„Tomáš Bogner se narodil do slyšící rodiny, ve které se neslyšící dosud nikdy neobjevili. Když mu byl jeden rok, teta si všimla, že něco není úplně v pořádku, a šel na velké vyšetření. Zjistilo se, že je neslyšící a pro rodinu, která s tímto hendikepem neměla žádnou zkušenost, to byla katastrofa. Rodiče se rozhodli, že se nebudou učit znakový jazyk, ale budou vést Tomáše k odezírání a mluvení. Už jako malý si zkoušel vyřizovat věci sám, a tak ho jednou maminka poslala samotného na poštu. Tomáš se vrátil s tím, že nic nevyřídil, protože se mu to nepovedlo. A tak ho maminka poslala na poštu znovu. I když to byl pro Toma velký dril, dnes je za to vděčný. Ve vesnici, odkud pochází, žili další čtyři neslyšící Tomášova věku, takže se úplně přirozeně ocitl v prostředí neslyšících, naučil se znakový jazyk a cítil se s nimi jako s vlastní rodinou. Měl podle svých slov krásné dětství, které trávil s vrstevníky ze stejné komunity a zažíval s nimi legraci i pocit sounáležitosti,“ to je jeden z Tichých osudů, které před dvěma lety ve spolupráci s HFC přinesla organizace Tichý svět. Dnes je neslyšícím k dispozici unikátní aplikace Tichá linka.
Znáte český znakový jazyk?
„Nejdříve by bylo dobré uvést na pravou míru terminologii. Termín znaková čeština neexistuje,“ upozorňuje pro HFC Barbora Voráčová z Tichého světa a pokračuje: „Existuje buď český znakový jazyk, nebo znakovaná čeština. Český znakový jazyk je přirozený plnohodnotný jazyk se všemi atributy, které k němu patří, tedy historičnost, svébytnost atd. Je to primárně jazyk neslyšících.“ Znakovaná čeština je naproti tomu uměle vytvořený systém, který vychází z českého jazyka. Zástupnými znaky, které si půjčuje z českého znakového jazyka, kopíruje slova a gramatiku z mluvené češtiny. Znakovanou češtinou se dorozumívají lidé nedoslýchaví nebo ohluchlí, tedy ti, kteří ztratili sluch během života.
Rozdíl mezi znakovanou češtinou a českým znakovým jazykem spočívá především ve způsobu, kterým jsou komunikovány. „Český znakový jazyk je vizuálně-motorický, je tedy produkován rukama, horní částí trupu a mimikou, vnímán je zrakem. Český jazyk je audioorální – je produkován ústy a vnímán sluchem. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, jsou na sobě navzájem nezávislé,“ vysvětluje dále Barbora Voráčová. Konkrétní příklady je podle ní poměrně těžké uvést právě proto, že český znakový jazyk nemá psanou podobu. „Můžeme to ale zkusit vyjádřit. V případě věty: „Nad mořem letí ptáci." bude slovosled ve znakované češtině vypadat asi takto: nad+moře+letí+ptáci. V českém znakovém jazyce bude tato věta vypadat jinak: „moře+ptáci+klasifikátor - to je specifický prostředek, kterým se v českém znakovém jazyce dá vyjádřit konkrétní pohyb nebo umístění osoby, zvířete nebo věci,“ popisuje specifika Voráčová.
Aplikace Tichá linka
Tichý svět kromě řady dalších služeb pro slyšící i neslyšící nabízí i jedinečnou aplikaci Tichá linka. Potřeba pro její vývoj vyvstala z nedostatku tlumočníků u nás. „U nás je přibližně jeden tlumočník na 150 neslyšících,“ upozorňuje Voráčová a pro srovnání uvádí, že v USA je jeden tlumočník na pět neslyšících. Spíš než v obtížnosti znakového jazyka, který je podle Voráčové jazyk jako každý jiný, spočívá jejich nedostatek v nedostatečně ukotvené pozici tlumočníka českého znakového jazyka v zákoně o sociálních službách. „Chybí u nás tradice tohoto povolání a povědomí o znakovém jazyce a světě neslyšících není příliš velké. Také z historického hlediska kdysi nebyla možnost tlumočníky českého znakového jazyka nijak vzdělávat, dnes už je situace lepší, avšak stále nedostatečná,“ domnívá se.
Dosud byli neslyšící závislí na psaní SMS, chatování, posílání e-mailů nebo si objednávali fyzického tlumočníka, který osobně přišel na určené místo. Tady však nastávaly komplikace, když tlumočník nebyl k dispozici. „Úplně původně se jednalo o potřebu poskytnout doplňkovou službu zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se sluchovým postižením. Ne vždycky totiž bylo možné mít na místě během celé pracovní doby tlumočníka, a přitom právě nemožnost bezbariérové komunikace často odradila potenciální zaměstnavatele od zaměstnání neslyšícího člověka,“ popisuje impulsy ke vzniku služby Barbora Voráčová. Právě vznik Tiché linky pomohl odbourat obavy přijmout zaměstnance se sluchovým postižením. Linka byla původně dostupná pouze v pracovní době, neslyšící si však přáli využívat ji i v osobním životě. Ačkoli služba zpočátku fungovala velmi omezeně, dnes má vlastní aplikaci i webové rozhraní. „Komunikovat je právo každého člověka a technologie se dostaly na takovou úroveň, že neslyšící můžou mít tlumočníka v kapse,“ neskrývá nadšení Voráčová.
Tichá linka je k dispozici komukoli se sluchovým postižením. Na svém mobilním telefonu nebo tabletu si v aplikaci zvolí, zda používá český znakový jazyk nebo psanou češtinu a následně i zda chce online tlumočení nebo online přepis. „Poté se klient spojí s tlumočníkem či přepisovatelem a vyřídí si, co je potřeba – přes objednání se k doktorovi či stolu v restauraci, až po volání hasičů či pomoc při začínajícím porodu. Veškeré služby jsou zdarma a Tichá linka je k dispozici 24 hodin denně. To jsou základní vlastnosti Tiché linky a zároveň její specialita, protože služeb pro neslyšící je víc, ale často jsou placené nebo poskytují jen jednu možnost – buď tlumočení, nebo přepis,“ vyzdvihuje kvality Tiché linky Voráčová. Tichá linka je zdarma ke stažení na App Store i Google Play.
„Perfektní služba. Plynulá a bezproblémová komunikace,“ nebo „Jste úžasná služba a velice potřebná, DĚKUJI! :-)“ či „Přepis perfektní, díky!“ To jsou jen některé z celé řady pozitivních reakcí uživatelů aplikace. Pochvalují si také konkrétního tlumočníka, který skrze aplikaci pomohl neslyšícím klientům vyřídit, co potřebovali. Tichá linka také poskytuje přehlednou mapu míst, na nichž je lidem se sluchovým postižením k dispozici. Jsou to úřady, nemocnice a zdravotnická zařízení a další desítky různých míst, například knihovny, domovy seniorů nebo rozličné poradny.
Chcete se naučit znakový jazyk?
Tichý svět nabízí také kurzy a workshopy znakového jazyka. Vedou je zkušení neslyšící lektoři, kteří v řadě českých měst vyškolili přes 1000 studentů. „Znakovat se u nás učili zdravotní sestry, studenti, sociální pracovníci, pedagogové a asistenti pedagogů. Máme za sebou intenzivní kurzy, desítky ukázkových hodin v základních i středních školách a firmách a ještě hodně plánů před sebou,“ uvádí Tichý jazyk. Další kurzy by měly být spuštěny letos v září, informace o nich najdete během srpna na stránkách Tichého jazyka.
Organizace Tichý svět spojuje již od roku 2006 svět slyšících a neslyšících. Poskytuje všestrannou podporu v podobě služeb, které neslyšícím lidem ulehčují začlenění do společnosti. Nabízí sociální rehabilitace, odborné sociální poradenství, tlumočnické služby a řadu dalších služeb. Úzce spolupracuje s organizací Tichý svět - chráněná pracoviště, která provozuje také známou Tichou kavárnu, Tichou cukrárnu a objednat si můžete i Tichý catering.
Foto: Tichá linka