Nejdůležitějšími smysly nahrazujícími zrak jsou hmat a sluch. Přestože techniky sluchového poznávání zaznamenaly v posledních letech prudký rozmach a řada knih je k sehnání v audio formě, u dětí je třeba neopomíjet rozvoj vnímání hmatového. Podle Terezie Kochové je důležité si uvědomit, že nevidomí poznávají svět jiným způsobem. „Děti, které vidí, nikdy neučíte, jak skutečné 3D osoby, zvířata, předměty dostanete do 2D zobrazení, tedy do plošného obrázku. Už ty nejmenší chápou, že kočička v knížce a na dvorku je jedno a to samé. Má-li vůbec nevidomé dítě zkušenost s kočičkou, ví, že je chlupatá, teplá, živá, pohyblivá, čtyřnohá, vydává zvuk a pach. Co z tohoto výčtu splňuje reliéfně vyvedená pěticentimetrová kočička znázorněná v knížce z profilu?” vysvětluje Kochová.
Hmatové ilustrace
Dítě tedy musí nejprve pochopit, že text, který slyší, může být doprovázen hmatovým vjemem. Rodiče tak mohou při vyprávění pohádky použít doprovodné předměty, které dítěti dávají do ruky. Například u pohádky o Karkulce košíček či lahev vína. Aby tomu dítě rozumělo, použité předměty musí být nejprve skutečné, teprve později různé zmenšeniny či napodobeniny. Zážitek plné láhve v ruce se totiž výrazně liší od vnímání zmenšeného modelu lahvičky z pokojíčku pro panenky.
Později lze postoupit k plošným hmatovým ilustracím. „Jednotlivé prvky obrázku musí být zobrazeny reliéfně, aby vystupovaly z pozadí. Podstatná je volba materiálu, jeho struktura, teplotní charakteristiky, emoce, které při prohlížení vyvolává. Na stránce nemůže být spousta věcí přes sebe, pod prsty musí být znát, kde jeden objekt končí a druhý začíná,” popisuje Kochová, která v rámci seminářů o tvorbě hmatových knih upozorňuje na některé chyby, kterých se tvůrci mohou dopustit.
Důraz na zážitek
Problém může nastat například při zobrazování perspektivy. V rámci běžných ilustrací zobrazujeme vzdálenější objekty jako menší. Pro nevidomé dítě jsou však různé velikosti stejných předmětů matoucí. Neodpovídají totiž jeho zkušenosti. Hmatové ilustrace tak mají podle Kochové především vyvolávat v dítěti emoce. Pokud například chceme ztvárnit zimní hory, je daleko lepší se nesoustředit na tvar, ale na vhodný materiál. Místo kopečků v pozadí tak využijeme chladných materiálů. Podobně u ilustrace zvířat dítěti spíše pomůže srst, peří, šupiny než tvar daného zvířete. „Jak ztvárnit například oheň či vítr, aby měl obrázek spojitost se zkušeností nevidomého? Nelze si myslet, že vizuální obrázek jednoduše překlopíme do hmatné podoby, to by nefungovalo,” vysvětluje Terezie. Hmatové knížky obsahují také text v Brailleově písmu, které si malí čtenáři postupně osvojují, a zvětšenou podobu běžného textu pro slabozraké.
Každé dílo v knihovně je originální, ručně vytvořené. Výroba je tedy náročná a finančně nákladná. „Cena jedné knížky je několik tisíc. To by bylo pro rodiny nevidomých dětí nemožné, a tak neustále sháníme finanční prostředky,“ objasňuje Kochová. „Bohužel pandemie výrazně zasáhla také do rozpočtu knihovny. Byli bychom moc rádi, kdyby se podařilo udržet půjčování knížek nevidomým dětským čtenářům zdarma.“ Přispět lze na sbírkový účet č. 2600312541/2010.
Soutěže Typhlo&Tactus
Nové knihovní exempláře vznikají díky spolupráci se studenty středních, vyšších a vysokých škol pedagogického, uměleckého či sociálního zaměření a především v rámci soutěže tvůrců, jejíž národní kolo organizuje zmíněná Asociace rodičů. Nejlepší díla mohou postoupit do druhého, celosvětového kola soutěže, pořádaného evropskou odbornou skupinou Typhlo&Tactus, jíž je Česká republika spolu s dalšími sedmi zeměmi členem. „Naše podmínky jsou proti většině ostatních zemí velmi skromné. V kvalitě a počtu knihovních exemplářů se ale řadíme mezi ty nejlepší,” říká Terezie. Výstavu děl přihlášených do národní soutěže můžete letos z důvodu pandemie zhlédnout online. Ta nejlepší budou na podzim reprezentovat Českou republiku v mezinárodním kole v Itálii.
Vytvořit novou originální knihu, hru nebo krabici s kreativním obsahem pro nevidomé děti může opravdu každý a není třeba čekat na termín soutěže. Knihovna hmatových knížek nabízí zájemcům semináře, které je seznámí se specifiky hmatové tvorby, a během tvůrčího procesu pak poskytuje konzultace a podporu.
Tvorba přináší nové netradiční zkušenosti autorům a především spoustu radosti a znalostí dětem. „Když nám paní pošťačka donese velké krabice, hned Tobíkovi dojde, co to je. Musíme nechat veškeré práce a jdeme číst. Strávíme s tím celé odpoledne a nejkrásnější na tom je, že každý příběh díky hmatovým efektům opravdu prožije, směje se, a ty oblíbené čteme pořád dokola. Děkujeme Knihovně hmatových knížek, že přináší radost dětem, které ji potřebují," dosvědčuje maminka jednoho z pravidelných čtenářů knihovny.
Foto: Archiv Knihovny hmatových knížek