„Do DNA skautingu patří pomoc druhým. Jakmile se něco děje, skauti ucítí příležitost, že by své poslání mohli naplnit,“ říká tisková mluvčí Skautu, Barbora Trojak. A právě nyní je v plném proudu další možnost, jak potřebným pomoci. Skautská pomoc lékárnám je novou aktivitou, v rámci níž dobrovolníci pomáhají seniorům, nemocným lidem a dalším současnou situací ohroženým skupinám obyvatel. „Pomoc mi připadá důležitá. Díky ní si uvědomuju, že ne každý má takové možnosti jako já. Navíc máme děti a chceme jim ukázat, že často malé a obyčejné věci mohou někomu vytrhnout trn z paty,“ říká skautská dobrovolnice Dagmar Kočandrlová.
Skauti se přirozeně už od jarní vlny koronaviru zapojují mezi ty, kteří dobrovolně pomáhají seniorům, nemocným a dalším ohroženým skupinám obyvatel. „Na jaře fungovaly hlavně roušky, kolem kterých se formovaly skupiny lidí. Nyní je skupin méně a skauti pomáhají víc jako jednotlivci, stále však máme skupiny skautů, kteří pečou dobroty pro zdravotníky, hasiče a další pomáhající profese nebo donášejí knihy z městské knihovny. Řada skautů se dokonce nechala vyškolit Červeným křížem a chodí pomáhat do domovů seniorů nebo do nemocnic,“ vypočítává aktivity skautských dobrovolníků mluvčí organizace Barbora Trojak.
„Léky se vždy dostanou, kam mají“
„Nápad na Skautskou pomoc lékárnám vznikl u zlínských skautů, kteří tam provozují Skautské krizové centrum. Obracelo se na ně čím dál více lidí, kteří potřebovali nejen léky, ale i zdravotnické potřeby a doručovali lidem i testovací pásky pro diabetiky. A tak jsme vyhodnotili, že je tato služba velmi potřebná,“ popisuje počátky nové iniciativy mluvčí Skautu Barbora Trojak. Zdůrazňuje přitom důležitý aspekt důvěry v efektivní pomoc. „Myslíme si také, že to, že někomu dáte kód pro použití eReceptu už vyžaduje větší důvěru, než když sousedku požádáte, aby vám koupila rohlíky a mléko. I to, že můžeme přesně dohledat, který z dobrovolníků kam a kdy šel, je záruka, že se léky vždy dostanou tam, kam mají, a pacienti k nim dostanou i potřebnou informaci od lékárníka.“ Systém v současnosti čítá na 800 skautských dobrovolníků a dobrovolnic ve věku od 18 do 65 let.
Odborný dohled a šíření povědomí
Poptávky od konkrétních lidí se do systému dostávají nejen z Linky seniorů organizace Elpida, s níž Skaut úzce spolupracuje už od jara, ale především od lékáren. S povědomím lékáren o možnosti donášek léků potřebným pomáhá Česká lékárnická komora. Výrazně přispívá k rozšíření informace také mezi praktickými lékaři i potřebnými lidmi. Mimo to odborně dohlíží na fungování této iniciativy a jejím autorům připomíná důležité věci. „Což je například to, že musíme vždy předat informace od lékárníka. Nesmíme tedy léky přinést bez ničeho, musíme s nimi předat i instrukce,“ doplňuje Trojak.
Proškolení operátoři
„Funguje to tak, že lidé mohou zavolat na linku, která je v provozu denně od 8:00 do 19:00 a obsluhují ji vyškolení operátoři. Od volajícího získají veškeré důležité informace, jako je jméno, adresa a předají ideálně i kód na eRecept,“ vysvětluje mluvčí. Operátoři jsou dobrovolníci, kteří prošli školením, aby byli schopni lidem pomoci. Trojak však upozorňuje, že se nejedná o krizové interventy. „Pro krizové intervence je tu Linka seniorů. Úkolem našich operátorů je příjem poptávek.“ Upozornění na nové poptávky pak chodí dobrovolníkům. „Vždy se musejí sami rozhodnout, zda půjdou pomoci k pozitivním pacientům či lidem v karanténě, to rozhodnutí je na nich. A právě tohle je další z informací, které operátoři do systému zadávají,“ doplňuje mluvčí.
„Potřebuji vyzvednout léky a vyměnit zboží“
Tímto způsobem pomáhá i dobrovolnice Dagmar Kočandrlová. „Mám v registru nastavené své bydliště a když se tam objeví něco v mém nejbližším okolí, můžu si vybrat, zda poptávku přijmu. Je to takový krátký text, kde je napsáno, komu pomáhám, kde ten člověk bydlí a co ta pomoc obnáší, případně další interní poznámky, třeba zda je to nemocný člověk a podobně,“ vysvětluje. Tímto způsobem se ujala jedné z poptávek v blízkosti svého bydliště. „Přihlásila jsem se přes tlačítko, že poptávku plním. Paní jsem co nejdříve kontaktovala a domluvily jsme se na podrobnostech.“ Paní, která poptávku zaslala, potřebovala vyzvednout léky a vyměnit zboží v obchodě. Dobrovolnici Dagmar popsala, že se s ní nesmí potkat a že jí tedy věc k výměně zavěsí na kliku u dveří. Stejným způsobem pak Dagmar předala vyměněné zboží a vyzvednuté léky. Taková bezkontaktní předání jsou sice možná, ne však tak častá. „To se mi teď stalo porvé, že jsem toho člověka neviděla,“ připouští Dagmar.
Barbora Trojak uvádí, že každý den přibývají desítky volajících. „Čím víc se o lince bude vědět, tím víc bude využita. Stále je hodně nemocných i lidí v karanténě. O nemocné se často stará rodina, ale kdy se i ona dostane do karantény, je potom ta péče náročná. Právě tito lidé pak mohou využít naši pomoc.“ Oficiální Skautská pomoc lékárnám nyní funguje týden a podle Trojak bude fungovat tak dlouho, dokud jí bude mezi lidmi potřeba.
Nová přátelství
Díky plnění poptávek vznikají nová přátelství, nejčastěji mezi seniorem a skutským dobrovolníkem a dobrovolnicí. „Máme příběhy, kdy se ti lidé spolu vydávají na procházky, vídali se i během léta a dále si pomáhají. Když třeba senioři bydlí daleko od své rodiny, je skvělé, když vznikají takové vazby,“ dodává Barbora Trojak. Ačkoli skautská dobrovolnice Dagmar tuto zkušenost zatím nemá, pomoc druhým ji naplňuje. „Dělá mi dobře být užitečná. Díky pomoci si také více vážím volnosti pohybu, že si mohu dojít pro to, co potřebuji. Pokud to bude v mých silách a časových možnostech, chci v tom dál pokračovat. Ať už já nebo partner,“ uzavírá.