„Když dneska někomu řeknete, že chodíte k psychiatrovi, začne se na vás dívat skrz prsty. A když zjistí, že máte paranoidní schizofrenii, tak ho ještě více vyděsíte,” popisuje Hedvika, která, přestože vystudovala obor Učitelství výtvarné výchovy pro gymnázia, ZUŠ a střední školy, ve školství kvůli své diagnóze pracovat nemůže. Práce pro organizaci Spirála, která se zaměřuje na zvýšení uplatnitelnosti lidí s duševním onemocněním v běžném životě, jí pomohla osvojit si pracovní a sociální nácviky. „Moc se mi díky ní změnil život, poznala jsem nové přátele,” shrnuje Hedvika, jejíž terapií je umění. Ráda fotografuje, maluje, pracuje s keramikou, tesá do kamene a píše pohádky pro děti a fantasy příběhy. „Dokonce mi v jedné knížce vyšla pohádka. Kniha se jmenuje Pohádky výjimečných hrdinů a je o dětech, které nejsou obyčejné a mají nějaké zdravotní problémy,” odkazuje na své úspěchy.
„Jak to tak bývá, umělci jsou chudí, ale uvnitř mají bohatý vnitřní svět. A tím také žiju. Užívám si maličkostí a dělá mi velkou radost, když namaluji obraz. Tvorba mě velice naplňuje, a tak není třeba něco dalšího hledat,” popisuje Hedvika, jejíž pohled na život výrazně ovlivnila nemoc. Svoji cestu však nevnímá negativně. „Myslím, že jsem v životě dostala zatím dost přes prsty, ale nevzdávám to. Stále věřím, že je naděj, a kdo ví, co se za pár let stane. Chtěla bych být i vzorem, že jde žít i jinak a uvědomovat si život v jeho jemných nuancích. Hlavně ho prožívat zevnitř, vědět, že jsme na správné cestě,” vysvětluje. Její obrazy jsou aktuálně k vidění na pracovišti organizace Spirála v Ostravě. Prohlédnout si je můžete také na Hedvičině webové stránce. Do budoucna sní o vydání knih Za obrazem a Slzy Erienu.
Práce je mou terapií
Posláním organizace Spirála Ostrava je podpora osob, které následkem psychického onemocnění ztratily pevnou půdu pod nohama. Lidé s touto zkušeností potřebují získat schopnosti a dovednosti, které jim umožní zvládat nároky soběstačného života v běžných podmínkách společnosti. Ty mohou rozvíjet v rámci sociální rehabilitace, jež zahrnuje individuální práci s klientem i nácvik dovedností v reálných situacích nebo v sociálně terapeutických dílnách přizpůsobených individuálním potřebám. K dispozici mají například tzv. sickdays. Pokud se zaměstnanec necítí dobře, má možnost si vzít den volna, který není čerpán z fondu dovolených.
„První epizoda se sociálně terapeutickými dílnami byla jako vysvobození z domácího vězení, ale neměla dlouhého trvání. Po dlouhé odmlce jsem se rozhodla, že zkusím štěstí ještě jednou. Opět se učím jezdit autobusem a setkávat se s lidmi, což pro mě bylo vždy důležité, ale při mých problémech zároveň dost obtížné. Práce se pro mě stává vlastně takovou terapií. Pokud mi to stav dovolí, pociťuji nyní i více radosti. Postupně se cítím lépe především díky tomu, že vše zvládám. Pro mě je slovo zvládnout velmi důležité - zvládám opět jezdit autobusem i pracovat v kuchyni," svěřuje se klientka Daniela.
Šťastné a veselé
„Duševní onemocnění může člověka zasáhnout tak moc, že se mu jeho vlastní svět rozpadne jako domeček z karet. Společně těmto lidem můžeme dát příležitost postavit se zase na vlastní nohy, ukázat jim správný směr, podat jim pomocnou ruku,” říká pracovnice organizace Denisa Kolářová. Vánoce jsou časem splněných přání, Spirála proto připravila vánoční sbírku, v rámci níž můžete lidem s duševním onemocněním pomoci prožít hezké svátky. Získané finanční prostředky budou využity jako vánoční prémie pro zaměstnance chráněných dílen. „Tito lidé na sobě poctivě pracovali celý rok a po celou dobu odváděli na své pracovní pozici parádní výkon. My jim chceme spolu s vaší podporou poděkovat za to, že se nevzdávají,” doplňuje Kolářová.
„Spirála mi ukázala, že jde najít pracovní místo, kde vás berou s vašimi chybami, ale i s vašimi přednostmi. Kdybychom hledali více sebe zevnitř, mohli bychom zlepšit svět i své okolí. Proto mým přáním na Vánoce je, abychom byli tady pro sebe i pro druhé. Užívali si svátků v klidu a míru,” přála by si Hedvika. Co by chtěla najít pod stromečkem? „Jelikož mi má finanční situace nedovoluje si pořídit nové barvy, byla bych moc vděčná za tento dárek. O svátcích se má ale hlavně předávat úsměv. A nejen o svátcích, ale za každého dne. A chtěla bych jej také předat i já vám. Ze srdce děkuji,” uzavírá.