Zpravodajský web Romea.cz zveřejňoval informace o kandidátech i názory romských voličů a voliček. V čem byla prezidentská kampaň jiná oproti volbám v minulosti?
Především tím, že ani jeden z prezidentských kandidátů, a nyní myslím opravdu všech devět kandidátů, nepoužíval v kampani protiromskou kartu. Zpravodajský server Romea.cz a internetová televize ROMEA TV dělala rozhovory před prvním kolem se všemi kandidáty a všichni se naopak směrem k Romům vyjadřovali pozitivně. Například i Jaroslav Bašta, kandidát SPD Tomia Okamury, odmítl urážlivé výroky o koncentračním táboře v Letech u Písku, které pronesl v minulosti Tomio Okamura nebo bývalý poslanec SPD Miloslav Rozner. Všichni se shodovali i na tom, že by si mohli do svého poradního týmu vzít Roma nebo Romku. Avšak nejen v rozhovorech pro Romea.cz takto kandidáti vystupovali, kde bychom si mohli říci, že říkají, co chce naše cílová skupina slyšet, ale například i v debatě pro Deník N se všichni kandidující shodli, že by 8. dubna vyvěsili romskou vlajku na hradě.
Překvapilo vás, že se prezidentští kandidáti ve finální části kampaně zajímali, co si myslí Romové o volbách a k jakým kandidátům tíhnou?
Před prvním kolem žádný z kandidátů na romskou komunitu svou kampaň cíleně nemířil. Ty otázky týkající se Romů zaznívaly jen v našich rozhovorech a okrajově například v debatě Deníku N, ale vyloženě nikdo z nich Romy neřešil. To se změnilo až před druhým kolem, kdy například Andrej Babiš, když zjistil, že ho Romové a Romky ze sociálně vyloučených lokalit volí, šel například na romské křtiny. Ale na druhou stranu to bylo chytře udělané, protože sám Babiš na svých sociálních sítích video z křtin nesdílel. Můžeme samozřejmě spekulovat, jestli to bylo třeba kvůli tomu, aby nenaštval voliče extremistických stran, na které na druhé straně také cílil. Takže video nechal virálně šířit samotné Romy, pro které to byl důkaz, že Babiše mají volit, protože se o ně zajímá.
Co jeho protikandidát a konečný vítěz voleb Petr Pavel?
Petr Pavel pak před druhým kolem vydal sérií infografik zaměřenou na dezinformace, které se šířily mezi Romy. To nikdy předtím nebylo. Reagoval tam na obavy, že bude mobilizovat a zatáhne Česko do války, toho se Romové z historického hlediska velmi bojí. Reagoval i na kolující video ze zábavného pořadu Všechnopárty, které Romové hojně sdíleli. Vyvracel, že by v mládí nějak cíleně útočil na Romy. Reagoval i na to, že by jim chtěl údajně snižovat sociální dávky nebo měl v minulosti zabít nějakého Roma.
Nedůvěra v elity
Některé romské osobnosti kritizovaly Babišovu kampaň, poukazovaly na jeho jednání s SPD a připomínaly dřívější protiromské výroky, kdy se coby tehdejší ministr financí vyjádřil, že romský tábor v Letech byl pro ty, kdo nepracovali. Později se za výrok omluvil. To je zapomenuto?
Někteří zapomněli a jiní to naopak v rozhovorech nebo v komentářích na Romea.cz připomínali. Některým Romům takové výroky vadí a jiní je přejdou, že to v tuhle chvíli není důležité.
Proč mají někteří Romové tendenci věřit dezinformátorům?
To má hlubší důvody a souvisí to se špatnou úrovní vzdělání Romů v minulosti. Romové dlouhá léta čelili diskriminaci, nepřátelským náladám, dlouhodobě patří k nejchudší skupině obyvatelstva. Když bych citoval Yvetu Kenety z jednoho článku, tak například v roce 1774, kdy byla zavedena povinná školní docházka pro občany Rakouska Uherska, bylo ještě možné beztrestně zabít Roma, pokud byl přistižen při toulce v oblastech, kde byl jeho pobyt zakázán. Ačkoliv se povinná školní docházka týkala veškerého obyvatelstva Rakouska Uherska, od všech Romů byla striktně vyžadována až po 2. světové válce. Za komunismu, ale i po roce 1989, bylo mnoho Romů vzděláváno ve zvláštních školách, především ti starší Romové jsou tedy oběťmi diskriminace a rasismu ve vzdělávání, které se na nich dopustil tehdejší režim. Ale situace se lepší. Je stále více mladých vzdělaných Romů a Romek, kteří dokáží informace vyhodnocovat a nenechají sebou různými dezinformátory manipulovat.
Romský novinář Patrik Banga zveřejnil na svém facebookovém profilu výhrůžky a nadávky, kterých se dostalo jeho bratrovi z romských profilů, když podpořil kandidáta Petra Pavla. Podobně mělo být vyhrožováno novináři Richardu Samkovi. Padlo v této souvislosti nějaké trestní oznámení?
Nevím o žádném trestním oznámení.
Víme, jak Romové skutečně volili?
Data o tom, jak Romové volili, neexistují. Maximálně můžeme říct, jak volili obyvatelé sociálně vyloučených lokalit, tam se dá podle umístění volebních okrsků dojít k nějakým číslům, a tito obyvatelé nepochybně ve větší míře volili Andreje Babiše, který je dokázal přesvědčit, že ho jejich osud zajímá. Obecně Romové žijící v sociálně vyloučených lokalitách nemají důvěru v elity včetně romských, nedůvěřují současné vládě a protivládní rétorika, strašení válkou a fakt, že celá řada z nich je na sociálních sítích ovlivněna dezinformacemi, způsobila, že uvěřili populismu Andreje Babiše.
Přesto se po volbách objevují názory, že všichni Romové volili předsedu hnutí ANO, Andreje Babiše.
To, že všichni Romové volili Andreje Babiše, je mediální zkratka, která se začala objevovat v médiích na základě výsledků ze sociálně vyloučených lokalit. Takový jakoby důkaz byly výsledky například na sídlišti Chanov, kde opravdu drtivá většina voličů volila Andreje Babiše, podobné to bylo i v Předlicích. Ale to nelze jako důkaz používat. Romové nejsou homogenní skupina, jsou mezi nimi lidé, kteří mají vysokou nebo střední školu a jsou ekonomicky dobře situovaní, a pak jsou tady opravdu velmi chudí lidé, nevzdělaní a žijící na periferii. A tam opravdu vidíme velmi podobné chování s ostatními obyvateli ze stejné socioekonomické vrstvy. Takže to rozvrstvení voličů Andreje Babiše nebo Petra Pavla bude podobné jako u ostatních obyvatel České republiky.
Jaký zájem byl v minulosti v těchto lokalitách o senátní, poslanecké či komunální volby?
Můžeme říct, že volební účast v těchto lokalitách byla větší než v minulých volbách. V tom prvním kole to bylo řekněme kolem 20 procent, což je tak 3krát až 4krát více než u jiných voleb. Ve druhém kole se ta účast ještě zvýšila a překročila dokonce 30 procent. To jsme naposledy viděli někdy v 90. letech. Například v tom médii zmiňovaném Chanově byla účast ve druhém kole 38 procent, což je za posledních 20 let rozhodně rekord.
Se sociálně vyloučenými lokalitami se také často pojí problém kupčení s hlasy. Jak to bylo během těchto voleb?
Žádné náznaky, že by během prezidentské volby docházelo ke kupčení s hlasy, jsme nezaznamenali.
Udrží se zvýšený zájem Romů o politiku i do dalších voleb, které nás čekají v roce 2024?
Vzhledem k tomu, že nám chybí údaje o účasti Romů obecně, lze se zamýšlet pouze nad zájmem Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Dovolím si tvrdit, že Romové z té střední vrstvy chodí volit pravidelně a že se voleb letos zúčastnili v podobném množství nebo v mírně zvýšeném jako v minulosti. Ten nárůst mohl být podobný jako zvýšení volební účasti v celé ČR. Ten několikanásobný skok bych řekl, že u této skupiny Romů nebyl, protože chodí volit pravidelně. Nicméně se jasně ukazuje, že pokud politici dostanou informaci, i když zkreslenou, že Romové se účastní voleb, tak se o ně začnou zajímat. To přesně dokazuje chování kandidátů v kampani před druhým kolem volby prezidenta. Ale jsem spíš skeptický v tom, že se účast lidí ze sociálně vyloučených lokalit na letošních číslech udrží, což je určitě škoda.
Rozdělení Romové
Myslíte si, že velké politické strany budou v nadcházejících volebních kampaních daleko více oslovovat romské kandidáty, skrze které by mohli získat hlasy romských voličů?
Nemyslím si, že strany budou houfně oslovovat romské kandidáty. Strany mají různé vnitřní mechanismy, jak se mohou členové stran dostat na kandidátky. Tady musí vyvinout iniciativu samotní romští kandidáti, nemohou čekat, že za nimi strany přijdou. Nakonec se podívejme třeba na Cyrila Kokyho, ten si prošel systémem v Pirátské straně a kandidoval třeba do Senátu, i když tedy neúspěšně.
Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro romské záležitosti v Česku, zmínila, že pro politiky může být voličský potenciál Romů a Romek atraktivní. Zvýšila se podle vás cena romských hlasů mezi politiky?
Souhlasil bych s Lucií Fukovou, že opravdu „romské hlasy“ mohou být atraktivní. Pro politiky ale budou atraktivní jen v tom případě, když Romové ze sociálně vyloučených lokalit budou pravidelně chodit i k těm dalším typům voleb. Tedy například do Senátu, kde je obecně nízká účast a rozhoduje o vítězi každý hlas, nebo když je začnou zajímat i komunální volby, které jsou pro každodenní život důležitější.
Očekáváte, že v nadcházejících volbách zmizí z předvolebních billboardů protiromská hesla některých politických stran a hnutí?
Neočekávám, že se to změní ze dne na den. Jsou tady stále různé extremistické a populistické strany nebo lokální hnutí, která protiromskou kartu budou vytahovat nadále. Většinou ty útoky směřují právě proti Romům ze sociálně vyloučených lokalit. Takže pokud by právě tito Romové ukázali, že je volby zajímají, a v dalších volbách udrželi volební účast, a výrazně tak ovlivnili výsledky protiromských uskupení, pak bych věřil, že těch předvolebních útoků bude méně.
Co podle vás přimělo Romy, kteří obvykle nevolí, přijít k urnám?
Prezidentská volba je velmi specifická, emocionální, jednoduchá, nejen co se týče samotné procedury volby, ale také tím, jak je volba přehledná. Ale jsou velmi jednoduché i na šíření různých prohlášení. Volíte jednoho člověka, není to tak složité jako v komunálních volbách, kde v každém městě nebo obci jsou jiné politické strany nebo hnutí. A je paradoxní, že právě volba prezidenta, která na ten praktický život občanů má nejmenší vliv, má taková čísla volební účasti, protože pro ten každodenní život obyvatel jsou důležitější ty komunální volby nebo volby do krajských zastupitelstev či do poslanecké sněmovny. Jenže tam není ta volba tak průhledná. Především Andrej Babiš před druhým kolem kampaň velmi vyhrotil. Média neinformovala prakticky o ničem jiném, každá televize uspořádala několik debat s kandidáty, každý internetový server měl debaty, takže se nedalo prakticky uniknout. Na druhou stranu je dobře, že byl tak velký zájem o volby a přišli i lidé, kteří si cestu k volebním urnám nenajdou.
Sociální a hodnotová propast mezi romskou střední třídou a lidmi z vyloučených lokalit se v průběhu druhého kola prezidentských voleb prohlubovala. Jak je to nyní, kdy je jasné, že zvítězil Petr Pavel?
Je naivní si myslet, že Romové jsou názorově jednotní, a to by si asi měli uvědomit i politici a jejich poradci. Češi přeci tako nejsou jednotní a mají na různé věci různé názory a postoje. Bylo by však dobré se shodnout, alespoň v základních věcech.
I dnes se stále objevují dezinformace ohledně mobilizace, internetem koluje dokonce falešný povolávací rozkaz. Jak by se lidé, kteří věří těmto zprávám, měli bránit či si ověřovat informace?
To jsou věci, kterým se v Romee věnujeme dlouhodobě. Především mladé Romy a Romky učíme na našich setkáních Baruvas, jak se orientovat v mediální světě a na sociálních sítích. Nyní jsme se zapojili do mezinárodního projektu týkajícího se boji proti dezinformacím a budeme se snažit znalosti předávat nejen romským studentům, ale přímo v romských lokalitách v Ústí nad Labem, Ostravě a Brně. Takže dlouhodobě je potřeba klást důraz na mediální vzdělávání. Krátkodobě je nutné hlavní uzly, které šíří dezinformace, odstřihnout od možnosti šířit někdy i životu nebezpečný obsah. Odborníci opakovaně uvádějí, že svoboda slova zároveň automaticky neznamená svobodu dosahu.
Úvodní foto: Stephen McKenzie
Ostatní foto: Petr Zewlakk Vrabec