Zhroucení lidé s hlavou v dlaních. Odborníci varují před stereotypním zobrazováním duševně nemocných

Obrázek: piqsels-com-id-frrey

Lidé, kteří si dlaněmi drží hlavu. To je častý obrázek doprovázející články či jiné mediální výstupy týkající se duševního zdraví. Řadu let se lidé skrze různé kampaně snaží poukazovat na nevhodnost takových fotek s tím, že lidé žijící s duševním onemocněním nemusejí vždy vypadat deprimovaně a nešťastně. Zdůrazňují také, že na takových fotkách lidem jen stěží vidíme do obličeje, přitom pohlédnout do tváře lidí kolem nás je to první, co bychom měli udělat, když se snažíme zjistit, jak se cítí. „Jen proto, že se váš kolega nechoulí do klubíčka pod pracovním stolem, neznamená, že s něčím nebojuje a nepotřebuje pomoc,“ uvedla pro BBC Charlotte Walker, která žije s bipolární poruchou.

Na zhroucené postavy s hlavou v dlaních sedící na podlaze, v temném koutě nebo na rozestlané posteli upozorňuje také příručka Na rovinu o duševním zdraví a nemoci Národního ústavu duševního zdraví. „Zpravidla vzbuzují pocity bezmoci a zoufalství, a proto je vhodné je nahradit jinými variantami,“ doporučuje. 

Ač organizace i samotní lidé, kteří mají s duševními onemocněními své zkušenosti, radí se těmto ilustračním fotkám vyhnout, používají je i neziskové organizace. Takový obraz však neukazuje realitu, jak vysvětluje Jiří Pasz z týmu HateFree Culture a spoluautor osvětové knihy o duševním zdraví Normální šílenství. „Psychické potíže a duševní onemocnění vypadají většinou jinak, což nám ukázala i pandemie, kdy si nějaké propady zažil skoro každý.“  

Již z roku 2015 pochází britská kampaň Time to Change, která se snažila upozorňovat na nevhodné fotografie k tématu duševního zdraví. Vydala sérii snímků, které mohou média volně použít a které vhodněji zobrazují duševní onemocnění. Jde o fotografie, na nichž jsou zobrazeni lidé s osobní zkušeností s duševními potížemi, jak vykonávají každodenní běžné činnosti. 

„Navzdory stereotypům, lidé s depresí se také smějí, lidé s ADHD nejsou vždy jen nepozorní a zoufalí, lidé s psychózami prožívají ataky pouze v desetinách a setinách jednotek svých životů. Každopádně nikdo neprožívá duševní potíže neustále s rukama na hlavě skrčený někde v koutě. Většinou je náš život naprosto normální, jsou to stejné radosti i stejný boj jako u všech. Je nutné diskutovat o tom, co jsou vhodné ilustrace k duševnímu zdraví a nemoci – vnitřní pocity a stavy je obecně těžké popsat zkratkou. Novináři a všichni, kdo se k tématu vyjadřují, by měli zvážit, zda použité fotografie a obrázky pouze nepodporují nepravdivé stereotypy a nepřispívají stigmatizaci,“ uzavírá Pasz.

Ilustrační foto: Piqsels