Severočeský Chomutov se dlouhodobě potýká s obchodem s chudobou a spekulacemi s byty obývanými chudými rodinami. Ve spolupráci s Odborem pro sociální začleňování (Agenturou) při Ministerstvu pro místní rozvoj ČR se město rozhodlo, že situaci nebude dál nečinně přihlížet, ale vezme věci do vlastních rukou. Spustilo úspěšný projekt, který již pomohl mnoha nájemcům, pronajímatelům, samotnému městu i všem místním obyvatelům. Recept Chomutova na dostupné bydlení pro potřebné a zmírnění vlivu spekulantů je založen na vykupování bytů z rukou soukromých vlastníků. V nich poté může nastavit férové podmínky pro všechny zúčastněné.
Pan Jaroslav, který se ocitl v hmotné nouzi, býval v minulosti nájemníkem v několika bytech obchodníků s chudobou. Ti zneužívají osoby pobírající sociální dávky na bydlení, které nakonec putují do jejich vlastních kapes. Stanovují si navíc přemrštěné nájemné, aby na státu vydělali co nejvíce, aniž by ovšem zajistili nájemníkům důstojné podmínky. „Když si pronajmete u takového člověka byt, tak tam dáte třeba třicet tisíc na vratnou kauci. Oni vás tam nechají bydlet dva, tři měsíce, pak vám ten nájem ukončí, i když včas platíte. Prostě vás vyhodí a vezmou dalšího nájemníka, peníze z kauce se nevrací,“ popisuje pan Jaroslav, jak takový byznys funguje v praxi.
Jeho slova potvrzuje i Tomáš Koník, jehož sedmičlenná rodina má takřka do puntíku stejnou zkušenost. „Naše rodina bydlela v Chomutově už dřív, na vlastní byt jsme ale nikdy neměli. Žili jsme v podnájmech, pokaždé jsme ale narazili na spekulanty. Na bytě byla vždycky alespoň dvacetitisícová kauce, která byla teoreticky vratná, fakticky jsme ji ale nikdy neviděli,“ vypráví pan Koník a popisuje, jaký vliv měla situace na jejich praktický život. „Šli jsme z jedné pasti do druhé, vystřídali jsme asi šest bytů. Je to stresující po všech stránkách. Nikomu bych to nepřál, ale žije tak tady spousta lidí. Zejména na mé nejstarší dceři zanechal neustálý stres, stěhování a změna škol následky, docházíme s ní na psychiatrii,“ vypočítává všechny neblahé důsledky. Jak Jaroslav, tak Tomáš skončili i se svými rodinami po letech trmácení v azylových domech. „Dostali jsme se do azylu v Klášterci nad Ohří, kde nás nastartovali do nového začátku,“ vzpomíná Tomáš. „Pak jsme požádali o městský byt magistrát, a po osmi měsících jsme dostali přidělen sociální byt, tentokrát bez kauce a s nejnižším možným nájemným.“
Na spekulanty upozornila analýza
Město Chomutov má nyní možnost lidem v situaci, v jaké se výše zmíněné rodiny ocitly, pomoci. Rozhodlo se vykupovat byty ze soukromých rukou, aby rozšířilo bytový fond města za účelem sociálního bydlení pro potřebné. V květnu 2019 spustilo město informační kampaň a speciální web, jehož prostřednictvím mohli všichni obyvatelé, kteří v té době plánovali prodávat byt, učinit nabídku městu. Nakonec se podařilo získat do bytového fondu celkem 14 bytů, dalších 14 bytů bylo již dříve zařazeno do režimu sociálního bydlení ze stávajícího bytového fondu města. „Sociální bydlení je projekt, který v Chomutově běží už tři roky,“ líčí náměstek primátora Milan Märc. „Jsme jedním z prvních měst v ČR, která se rozhodla ho vyzkoušet. Jeho hlavním smyslem je zabezpečit bydlení lidem, kteří ho opravdu potřebují, ať už jde o rodiče samoživitele, o seniory, nebo o rodiny, které se dostaly do složité životní situace,“ dodává Märc.
A jak funguje celý proces v praxi? „Náš sociální odbor vytipuje rodinu nebo jednotlivce, kteří mají problém sehnat zaměstnání nebo jsou v jiné nelehké situaci, například pokud živitelé rodiny pracují pouze na brigádách a podobně. Dalším faktorem může být větší počet dětí, případně nevyhovující bydlení, například takové, které je v důsledku práce spekulantů neúměrně finančně nákladné,“ vysvětluje. „Rodiny mají často nízké vzdělání i finanční gramotnost a snáze tak spekulantům naletí,“ přibližuje Märc obvyklé příčiny, které vedou k tomu, že se lidé v bytové nouzi ocitnou v začarovaném kruhu
Podle náměstkových slov čelil projekt zpočátku velké nedůvěře. „V naší společnosti, a na severu Čech zejména, panuje bohužel hodně předsudků, takže už jen kvůli termínu „sociální byt” měli lidé často obavy z toho, že se jim do sousedství nastěhuje někdo, kdo má třeba kriminální minulost, nebo že je budou noví nájemníci obtěžovat hlukem a podobně. Díky tomu, že se s nimi snažíme komunikovat, se tyto předsudky pomalu odbourávají,“ líčí. Ti, kdo dostanou sociální bydlení, mají navíc podle něj předepsaná velice přísná pravidla jak ohledně chování se v bytě, tak i co se týče placení nájmu. Praxe je taková, že nájemci dostanou smlouvu na rok, a teprve pokud se osvědčí, smlouva se jim prodlužuje. Po třech letech fungování projektu jej Milan Märc hodnotí jako úspěšný. „V jednom z našich bytů se ubytoval někdejší člověk bez domova, který na tom byl špatně zdravotně. Díky tomu, že získal své stabilní prostředí se jeho stav výrazně zlepšil a on začal znovu fungovat,“ popisuje příklad z praxe. Jak zdůrazňuje, stojí za úspěchem především kvalitní týmová práce a pečlivá příprava.
Během zkušební doby se pochopitelně vyskytlo i pár problémů. „Našli se nájemníci, kteří nerespektovali pravidla a se kterými jsme se museli rozloučit,“ vypráví, zdůrazňuje ale, že právě takové případy mohou posloužit jako varovný signál pro další nájemníky. „Negativních případů je skutečně málo, naopak, stává se nám, že za námi rodina přijde a řekne, že už náš byt nepotřebuje, protože si našla dobrou práci a kvalitnější bydlení. To je samozřejmě ideální model,“ vysvětluje.
Smělé plány do budoucna
Chomutov plánuje v rozšiřování svého bytového fondu pokračovat a vypadá to, že bude úspěšný. Dohodl se totiž na odkupu dalších 84 bytů. Do budoucna by mu podle náměstka Märce pomohla hlavně finanční podpora, která by umožnila další rozšíření bytového fondu. Tento model zajištění bydlení pro potřebné se totiž vyplácí nejen klientům, ale také všem obyvatelům města. „Stále je přetlak žádostí, v současné době jich evidujeme přes 200, bytů bychom tak potřebovali desítky, možná stovky,“ říká náměstek.
Výsledky jsou viditelné i na příkladu pana Jaroslava. Ten je z nového bytu nadšený a váží si možnosti žít důstojně a s jistotou, že nepřijde ze dne na den o střechu nad hlavou. Rodina má nyní roční nájemní smlouvu, a pokud bude řádně platit nájemné, město ji prodlouží. „Konečně se dá říci, že žijeme jako lidi. Nemáme každodenní stres z toho, že jsme jednou nohou na ulici, takže máme čas si hledat v klidu práci. Zatím jsme teprve na začátku, ale do budoucna bychom se rádi postavili na vlastní nohy a uvolnili byt dalším rodinám, které to potřebují. Bydlení je podle mě základ, od něho se odvíjí všechno další, co vede k začlenění do společnosti. Všem, kdo nám s tím pomohli, jsme moc vděční,“ dodává Jaroslav.
Pozitivní dojem má z aktuálního stavu projektu i Milan Märc: „Jsme inspirací pro okolní města, a snad nepřeháním, když řeknu, že i pro celý Ústecký kraj. Kolegyně Hronová se stala poradkyní a starostové okolních měst se nás na naši praxi hojně vyptávají. Kromě příběhů s šťastným koncem vidím jako pozitivní i změnu názoru okolí na sociální bydlení poté, co získají přímou zkušenost a rozrušení spekulantského trhu,“ uzavírá náměstek.