„Chápu, že mladé uprchlice nebo žadatelky o azyl nechtějí proti ženské obřízce vystupovat. Tak jsem se toho chopila já,“ uvádí pro UNHCR Ifrah. „Moje vize je bojovat proti této praktice a zvýšit o ní povědomí, protože v Somálsku to bylo normální,“ vzpomíná. Ženská obřízka zahrnuje veškeré postupy zahrnující změnu či poranění ženských genitálií z jiných než lékařských důvodů. Tato praktika, která způsobuje krátkodobé i dlouhodobé zdravotní problémy, je mezinárodně považována za porušování ženských a dívčích práv.
Význam role Ifrah Ahmed coby bojovnice proti obřízce se ještě zvýšil v době pandemie. Krize totiž v řadě společností zvýšila socioekonomický tlak a právě ženy a dívky, ať to jsou lidé na útěku, vysídlení či bez státní příslušnosti, byly podle UNHCR nositelkami toho břemene. To mělo za následek zvýšení genderově podmíněného násilí včetně ženské obřízky.
S uzavřením škol a narušením programů na ochranu dívek se očekává, že v následujícím desetiletí přibudou další dva miliony případů obřízky. „Covid měl na naši kampaň velký vliv. V Somálsku došlo k nárůstu ženské obřízky, především mezi vysídlenými osobami,“ vysvětluje Ifrah. „Ale nedošlo k němu pouze v Somáslku, víme, že se jedná o globální krizi.“
Dnes žije ve 30 zemích Afriky, Blízkého východu a Asie přes 200 milionů dívek a žen, které podstoupily ženskou obřízku. V Somálsku nějakou formu obřízky podstoupilo 98 % žen a dívek, což je nejvyšší četnost na světě.
Pro Ifru Ahmed je boj proti obřízce velmi osobní. Sama totiž obřízku podstoupila a poté, co v roce 2006 přišla do Irska a podstoupila lékařské vyšetření, lékař zjistil, že je obětí této tradice. „V nemocnice příliš nerozuměli tomu, co to ženská obřízka je. Musela jsem jim to vysvětlit. Pokládali mi spoustu otázek jako například, jak se mi to stalo, kdo mi to udělal,“ vypráví.
O čtyři roky později, v roce 2010, založila The Ifrah Foundation s cílem usilovat o vymýcení ženské obřízky v Somálsku. Nadace, ač byla její činnost významně omezena během pandemie, pokračuje v mediálním školení žen, které se nacházejí v táborech pro vnitřně vysídlené osoby. Součástí kurzu je i vytváření obsahu pro místní rádio, což je nejefektivnější způsob, jak širokému publiku zprostředkovat povědomí o škodách, které ženská obřízka v Somálsku páchá. Nadace mimo jiné zorganizovala několik setkání se somálskými náboženskými autoritami, které se zavázaly k nulové toleranci vůči obřízce, a pokračuje v prosazování zákona, který by v zemi tuto tradici zakázal.
Ifrah Ahmed také promlouvá do médií, účastní se virtuálních mezinárodních akcí a stará se o svou dceru. „Když se na ni podívám, vím, že nikdy nikomu nedovolím, aby jí ublížil. Mít ji mě dělá silnější,“ říká Ifrah. „Pokud bych svým hlasem zachránila alespoň jednu dívku před obřezáním, uspěla jsem. V dalších deseti letech chci vidět dívky a ženy, které už nemají obřízku a netrpí následky, kterými trpím já a mnoho dalších,“ uzavírá.
Foto: UNHCR/Sean Breithaupt