Uprchlíci v Kamerunu vytvořili z tábora v poušti zelenou oázu

Obrázek: minawao

V roce 2014 se uprchlický tábor Minawao na severu Kamerunu stal domovem až 60 tisíc uprchlíků, kteří uprchli před násilím rozpoutaným organizací Boko Haram v sousední Nigérii. Příchod desetitisíců lidí jen urychlil proces přeměny už tak vyprahlé půdy poté, co příchozí spotřebovali téměř veškerou zeleň na oheň a vaření. Díky speciálnímu programu a školením dokázali místní z nehostinného prostředí vybudovat místo plné zeleně.

V klimatu této středoafrické oblasti v létě vysychají koryta řek, a tak je velmi obtížné zde něco pěstovat. Naprostá většina lidí žijící na severu Kamerunu navíc topí dřevem a uprchlický tábor narostl do rozměrů města, které potřebuje velké množství vlastních zásob.

Obrázek: uprchlici-oaza-kamerun-1

Světová luterská federace (SLF) ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) začala proto s obyvateli tábora Minawao pracovat na tom, aby se pustá oblast opět zazelenala a aby ustaly konflikty mezi komunitami, jejichž příčinou byl právě nedostatek dřeva. V roce 2017 tak organizace zahájily unikátní program na obnovu a ochranu životního prostředí. 

„Všude, kam se teď podíváme, je zeleň,“ říká Luka Isaac, prezident nigerijských uprchlíků v Minawao. „Vyrostly stromy, dávají nám stín a brzy budeme mít dostatek stromů, aby bylo naše životní prostředí krásné a zdravé. Dříve zde byla vysoká prašnost, nyní je vzduch mnohem čistší,“ doplňuje. 

Obrázek: uprchlici-oaza-kamerun-4

SLF spolu s dobrovolníky z řad uprchlíků pěstuje ovoce a poté distribuuje sazenice správcům tábora, školám, mešitám, kostelům i domácnostem. Lidé z tábora dokonce absolvovali školení na využití speciální technologie, která výrazně zvyšuje šanci sazenic na přežití – až 90 %.

Dnes, čtyři roky od spuštění tohoto programu, bylo ve školce na okraji tábora vypěstováno 360 tisíc sazenic a osázena plocha 199 hektarů. Lidé v Minawao se tak mohou těšit z ovocných stromů, akácií, kešu a mnoho dalšího. Sázení a sklizeň v pětiletých cyklech zajišťuje jak dostatek palivového dříví, tak vinné révy ke stavbě střech. Již po třech letech jsou některé stromy dostatečně velké, aby je bylo možné prořezat na palivové dříví. Stromy mimo to lámou vítr, omezují erozi a poskytují stín dostatečný na pěstování dalších plodin, což dříve nebylo možné. To vše potvrzuje pro UNHCR Lydia Yacoubou, jedna z obyvatelek tábora Minawao: „Stromy nám přinášejí tolik užitku. Poskytují stín nezbytný pro pěstování potravy. Mrtvé listy a větve pak mohou být využity jako hnojivo a les také zadržuje vodu. Dokonce přibylo srážek.“

Obrázek: uprchlici-oaza-kamerun-3

Aby nebyl nově vysázený les ihned vykácen, byla zahájena výroba energeticky úsporných kamen i ekologického dřevěného uhlí. Domácnosti v táboře posílají svůj odpad z plodin do centra, kde je vyškolení lidé z řad obyvatel tábora třídí, suší a tvoří z nich brikety, které se pak používají ve speciálně upravených kamnech. Světová luterská federace uvádí, že vyškolila až 5 500 domácností k výrobě ekologického dřevěného uhlí a distribuovala neuvěřitelných 11 500 úsporných kamen. Většinu ze 300 zaměstnanců ve výrobě dřevěného uhlí a kamen tvoří ženy. Vlastní příjem posiluje jejich postavení v rodinách a dává jim více možností. Od té doby, co se zde dřevěné uhlí stalo hlavním zdrojem paliva, mají dívky více času na studium. 

Jednou ze zaměstnankyň tohoto centra je i Fibi Ibrahim, matka pěti dětí, která v táboře pobývá od roku 2016. „Peníze, které vydělám prodejem briket, mi umožňují nakoupit mýdlo, koření a maso. Doufám, že se mi brzy podaří našetřit dostatek peněz, abych si mohla v táboře otevřít vlastní obchod a plně tak uspokojit potřeby mé domácnosti,“ přeje si

Obrázek: uprchlici-oaza-kamerun-2

Kamerunský program je součástí iniciativy Velká zelená zeď,  jejímž cílem je vysázet 8 000 km dlouhý pás vegetace, který má zabránit dezertifikaci a suchu podél hranic Sahary. Letecké snímky ukazují výrazný rozdíl mezi tím, jak krajina vypadala v roce 2018, kdy chatrče obklopoval pouze písek, a jak vypadá nyní, kdy jsou obydlí uprchlíků zasazena do zeleně. 

Foto: UNHCR / Xavier Bourgois