Figuríny pro nárazové testy v automobilovém průmyslu mají rozměry i anatomii průměrného muže. V důsledku toho je automobilový design mnohem bezpečnější pro muže než pro ženy. Podle výzkumů je u žen riziko vážného zranění při autonehodě vyšší o 73 %, riziko úmrtí o 17 % a bezpečnostní pásy mohou ublížit těhotným i u nárazů v nízké rychlosti.
Ženy také kvůli rozdílným příznakům čelí o polovinu vyššímu riziku chybné diagnostiky infarktu myokardu, vyšší míře nepříznivých vedlejších účinků léčiv a déle čekají na diagnózu u typicky ženských nemocí. Klinické testy totiž ve většině případů probíhají na mladých europoidních mužích nebo samcích jiných živočišných druhů. Vyšší pravděpodobnost chybné nebo nedostatečné léčby se tak týká i lidí jiné rasy, sexuální orientace, věku nebo ekonomických příjmů.
Jedna velikost nestačí
Proč je podstatné, aby věda a výzkum zahrnovaly také genderové hledisko, ukáže v příštích měsících kampaň Jedna velikost nestačí. „Navzdory tomu, že jsou výsledky výzkumů prezentovány jako neutrální a univerzální pro všechny, ukážeme na konkrétních příkladech, že tomu tak ani zdaleka není. V této oblasti panuje stále výrazná nerovnost, a pokud usilujeme jako demokratická společnost o to, aby výsledky vědecké práce přinesly efekt skutečně všem bez rozdílu, je na místě genderovou dimenzi do výzkumu zahrnout. Ostatně na vědu a výzkum plyne velký objem veřejných peněz, a proto je víc než žádoucí, aby měly tyto výzkumy přínos pro všechny,” uvádí manažerka komunikace NKC Jana Gabrielová.
Proč výzkumy zapomínají na ženy? Může být jedním z důvodů i fakt, že o nich rozhodují převážně muži? Žen je mezi výzkumníky v Česku 27 % a jejich počet dlouhodobě stagnuje. Stejně jako v jiných oborech i ve vědě platí, že čím vyšší pozice, tím menší poměr žen. V čele veřejných vysokých škol jich najdeme už jen 14 % a v případě vědecko-výzkumných institucí jde dokonce jen o 7 %. „Česká republika tak přichází o jejich vědomosti a talent. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU pak v této oblasti výrazně zaostává,” dodává Gabrielová.
Kariéra a rodina
Národní kontaktní centrum - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd se již dvacet let věnuje tématu genderové rovnosti ve vědě a výzkumu. „Těší mě, že NKC mohlo za dobu své existence pomoci k řadě pozitivních změn v českém vědeckém prostředí. Narostl počet žen, které studují na vysokých školách, daří se nám přispět k posunu politik na podporu vědy a výzkumu tak, aby byly podmínky skutečně férové. A jsme úspěšní i v mezinárodní spolupráci. Na čem je však potřeba ještě zapracovat, je to, aby absolventky po škole nemizely mimo vědu," shrnuje vedoucí NKC Marcela Linková.
Vědeckou kariéru je totiž stále obtížné sladit s rodičovskými povinnostmi, což spolu se společenskými stereotypy vytváří tlak převážně na ženy. Téma slaďování rodinného a profesního života se objevuje mezi prioritními oblastmi Národní politiky výzkumu a vývoje, pod Radou pro výzkum nově vznikla pracovní skupina pro rovnost žen a mužů. Postavení žen ve výzkumu a slaďování si jako jednu z priorit stanovila také nová ministryně pro vědu, výzkum a inovace.
„Jako pozitivní signál lze vnímat také to, že se ženy dostávají do vedoucích pozic v akademické a vědecké sféře. Máme poprvé rektorku Karlovy univerzity, v Brně na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity usilují o post děkanky dvě ženy, měly jsme ženy ve vedení grantových agentur i v čele Akademie věd stojí podruhé žena a poprvé u nás výzkum na vládní úrovni vede ministryně,” doplňuje socioložka z NKC Hana Tenglerová.
Ženy ve vědě
Součástí činnosti NKC je i zviditelňování vědkyň. Každoročně se připojuje k oslavám Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě 11. února. Cílem svátku, který před šesti lety vyhlásilo OSN, je připomenout významnou roli žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti. Kampaň k tomuto dni již probíhá na sociálních sítích NKC a je zaměřena na vědkyně, které se věnují tématu udržitelnosti.
Ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy od roku 2009 také organizačně zajišťuje Cenu Milady Paulové, historičky, která jako první žena získala právo přednášet na české univerzitě a v roce 1939 se stala první profesorkou na našem území. Cenu oceňující vědkyně za výjimečný přínos jejich oboru v minulém roce získala matematička a matematická statistička prof. RNDr. Marie Hušková, DrSc.
Foto: Archiv Gender a věda