Irene se z rodného města odstěhovala po svatbě a se svým manželem, který sloužil u námořnictva, se stěhovala různě po světě. Když dosáhla důchodového věku, chtěla být opět nablízku své rodině, a tak se vrátila do Velké Británie. „Přistěhovala jsem se zpět před šesti lety. Stále tu totiž žije moje rodina a miluju to místo, kde jsem vyrůstala. Chci tady prožít své stáří,“ uvedla Irene. Aniž by to tušila, přiblížila se tak i své kamarádce z dětství. Nevědomky žila poblíž Janet celé tři roky.
Nakonec na sebe seniorky, kterým je dnes 80 let, narazily letos v listopadu na akci pořádané domovem seniorů. Okamžitě se poznaly a srdce se jim rozbušilo překvapením. „Posadily jsme se vedle sebe, Janet se ke mně otočila a zeptala se: ,Jsi to ty, Irene?' a já jsem se jen smála a odpověděla: ,Ano, Janet.'“ Ženy nemohly uvěřit štěstí, které je potkalo, byly nadšené, že se po tolika letech znovu vidí. Celé odpoledne potom strávily vyprávěním a doháněly 60 let, kdy o sobě nevěděly. „Máme spoustu krásných vzpomínek na to, jak blízké jsme si byly a jak jsme si spolu hrály v parku,“ říkají. Kamarádky si vyměnily telefonní čísla a plánují další brzké setkání.
Tracey Howatt z vedení domova pro seniory k mimořádnému setkání uvedl: „Často tu máme přátele, kteří se znovu setkali po nějaké době. Ale něco takového jsme tu ještě neměli. Je úžasné dívat se na ty dvě dámy, jak se po desítkách let znovu shledávají. Je to důkaz, že nikdy nevíte, kdy narazíte na staré přátele.“
Irene s Janet si slíbily, že se jedna druhé už nikdy neztratí.