Edna Nová, autorka úspěšné prvotiny Ženy z Bohnic, do knihy Konec aneb začátek téměř jako do deníčku zaznamenala všechny pocity doprovázející blížící se smrt svého tchána i očekávané narození syna. Dílo tak přináší otevřenou zpověď o koloběhu života, který podle autorky jako společnost raději vytěsňujeme. „Kniha měla pracovní název SMRTABU. Ano, jedná se o tabu, protože se smrti bojíme. Nejsme věřící a smrt pro nás znamená pouze konec a bolest. Když řeknu, že tchán Josef zemřel krásně, setkávám se s nepochopením. Zemřel krásně, protože nám skoro doslova zemřel v náručí, plně vědomý a smířený se smrtí, nebál se, proto jsem se nebála ani já,” vysvětluje Edna Nová.
Jsem posedlá léky. Jeho léky. Připravuji je tchyni každý večer, nevyzná se v těch rozpisech. Máme rozdělené úlohy, Muž dělá těžkou manuální práci, přebaluje, umývá, dost často polohuje. Tchyně pečuje, obstarává jídlo, maže mu záda, povídá, někdy spolu přebalujeme, když Muž není v dosahu. Já kontroluji bolest. Vždy, když zaznamenám jakýkoliv nářek nebo jeho zasyčení, zpozorním. ,Nesmí trpět’ je má mantra. (Úryvek z knihy)

Pečovat o tchána se s tehdejším partnerem rozhodli proto, že pro tchyni nebylo fyzicky možné se postarat o umírajícího stopadesátikilového manžela. „Tchán spal v podivných dvou-tříhodinových intervalech, jak malé dítě se budil, často zmatený. Tchyně byla nevyspalá, vyčerpaná. Odejít na nákup? Za kamarádkou? Nechat ho doma samotného? Neexistuje. Někteří lidé umírají i měsíce, medicína je tak vyspělá, že umožňuje udržovat jedince na té hraně neuvěřitelně dlouho,” popisuje Edna.
Zemřít doma
V domácím prostředí si přeje umírat stále více lidí. Podle průzkumů (https://www.novinky.cz/domaci/clanek/cesi-chteji-umirat-doma-vetsina-z-nich-ale-opousti-svet-v-nejake-instituci-286021) jde až o 80 procent Čechů. V současnosti je to možné díky podpoře státu a služeb, které nabízejí doprovod. „Stát pomáhá. Osoba blízká si může zažádat o ošetřovačku, kde tuším pobírá 60 procent platu. Stát také může přispět příspěvkem na péči, kde se hodnotí míra sebeobslužnosti. Tchán získal nejvyšší výsledek, ale rozhodnutí o příspěvku dorazilo, až když byl mrtvý. Ze zdravotního pojištění je hrazena péče terénní zdravotní sestry, která umírajícího navštěvuje denně,” vyjmenovává Edna možnosti, které využili. Domácí umírání je i přes zvyšující se zájem stále obestřeno řadou mýtů a obav. „,Nebylo by mu v nemocnici lépe? Třeba by ho zachránili. Nežil by v nemocnici déle?’ Jsou to sakra těžké otázky, ustát je je síla. Protože my nevíme,” dodává Edna.
„Smrtabu, takový obyčejný příběh zrození a zániku. Něco, co se dotýká naší podstaty. Nebanálně banální story o smrti. Tuhle story ženu do extrému, tak jak to umím jenom já, svléknu se z kůže, vyexhybuji všechny své myšlenky, položím je na oltář pokleslé novinařině.“ (Úryvek z knihy)
Knihu o zrození, životě i umírání si můžete objednat zde. Již nyní si také můžete předobjednat a podpořit tak vznik třetí knihy autorky Edny Nové Cynická lovestory, romantické komedie plné černého humoru o svobodné třicetileté Ester zamilované do psychoterapeuta. Více informací najdete zde.
Foto: Archiv Edny Nové