Ariyyana a její kamarádky se rozhodly nabídnout pomocnou ruku a poskytnout menstruační potřeby zdarma těm, které si je nemohou dovolit. A tak letos v září umístily před kostel ve Vienně, ve státě Virginia, dřevěnou budku, kterou naplnily darovanými vložkami a tampony. „Jsou to zcela nezbytné potřeby a je strašné, že si je lidé nemohou dovolit,“ říkají. Budka stojí ihned vedle skříně, do níž lidé ukládají potraviny pro potřebné. U skříňky s hygienickými potřebami se nyní prosklená dvířka netrhnou a potřeby velmi rychle mizí. Další lidé však přicházejí a sami od sebe doplňují zásoby vložek a tamponů. Dívky nyní uvažují, jak své snahy rozšířit a vytvořit trvalejší projekt. Řídí se heslem, které napsaly i na skříňku – Sami uděláme málo. Společně můžeme udělat mnohem víc.
Menstruační chudoba se zdaleka netýká pouze zemí třetího světa, jak by se mohlo zdát. Jde o celosvětový problém, kdy z 800 milionů menstruujících žen jich až 500 milionů má omezený přístup k vložkám a tamponům. Je to aktuální problém i v Evropě a také u nás, v České republice. Výzkum organizace Plan International UK z roku 2021 ukázal, že více než třetina dívek ve Velké Británii ve věku 14-21 let si nemohla během covidové pandemie dovolit nebo neměla přístup k menstruačním potřebám. Dívky, které si je občas koupí, uvedly, že kvůli nim šetří jinde – na potravinách, jiných hygienických potřebách či oblečení. Významným negativním důsledkem menstruační chudoby je neplnění školní docházky. Dívky, které menstruují a nemohou si dovolit kvalitní a odpovídající menstruační potřeby, se ve dnech své periody stydí či bojí jít do školy. Toaletní papír či staré hadry, které mnohé ženy místo drahých hygienických potřeb používají, totiž na menstruaci nestačí.
V současné době je jedinou zemí na světě, která poskytuje menstruační potřeby zdarma, Skotsko. Tamní parlament zákon jednomyslně schválil v roce 2020. Již o rok dříve doporučil Evropský parlament snížit daň pro menstruační potřeby, Česko však stále patří k zemím s nejvyšší daní, a to 21 % z přidané hodnoty. Přesto se u nás za snížení této daně či proti menstruační chudobě neprotestuje jako například ve Velké Británii, kde přitom daň činila pouhých 5 %. Po nátlaku aktivistů byla daň na menstruační potřeby snížena například ve Španělsku a Francii, úplně zrušena pak byla v Kanadě a Austrálii.
Na podporu dostupnosti vznikla řada zajímavých iniciativ a počinů, jedním z nich je například Tamponová kniha. Ta vznikla v Německu, kde je na menstruační potřeby uvalena 19% daň, na knihy však pouze 7%. A tak jsou tampony pro menstruující ženy uloženy do tamponové knihy.
Data o menstruační chudobě v Česku nejsou. Ačkoli se před dvěma lety hovořilo o snížení daně na menstruační potřeby z 21 % na 10 %, ke změně nedošlo. Jde přitom ne o luxus, ale o nutné hygienické vybavení, které například Klára Vlasáková, dramaturgyně a scenáristka, srovnává s toaletním papírem. „Berete si snad s sebou roli toaletního papíru a balení mýdla, když jdete do školy nebo na úřad, protože víte, že je tam nikdy nikdo nedává? A proč by tedy na toaletách neměly být vložky nebo tampóny pro ty, co je potřebují?“ uzavírá.