Na zhroucené postavy s hlavou v dlaních sedící na podlaze, v temném koutě nebo na rozestlané posteli upozorňuje také příručka Na rovinu o duševním zdraví a nemoci Národního ústavu duševního zdraví. „Zpravidla vzbuzují pocity bezmoci a zoufalství, a proto je vhodné je nahradit jinými variantami,“ doporučuje.
Ač organizace i samotní lidé, kteří mají s duševními onemocněními své zkušenosti, radí se těmto ilustračním fotkám vyhnout, používají je i neziskové organizace. Takový obraz však neukazuje realitu, jak vysvětluje Jiří Pasz z týmu HateFree Culture a spoluautor osvětové knihy o duševním zdraví Normální šílenství. „Psychické potíže a duševní onemocnění vypadají většinou jinak, což nám ukázala i pandemie, kdy si nějaké propady zažil skoro každý.“
Již z roku 2015 pochází britská kampaň Time to Change, která se snažila upozorňovat na nevhodné fotografie k tématu duševního zdraví. Vydala sérii snímků, které mohou média volně použít a které vhodněji zobrazují duševní onemocnění. Jde o fotografie, na nichž jsou zobrazeni lidé s osobní zkušeností s duševními potížemi, jak vykonávají každodenní běžné činnosti.
„Navzdory stereotypům, lidé s depresí se také smějí, lidé s ADHD nejsou vždy jen nepozorní a zoufalí, lidé s psychózami prožívají ataky pouze v desetinách a setinách jednotek svých životů. Každopádně nikdo neprožívá duševní potíže neustále s rukama na hlavě skrčený někde v koutě. Většinou je náš život naprosto normální, jsou to stejné radosti i stejný boj jako u všech. Je nutné diskutovat o tom, co jsou vhodné ilustrace k duševnímu zdraví a nemoci – vnitřní pocity a stavy je obecně těžké popsat zkratkou. Novináři a všichni, kdo se k tématu vyjadřují, by měli zvážit, zda použité fotografie a obrázky pouze nepodporují nepravdivé stereotypy a nepřispívají stigmatizaci,“ uzavírá Pasz.
Ilustrační foto: Piqsels