K masovým demonstracím v Polsku proti zpřísnění už tak tvrdého interrupčního zákona se přidávají také Polky usazené v Česku. Po vzoru svých krajanek v Rakousku nebo Německu založily iniciativu, která pomůže lidem z Polska k legální interrupci v českých nemocnicích. Iniciativa Ciocia Czesia dodá informace, doprovod, nocleh nebo finanční podporu. Jedním dechem ale dodávají, že důvody protestů proti současné vládě jsou mnohem hlubší.
„Jsme nadšené, že po týdnu od založení iniciativy máme na sedmdesát dobrovolníků, téměř 12 000 zlotých na účtu a opravdu intenzivní podporu na sociálních sítích,“ říká pětatřicetiletá Katarzyna Byrtek, autorka bedekrů usazená v Praze a jedna z 15 polských zakladatelek iniciativy Ciocia Czesia, které se rozhodly, že v tom své krajany a krajanky nenechají. Dostat se totiž v jejich rodné zemi na vlastní žádost k interrupci, je prakticky nemožné. A cesta se teď na konci října navíc ještě zúžila, když polský ústavní soud prohlásil, že i v případě poškození plodu je interrupce protiústavní. Právě z tohoto důvodu je v Polsku podle informací Amnesty International provedeno 98 % oficiálních umělých přerušení těhotenství z celkového počtu přibližně 1100 ročně. Neoficiální čísla však počítají až se stonásobkem zákroků, kvůli těm ostatním se musí za hranice nebo riskovat vězení. Jen pro srovnání, v Česku podle informací Českého statistického úřadu lékaři loni provedli 17 700 interrupcí, z toho pětinu ze zdravotních důvodu. Přesto je Polsko v porodnosti dlouhodobě za Českem a jeho přirozený přírůstek je podle údajů z roku 2018 na nule.
Už čtyři roky v černé
Protesty se pod symbolem rudého blesku na černém pozadí (znaku feministického hnutí Strajk Kobiet) navzdory zhoršující se epidemiologické situaci šíří z Varšavy do dalších měst jako Krakov, Poznaň nebo Gdaňsk. A důvodů, proč vyjít do ulic, mají Poláci a Polky mnohem víc než jen protiinterrupční rozhodnutí ústavního soudu. „Míra arogance, se kterou vládne PiS, je nevídaná. Pokud se jim něco nedaří prosadit zákonem, zkouší jakékoliv další cestičky, aby docílili svého,“ říká Anna Gwizdoń (35), manažerka žijící posledních 10 let v Česku, a naráží na skutečnost, že o zpřísnění zákona o interrupcích se vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) snažila poslední čtyři roky opakovaně, ale bez úspěchu. Hnutí Strajk Kobiet povstalo kvůli těmto represivním snahám v roce 2016 a začalo držet „černé pondělky“, kdy některé ženy stávkovaly a nešly do práce, jiné se na protest zahalily do černé barvy. PiS tak k omezení přístupu k interrupcím použila ústavní soud, který od roku 2015 obsadila spřízněnými soudci nehledě na protesty Evropské unie.
Protesty před polskou ambasádou v Praze
„Za poslední čtyři roky se situace opravdu zhoršila. Na polských školách je zakázáno vyučovat sexuální výchovu, jsou perzekvovány sexuální menšiny a těsně před vypuknutím epidemie koronaviru na jaře se zase tutlaly sexuální aféry v rámci církve,“ pokračuje Gwizdoń, která si v současné situaci nedokáže představit, že by se do Polska vrátila a vychovávala tam své brzy očekávané dítě. „Mezi názory společnosti a vládou propojenou s církví vzniká stále větší propast. Neprotestují jen ženy nebo jen mladí, svým nedemokratickým vládnutím znechucují stále více lidí,“ myslí si. Ona sama protesty podporuje alespoň finančně na účet hnutí Strajk Kobiet, s nimiž se ztotožňuje i v jednom ze základních požadavků, a to úplném odloučení státu od církve.
Poslat vzkaz
Při zadání slov „aborcja w Czechach“ najde internetový vyhledávač množství odkazů na kliniky provádějící interrupci v Česku. Ceny klinik v Ostravě, Českém Těšíně a dalších příhraničních městech se pohybují včetně dopravy kolem 1900 zlotých, při současném kurzu tedy kolem 11 000 korun. Českého občana vyjde stejný zákrok v průměru o 7000 korun méně. „Ženy jsou donuceny dojet do zahraničí na zákrok, protože často neexistuje jiná volba. Ceny jsou ale pro mnohé ženy v nouzi nedostupné,“ upozorňuje Byrtek s tím, že právě s dopravou nebo noclehem chtějí v rámci iniciativy Cioca Czesia pomáhat. Patnáctka zakládajících členek se rozdělila na mikrotýmy a každý má na starosti něco, od propagace přes sestavení seznamu klinik, které jsou ochotné službu poskytnout, až po shánění finančních prostředků. „Inspirujeme se u krajanek v zahraničí, které už pomáhají déle,“ pokračuje Byrtek a vyjmenovává iniciativu Ciocia Basia založenou v Berlíně nebo její mladší sestru Ciocia Wienia z Vídně. Názvy aktivistických skupin, které je možné dohledat na sociálních sítích, vycházejí z tradice autority starších žen – tet, které mají mladším pomoci v jejich složité situaci. „Pomoc nemusí být jen finanční. Hlásí se nám převážně dobrovolnice ochotné pomoci s ubytováním lidí podstupujících zákrok, podpůrným doprovodem na kliniku nebo dopravou po zákroku,“ vysvětluje Byrtek.
Katarzyna Byrtek
A zdá se, že jejich pomoc bude potřeba. Už během zakládajícího týdne se jim ozvala první Polka v nouzi, necítily se ale ještě natolik připravené, aby jí mohly fundovaně pomoci. „Odkázaly jsme ji na spřízněnou iniciativu, do měsíce ale budeme připraveny začít komplexně pomáhat,“ slibuje Byrtek.
Jediným problémem by mohla být česká legislativa, jejíž zákon o interrupci je přes 30 let starý a původně uváděl, že není možné provést interrupci cizinkám zdržujícím se ve státě přechodně. V praxi se ale počítá spíše s evropskou legislativou, která interrupci vnímá jako službu, a tak se na ni vztahuje jedna ze základních svobod. „A to sice svoboda usazování a volný pohyb služeb uvnitř EU pro státní příslušníky členských států. Článek 18 Smlouvy o fungování EU pak stanovuje, že jakákoliv diskriminace z důvodu státní příslušnosti v této oblasti je zakázána,“ uvádí se na stránkách respektované neziskové organizace Kancelář ombudsmana pro zdraví.
Přesto by bylo prospěšné, aby česká legislativa reflektovala tolerovanou praxi na příhraničních klinikách. Zvlášť v době, kdy 32 států včetně Polska podepsalo deklaraci o zákazu interrupcí, by to byl jasný vzkaz, že respektujeme reprodukční práva žen.
Foto: Katarzyna Byrtek