Team Trans vznikl v roce 2019 a v prvních zápasech především vyhledával talentované hráče a hráčky a od samého počátku proti sobě stály smíšené týmy transgender žen a mužů či nebinární osoby. Hráči a hráčky jsou hodnoceni výlučně podle svých hokejových schopností, a tak se nikdo z členů týmu nemusí bát, že by čelil jakékoli diskuzi o tom, zda mohou transgender sportovci a sportovkyně hrát bezpečně a férově, jako je tomu v mainstreamovém sportu.
Andi Vertz je nebinární hráč používající zájmena „oni“. Podle nich je důležité, aby i nebinární a transgender osoby měly bezpečný prostor, kde mohou hrát oblíbený hokej a zároveň být samy sebou. Andi Vertz hráli hokej s queer týmem už v jejich rodném městě a nyní po přestěhování do Chicaga se stali členem Team Trans. Sport pro ně hrál v životě vždy důležitou roli a stal se jim i velkou psychickou oporou v roce 2016, kdy prošli coming outem.
„Hokej jsem přestala hrát, když jsem započala tranzici,“ vypráví Keira Wiele. „Když jsem se pak vrátila na led s Team Trans, znovu to probudilo moji lásku ke sportu. Změnilo mi to život a i nadále hrát v tomto týmu je pro mě zcela výjimečná zkušenost.“ Doplňuje ji Sarah Anraya, pro niž je hokej zábavou a radostí. „Prostě jen chceme žít a užít si zábavu, kterou nám tento svět nabízí.“
Danielle McLean započala tranzici v roce 2010, když jí bylo 23 let. Nyní hraje hokej ve Washingtonu a o svém přechodu do ženského sportu napsala upřímnou zpověď, v níž se svěřuje i s léčbou nádoru a následnou léčbou, která jí vzala fyzickou sílu. I pro ni je možnost hrát hokej jako žena významnou součástí jejího života. „Změnilo mi to život. Tranzice by bez této možnost byla mnohem těžší.“ Když pak dostala nabídku stát se součástí Team Trans, tušila, že to bude výjimečná příležitost. „Pamatuju si, jak jsem přišla poprvé do šatny a s dalšími transgender členy týmu jsme sdíleli své příběhy. Měla jsem husí kůži. Nikdy na to nezapomenu,“ říká Danielle McLean.
Právě šatny bývají pro transgender osoby výraznou překážkou, aby se dál věnovaly sportu. Na traumatizující zkušenosti vzpomíná Andrea Sand, která hrála hokej od dětství. „V šatně jsem prožila svou první zkušenost se šikanou. Příprava ke vstupu na led spočívala v bití a mlácení hráčů, musela jsem po ledě běhat ve spodním prádle. Když mi bylo 14, sexuálně mě obtěžovali dva moji spoluhráči a ostatní se tomu smáli. To mi na dalších 22 let zcela zabránilo v hraní hokeje. Až Team Trans mi otevřel nové dveře,“ svěřila se.
Ač v týmu zažívají jeho hráči a hráčky pocit bezpečí, jsou si vědomi toho, že pro jiné mohou být snadným terčem. Pocítili to opět loni v listopadu, kdy došlo k tragickému útoku na gay bar v Colorado Springs. Tehdy 22letý střelec zavraždil pět lidí a další dvě desítky zranil. „V podstatě neoznamujeme veřejně, kde a co podnikáme,“ přiznává hráč Team Trans Kayden Maclay. „Do poslední chvíle neoznamujeme, kde budeme hrát, protože tyto útoky jsou předem plánované. Tak se tomu musíme přizpůsobit.“
V roce 2022 bylo ve Spojených státech zavražděno 32 transgender a nebinárních lidí.