Člověk s epilepsií nebývá vítězem výběrového řízení
Oblast zaměstnávání je podle průzkumu Společnosti E z roku 2020 jedno z tíživých témat, která lidi s epilepsií trápí. Zdravotní stav totiž v mnoha případech zásadně ovlivní přijímací pohovor nebo pak situaci v zaměstnání. Na vině bývá především neznalost vedení a kolegů, kteří často epilepsii považují za duševní nemoc, zatímco se jedná o neurologické onemocnění mozku.
Na přijímací pohovor si běžně člověk připravuje chytré odpovědi a slušivé oblečení. Lidé s epilepsií ale řeší především otázku, zda svoji diagnózu sdělit, či nikoliv. Máte kvalifikaci, jedná se o vaši vysněnou práci. A co teď? Mám mluvit o svém zdravotním stavu, nebo ne? Když svou diagnózu nesdělím a dostanu záchvat v práci, co se stane pak? Jak na mě budou hledět kolegové? Vyhodí mě? Pokud diagnózu sdělím, budu znevýhodněn ve výběrovém řízení? To je jen ukázka otázek, které se honí hlavou uchazečům s epilepsií před přijímacím pohovorem. Kolem 75 % respondentů průzkumu Společnosti E odpovědělo, že podle jejich zkušenosti zaměstnavatelé považují lidi s epilepsií za rizikové.
Epileptici mají důvody, proč se v práci nesvěřit
Až 60 % respondentů souhlasilo s tím, že lidé mají potřebu svou diagnózu tajit. Bojí se předsudků, mají špatné zkušenosti z předchozích pracovních míst. Například Jana původně chtěla pracovat v oblasti gastronomie a hotelnictví. Při cestě na praxi však dostala epileptický záchvat a upadla do bezvědomí. Když se s touto skutečností svěřila přímému nadřízenému, přestala pro něj být perspektivní pracovnicí a musela přejít na praxi jinam. Po letech v různých oborech nakonec Jana našla uplatnění na kancelářské pozici na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Podobně Lenka narážela na odmítavé reakce, když zaměstnavatelům při pohovoru oznámila, že má epilepsii. V současné práci prodavačky svůj stav proto zatajila až do chvíle, než během pracovní doby přišel záchvat a bezradní kolegové zavolali sanitku. Lenka říká, že od té chvíle na ni spolupracovníci pohlížejí jinak.
O schopnosti výkonu práce má rozhodnout lékař, ne ředitel
Pokud člověk s epilepsií nemůže najít stálou práci, je odkázán na jednorázové brigády. Jenže ty vedou k větší únavě a stresu – je to začarovaný kruh. Překážkou při shánění zaměstnání bývá také absence řidičského průkazu, který lékaři mnohým pacientům s epilepsií nepovolí.
Lidé se zdravotním znevýhodněním mají právo na důstojnou práci jako všichni ostatní. Někdy stačí pouze přizpůsobit pracovní prostředí, režim, přístup k člověku samotnému. Lidé s epilepsií mohou zastávat většinu pracovních pozic, mohou i řídit auto. Navíc o tom, zdali může uchazeč danou práci vykonávat, rozhoduje pouze závodní lékař.
Při záchvatu nedávejte nic do úst
Jak již bylo řečeno, epileptickou epizodu má během života spousta lidí. Teprve při opakovaném výskytu nevyprovokovaných záchvatů lékař stanoví, že se jedná o epilepsii. Záchvaty mohou nabývat různých podob. Lidé si většinou představí záškuby končetin se ztrátou vědomí, ale epilepsie se může projevit také „pouhým” zahleděním – stavem podobným krátkému zasnění.
Epilepsie je opředena řadou dnes už vyvrácených mýtů. Věděli jste, že člověku při epileptickém záchvatu nemáte nic strkat do pusy? Dříve se tvrdilo, že je potřeba vsunout mu něco tvrdého mezi zuby, aby si nepřekousl jazyk. Je to nesmysl, zablokovali byste mu tím dýchací cesty a možná i poškodili chrup. Stisk je při záchvatu opravdu silný. V půlce února si připomínáme Mezinárodní den epilepsie. Můžete si při jeho příležitosti pustit video s jednoduchým návodem, jak se zachovat, když váš kolega dostane epileptický záchvat.