Už čtvrtou zimu Středisko křesťanské pomoci v Jihlavě provozuje v objektu, který získalo do výpůjčky od města, sezónní noclehárnu pro lidi žijící na ulici. Letos poprvé na zahradu organizace umístila šest speciálních iglú, která mají ochránit venku spící lidi před umrznutím. „Jsou alternativou k zimní noclehárně,” vysvětluje David Chlupáček, ředitel střediska. Mohou je totiž využívat ti, které pracovníci běžně do nocleháren nepustí například proto, že mají psa nebo požili alkohol.
O improvizovaných nízkonákladových přístřešcích, které vyrábí společnost Iglou, se z médií dozvěděl současný jihlavský uvolněný radní pro sociální oblast Daniel Škarka. A inicioval o jejich využití ve městě debatu. „Nejprve jsme to debatovali v sociální komisi, kde jsou zastoupeny všechny politické strany. A padla shoda, že to zkusíme,” vzpomíná. Magistrát pak proto oslovil Středisko křesťanské pomoci, které s lidmi žijícími na ulici pracuje, zda by se realizace nápadu nechtělo ujmout. Jihlava mu následně nabídla dar ve výši dvaceti tisíc, který by vystačil celkem na šest kusů.
Nápad nezisková organizace uvítala. Noclehárna, kterou provozuje, není ve finále pro úplně každého člověka v nouzi. Jako sociální služba se totiž řídí některými pravidly. Jednak funguje na ambulantní bázi - člověk se v ní může ubytovat vždy jen na jednu noc a ráno její prostory opustit, druhou podmínkou je zaplacení poplatku deseti korun. „Třetí je stav klienta, který nenarušuje poskytování služby,” vysvětluje Chlupáček. Má na mysli zejména ty klienty, kteří jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Výrobce pak na svém webu uvádí ještě další důvody odmítnutí ubytovat člověka v noclehárnách. Těmi mohou být příchod se psem, s partnerem nebo s nemocí. Právě pro ty, kteří podmínky nesplňují, jsou iglú určena. Jsou současně alternativou pro případ, kdy v období krutých mrazů kapacita noclehárny nestačí.
Pro jednotlivce i páry
Za dotaci od města nakoupilo středisko pět iglú pro jednotlivce a jedno pro pár. Jsou vyrobena z pěnového materiálu s izolační fólií. Ve dveřní části mají otvory, které zajišťují přístup čerstvého vzduchu. Iglú se dá snadno rozložit, sbalit a přenést na jiné místo. Je tedy vhodné i pro osobní užití. „Jsou kvalitní, mohou tedy vydržet několik zim,” odhaduje jejich životnost Chlupáček. „Se spacím pytlem a karimatkou se v něm dá přečkat mrazivá noc,” domnívá se. Proto také plánuje toto vybavení do přístřešků postupně doplňovat a do jejich blízkosti ještě přistavit mobilní toaletu.
Daniel Škarka
Přístřešek společnosti Iglou byl v Česku poprvé nainstalován v listopadu 2018. Jihlava pořízená iglú umístila k noclehárně asi před dvěma měsíci. Podle Chlupáčka ze Střediska křesťanské pomoci jsou využívána nárazově. Každou zimní noc obsadí lidé zpravidla dvě až tři z nich, některé dny jsou obsazena všechna. I kvůli zatím krátké době provozu je podle radního Škarky předčasné jejich využití a přínos hodnotit. „Zažíváme totiž teplou zimu, proto poptávka není zatím velká. Provoz při minus deseti nebo patnácti stupních jsme ještě nezažili,” vysvětluje a dodává, že na základě zkušeností z letoška se město rozhodne, zda jejich počet zvýší. „A to proto, aby se nestalo, že někdo skončí v mrazu na ulici a umrzne.”
Davida Chlupáčka ze Střediska křesťanské pomoci napadají další možnosti, jak nápad s přístřešky v Jihlavě rozvíjet. „Jako organizace, která chce dělat víc než jen sociální služby, vidíme právě v iglú cestu, kdy by jako přístřešek mohlo fungovat v terénu. Mohlo by být přímo ve vlastnictví toho konkrétního člověka,” přemítá. Podle fotografií na webu výrobce už to takto funguje i na jiných místech Česka.
Hašení požáru
Na adresu bezdomoveckých iglú se v některých debatách objevují také kritické ohlasy. Ty sice iniciativu měst často vítají, nicméně upozorňují na skutečnost, že problém bezdomovectví nijak dlouhodobě neřeší. „Systémové řešení to není, je to v podstatě hašení požáru. Na systémovém řešení pracujeme, ale vyžaduje velké finanční prostředky, které musíme najít,” reaguje na výtky radní Škarka. Vytvořit takový systém bude podle něj trvat několik let.
Tím řešením v budoucnu mají být v Jihlavě azylové domy pro ženy a muže i noclehárna s vyšší kapacitou. Ta současná má totiž pouhých dvanáct lůžek. „Je ale také potřeba pracovat na tom, aby se lidé vůbec na ulici nedostávali. Ani do azylových domů,” zdůrazňuje. „Je proto důležité budovat funkční systém sociálního bydlení, kdy pracujeme na tom, aby se rodiny z důvodu bytové nebo finanční nouze nerozpadaly. Aby se na ulici a do nocleháren dostával co nejmenší počet lidí,” doplňuje.
Housing First
Přímo v kontextu Jihlavy sociální pracovníci města identifikovali na 130 rodin, které jsou v bytové nouzi. Na ulici pak žije přibližně 80 lidí. Jihlava aktuálně disponuje šestnácti sociálními byty pro lidi v nouzi, letos přibydou další čtyři.
Město se také před časem rozhodlo po vzoru Brna navázat na úspěšnou a osvědčenou metodu Housing First, kdy moravská metropole vyčlenila množství bytů, v nichž rodiny bez domova získaly klasickou nájemní smlouvu a intenzivní podporu sociální pracovníků. Metoda staví na zjištění, že je k řešení celkové situace lidí bez domova potřeba jim nejprve zajistit střechu nad hlavou a tím i bezpečné prostředí. Až následně pak řešit další aspekty života - například jim pomoci najít stabilní zaměstnání. Sociální pracovníci lidem zapojeným do projektu také pomáhají nastavit různá pravidla, zajistit u dětí školní docházku a podpořit je v celkovém restartu. „To totiž ve finále vede k úsporám, protože pomůžeme rodinám se stabilizovat,” říká Daniel Škarka.
David Chlupáček
Jihlava pro projekt Housing First vyčlenila zkušebně dvanáct bytů a rodiny se do nich nyní postupně stěhují. Aktuálně je zabydlená jedna domácnost, další čtyři procházejí procesem schvalování. Všechny byty by pak měly být obsazené do konce letošního dubna.
Foto: Zdeněk Chaloupka