Rodiče Thi Anh Tuyet Nguyen pocházejí z Vietnamu, ona sama se v České republice narodila. Přes velmi odlišné kulturní zvyklosti se vietnamské komunitě v naší zemi obecně daří integrovat, a jak ukazuje například i současná společenská situace způsobená pandemií nemoci covid-19, dokáže nás svým přístupem i v mnohém obohatit. Méně viditelné je to, že řada prvků z původní kultury příchozích se také ztrácí. Na to chce poukázat projekt Zastavil se čas pěti mladých česko-vietnamských umělců, který kurátorovala Tamara Moyzes. „Spousta rodičů přijela na konci 80. let a přijeli z určitého Vietnamu. A oni se nám snaží o Vietnamu vyprávět, ale ten obraz, který nám předávají, je pořád o Vietnamu 80. a 90. let. Ale Vietnam se už dávno změnil,” vysvětluje studentka práv Tuyet pro HFC. Jako jednoduchý prostředek, kterým lze na tento fenomén poukázat, zvolili umělci známou polévku Pho. „Je to národní jídlo. Ale zajímavé je, že ve Vietnamu se jí jako snídaně, která se kupuje, téměř nikdo ji už vlastně doma nevaří. Ale rodiče nám Pho vařili k večeři a jako takové sváteční jídlo. A jak přijeli sem, tak si recepty o to víc upravují,” doplňuje Tuyet. Projekt má tak pomocí sdílení různých receptů ukazovat, jak se polévka, a spolu s ní zvyklosti ve vietnamské komunitě, mění. Polévka uvařená dle sesbíraných receptů bude poté distribuována lidem bez domova.
Tak jako se vyvíjí Vietnam a Česká republika, změnou prochází i receptura na známou polévku Pho. Změna je také kulturní, ovlivněná dostupností surovin a zvyky. „Kromě samotné změny chceme také poukázat na to, jak se u nás Vietnamci začlenili. V dnešní době vidíme řadu známých lidí, kteří předávají recept na Pho. V poslední době jsem zahlédla například pořad s Romanem Paulusem. A je vidět ta změna. On například do vývaru dával mrkev a celer, což ve Vietnamu v původním receptu rozhodně není,” vysvětluje Tuyet. „Na tom lze jednoduše ukázat, jak se ty kultury prolínají, ovlivňují a dál mění,” dodává.
Dvougenerační kuchařka
Máte váš vlastní recept na polévku Pho? Cílem projektu je sbírat recepty vietnamských i českých rodin, porovnávat je a na jejich základě pozorovat společenské změny. Všechny recepty pak budou zařazené do generační kuchařky, která vyjde v příštím roce pod záštitou galerie Artivist Lab. Prvních pět receptů pak představí umělci, kteří za projektem stojí. Každé úterý jeden z nich uvaří se svými rodiči polévku z jejich původní receptury. Jídlo poté bude za pomoci umělkyně Magdaleny Kwiatkowské a dalších dobrovolníků rozdáno lidem bez domova.
Zastavil se čas
„Vaření mělo původně probíhat v galerii Artivist Lab v Kampusu Hybernská, kde je možnost pěstovat i různé ingredience, ale situace se s ohledem na karanténu změnila. Nyní se pomyslně zastavil čas nám všem, všichni jsme uvěznění doma,” říká k tomu kurátorka projektu Tamara Moyzes pro HFC. „Proto jsme spolu s umělci vybrali tuto skupinu, která je nyní nejohroženější. My jsme všichni uzavření v karanténě a oni nemají kam jít,” dodává. V úterý 7. dubna tak Tuyet se svou maminkou navařily čtyřicet polévek pro lidi bez domova v Praze. Vaření a recepty dalších umělců můžete sledovat na facebookových stránkách projektu Zastavil se čas.
Most mezi kulturami
Mladí česko-vietnamští umělci, kteří za projektem stojí, vnímají svoji generaci jako most mezi kulturou svých rodičů a českou kulturou, kterou přijímají za vlastní. Ve svých dílech tak reflektují témata identity i rodinných vztahů, do kterých se tyto změny a rozdíly promítají. „Hodně se to podle mě odráží v tom kulturním střetu, kdy děti přijímají jistou mentalitu, která je v podstatě neslučitelná s tím, co od nás rodiče očekávají,” popisuje pro HFC Minh Thang Pham, který je jedním ze tří studentů Akademie výtvarných umění v Praze s vietnamským původem. „Ve Vietnamu je hodně důležitá rodina, kdežto na západě je spíš důraz na individualitu. Ve Vietnamu se, když to zobecním, dělají rozhodnutí ve prospěch rodiny. Takže se očekává, že syn bude nahrazovat otce a měl by uživit svou rodinu. V Česku je výchova liberálnější a rodiče dávají dítěti větší prostor se rozhodovat,” vysvětluje.
Typicky vietnamské
Projekt se zaměřuje na prvky vietnamské kultury, které by dle umělců neměly být zapomenuty nebo ztraceny. Které to jsou? „My se nyní věnujeme projektu, kde vaříme pro bezdomovce. Ve Vietnamu v podstatě nenajdete člověka bez domova. To je samozřejmě i nastavením sociálního systému, ale je to i samotnou mentalitou. Ve Vietnamu jsou lidé zvyklí starat se o svoji rodinu, ale i o své sousedy. Takže je například obvyklé, že v domě bydlí více generací, a když má někdo z příbuzenstva finanční problémy, tak ho vezmou k sobě domů. Ani není obvyklé posílat rodiče do domova důchodců,” myslí si Minh. Souhlasí s ním i další student Akademie výtvarných umění v Praze Duc Minh Vu: „Vietnamci jsou podle mě hodně kreativní a vynalézaví, dokáží se dobře adaptovat. Třeba v současné situaci šijí roušky a rozdávají kávu zdravotníkům, to si myslím, je takové typicky vietnamské, pomáhat druhým,” uzavírá.
Své recepty na polévku Pho můžete posílat až do 25. května na facebookovou stránku projektu nebo je sdílet s hashtagem #phovsem.
Bio umělců a umělkyně
Thi Anh Tuyet Nguyen (*1996), Plzeň
Studentka práv, v současné době spolupracuje s vietnamskou studentskou kavárnou Anthill v Praze. Zúčastnila se různých projektů, jako například Evropský parlament mládeže či Pražský studentský summit, a organizovala kulturní večery zvyšující povědomí o vietnamské kultuře. Podílí se na vietnamském buddhistickém táboře Trai He Ve Nguon ve spolupráci s Institutem aplikovaného buddhismu v Německu.
Duc Minh Vu (*1995), Hof
Narozený ve Spolkové republice Německo ve městě Hof, žijící v České republice a je vietnamského původu. V současné době je studentem Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru Intermédia II pod vedením Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové. Ve svých dílech zpracovává niterná témata, vztah ke světu a sobě samotnému.
Minh Thang Pham (*1996), Hai Phong
Narozený v Hai Phongu, se přestěhoval do České republiky, když mu byly dva roky. Otázka vykořeněnosti a ztráta původní kulturní identity se pro něj stává v rodinných vztazích nejcitlivější. Zkoumá rodinné vztahy prostřednictvím videoprojektů nebo jazykem performativního umění. Mezi jeho nejnovější projekty patří například site-specific instalace v obchodech s potravinami vedené Vietnamci v Čechách, avšak tento druh instalace uskutečnil i v Á Space v Hanoji. Je studentem Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru Malby II pod vedením Vladimíra Skrepla.
Foto: Zastavil se čas