„O tristní situaci mi řekla moje psycholožka, která v Lounech pracovala. Požádala mě, jestli bych jim nemohla nějakým způsobem pomoct. Třeba tam udělat besedu se slavnými lidmi, jako dělám pro dětskou psychiatrii v Motole. Ale když jsem se podívala na jejich fotky a pak viděla ještě fotky v článku z iRozhlasu, řekla jsem si, že tady beseda nepomůže, protože to prostředí na mě zapůsobilo strašným dojmem. A v těch emocích jsem napsala příspěvek na sociální sítě, že není možné, jak vypadá dětské zařízení. Až mě samu překvapilo, jak se stal virálním,” vysvětluje motivaci k založení sbírky na znesnáze21 Lucie Šaléová.
„Personál se bál lynče, ale on je naopak tím, kdo se snaží pomáhat dětem”
Nejdříve ji napadlo uspořádat sbírku hraček. V zápětí si ale uvědomila, že ani hračky v takovém prostředí nepomohou. Že je potřeba nová kompletní renovace. „Před pár dny jsem se tam byla podívat, abych to viděla na vlastní oči, jak to tam vypadá. Domluvila jsem si schůzku s paní ředitelkou a ta mě provedla po oddělení, u kluků i u holek. Mou snahu přivítali tak trochu v rozpacích, protože fotky jejich zařízení vyvolaly obrovskou reakci a ne vždy hezkou, takže se báli, aby oni nebyli ti lynčovaní. Ale jak jsem mohla vidět na vlastní oči, tak ty děti mají opravdu rádi. Jen je bohužel vidět, jak moc tam chybí peníze. Ty kachličkové pokoje mě doslova vyděsily,” přibližuje své dojmy z návštěvy Lucie.
Právě její osobní zkušenosti sehrály v odhodlání hlavní roli. Sama se léčila před dvaceti lety na dětské psychiatrii v Motole s anorexií a moc dobře si uvědomuje, jak důležité prostředí pro dětského pacienta je. „I před těmi lety Motol vypadal jako grand hotel oproti Lounům. Úplně mě vyděsilo, v čem ty ztracené dušičky musí být. Proto to ve mně vyvolalo ohromné emoce a musela jsem s tím jít ven. A hned jsem přemýšlela, jak jim pomoct.”
Prostředí je pro děti s nemocnou duší stejně zásadní jako přístup personálu
Sama měla jako dítě velké štěstí nejen na prostředí, ale i sestřičky a lékaře, a tak se mohla v průběhu své léčby cítit bezpečně a dobře. „Pro mě to nebyla nemocnice, ale místo, kde mi pomohli, kde mi zachránili život, jinak bych se uhladověla k smrti. Chce to samozřejmě i přiznat si ten problém a to je někdy oříšek, tak jsem si nejdřív říkala, že mi přece nic není. Ale tím, jak se tam ke mně chovali, jak to tam měli v rámci možností útulné, přesvědčilo mě to, že to není místo za trest, ale šance uzdravit se. A to bych chtěla dopřát i dětem v Lounech,” soucítí s dětmi žena, které se v jejím podcastu svěřují s vlastními démony české celebrity. S důvěrou k člověku, který si sám v životě prošel hned několika těžkými zkouškami.
Sbírku organizuje a plně zaštiťuje Nadační fond pomoci, nemocnice z administrativních důvodů sbírku pořádat nemůže. Peníze ze sbírky chce použít především na nakoupení nového nábytku a vybudování herny pro děti, pravděpodobně přijde na řadu i výmalba. V tuto chvíli se hlásí i firmy, které by rekonstrukci a výmalbu udělaly zdarma tak, aby se peníze ze sbírky mohly použít na něco jiného, co klinika potřebuje. Třeba zaplacení nového terapeuta. Tak velký ohlas výzva české novinářky a autorky podcastu (ne!)ZÁVISLÁ u veřejnosti vyvolala. „Zatím jsem nepátrala po tom, jak to vypadá v ostatních podobných zařízeních, protože se u tohoto strhla šílená lavina pomoci, takže jsem řešila jen Louny. Ale nejsou jediní. Bohužel dětská psychiatrie je v děsivém stavu a jestli s tím nebude Ministerstvo zdravotnictví něco dělat, bude to ještě mnohem horší. Až mě to samotnou děsí,” uzavírá.
