mezi sto třiceti zaměstnavateli, dvě třetiny dotázaných uvedly, že zavedení principu čisté teritoriality by snížilo náklady zaměstnavatelů na vedení exekucí minimálně o polovinu. Alespoň jednoho zaměstnance s exekucí přitom mají podle průzkumu přes tři čtvrtiny dotázaných.
Náhrada výdajů zaměstnavateli
Návrh Ministerstva spravedlnosti přistupuje k problematice jinak a stanoví pro zaměstnavatele částečnou náhradu výdajů, v tom však nevidí výhodu odborníci ani mnozí zaměstnavatelé. „Tyto prostředky se však budou srážet ze mzdy zaměstnance, budou se o ně zvyšovat náklady exekuce a sníží uspokojení věřitelů. Zaměstnavatelé spíše uvítají výrazné zjednodušení celého procesu místo dalšího zvyšování nákladů,” uvádějí. „Jednou z navrhovaných variant je, že by zaměstnavatel měl nárok na náhradu ve výši 50 korun měsíčně. To by šlo na vrub dlužníka. Podle nás je ale tento návrh absurdní, neboť v reálu nic neřeší. Náklady jsou výrazně vyšší a administrativa kolem toho by se ani nevyplatila,” doplňuje pro HFC Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.
Dlužník
Situace, kdy exekuce vede větší množství exekutorů, ztěžuje situaci i samotnému dlužníkovi. „V případě, že je na dlužníka uvaleno více exekucí, jsou tyto vymáhány více exekutory současně. Hlavním problémem je multiplikace plateb za totožné úkony, která vede k přetížení dlužníků i institucí. To pak dopadá na celou ekonomiku,” přibližuje Radek Hábl. Ze šetření Unie zaměstnavatelských svazů vyplývá, že řada zaměstnanců nemá kvůli probíhajícím exekucím bankovní účet a mzdu si nechává vyplácet v hotovosti, což vede k další administrativní zátěži.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zároveň upozorňuje, že současný systém umožňující více způsobů exekučního vymáhání najednou vede k paralyzaci a odchodu dlužníků z legálního trhu práce. „Lidé v exekuci, kteří mají bankovní účet, jsou ,trestáni‘ dvakrát. Z účtu jim exekutor může zabavit i to málo, co zůstalo po srážce z důchodu nebo ze mzdy u zaměstnavatele. V praxi tak přichází o možnost používat vlastní účet. To zatěžuje také zaměstnavatele, kteří čím dál častěji vyplácejil mzdu zaměstnancům v hotovosti,” říká Radek Hábl.
Chráněný účet
Jedním z navrhovaných řešení je proto zavedení chráněného účtu, který má ochránit prostředky dlužníka, které jsou nezabavitelné. „Když totiž člověk přijde i o peníze, které jsou chráněné, to je ta nezabavitelná částka, tak nemůže hradit trvalé platby jako je nájem, sociální, zdravotní pojištění a pak se druhotně dostává do dalších problémů. Jedni věřitelé jsou sice uspokojeni, ale vzniknou věřitelé noví. Stává se z toho never ending story,“ popsal iDNES.cz spoluautor návrhu chráněného účtu poslanec ANO Patrik Nacher, který se ale současně vymezuje proti teritorialitě exekutorů a podporuje zachování tržních prvků v exekucích. Podle návrhu by chráněný účet vedla banka za stejných podmínek jako účet běžný. Zaměstnavatel by na účet posílal dlužníkovi nezabavitelnou částku, na kterou by již žádný exekutor nemohl dosáhnout.
Postoj Exekutorské komory
K návrhu Ministerstva spravedlnosti (Sněhulák) má výhrady také protistrana, například Exekutorská komora České republiky nebo právnické sdružení SOLUS. „Celý systém přidělování nových exekucí by vedl k vytvoření jen několika velkých exekutorských úřadů, protože služebně starší exekutoři s vysokým počtem v minulosti zahájených exekucí by získávali i nejvyšší počet nově zahájených exekucí,“ uvedl prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil s tím, že změna by byla pro exekutory organizačně zatěžující, což by vedlo k prodražení a prodloužení vymáhání. Exekutorská komora vidí komplikace i v tom, že by náklady zaměstnavatele nově šly na vrub dlužníka. „Nehledě na to, že by se zaměstnavatel jako plátce mzdy dostal do popředí před ostatní věřitele,“ dodal Plášil.
Postoj sdružení SOLUS
Sdružení SOLUS varuje, že finanční i administrativní zátěž by při zavedení teritoriality naopak narostla na straně velkých věřitelů, jako jsou banky, nebankovní poskytovatelé finančních služeb, dodavatelé energií nebo telefonní operátoři. Ti nyní většinou komunikují s jednou kanceláří, nově by jim vznikla povinnost komunikovat s více exekutory s ohledem na rozhodnutí soudů. Zvýšené náklady se podle tajemníka sdružení Jana Stopky následně promítnou do cen služeb.
„Bavíme se o riziku rozkolísání celého fungujícího systému exekučního vymáhání. V navrhované variantě krajské teritoriality se navíc případy budou přidělovat bez ohledu na přání věřitele, a to i k soudním exekutorům pracujícím nedostatečně efektivně,“ řekl Jan Stopka. „Mnohem vyšší přínos vidíme v potenciálním zavedení jednotného informačního systému, který by garantoval maximální dostupnost exekučního spisu, a to pro všechny povinné bez ohledu na místo jejich faktického pobytu,“ doplnil.
Současná jednání
V minulých týdnech došlo k projednávání návrhů u Podvýboru pro exekuce a Ústavně-právního výboru, kde účastníci hájili jednotlivé návrhy. Poslanec KDU- ČSL Marek Výborný také představil kompromisní verzi tzv. Spotřebitelské teritoriality, kde je ve spotřebitelských vztazích exekutor vybírán nezávisle soudem a všechny další exekuce se koncentrují u něj, naproti tomu při vymáhání výživného, náhrady škody nebo u právnických osob je zachována možnost volby exekutora věřitelem. „Debata kolem teritoriality se již vede mnoho let a zde nezazněly žádné nové argumenty pro či proti. Je vidět, že argumentační rovina je již vyčerpaná a záleží jen na zákonodárcích, jaké řešení zvolí,” okomentoval průběh jednání Radek Hábl. Další jednání byla na základě zhoršující se koronavirové situace odložena na 23. září.