Adam D., Josi, Míša, Bára a Janča studují na českých vysokých školách. Přestože studium zvládají a vybrané obory je baví, učení a povinností je někdy zkrátka moc. Adam D., který studuje medicínu na lékařské fakultě, se ve zkouškovém období musel vyrovnat s rozchodem po dlouhodobém vztahu a stresem doprovázejícím stěhování. Když ho vyhodili od zkoušky, bylo toho na něj už příliš. „Tohle všechno se setkalo dohromady a já jsem vyhořel, rozvinuly se u mě silné úzkosti, které můj život dost omezovaly,” popisuje Adam D., který je dnes členem týmu Nevypusť duši. „Do toho vám okolí pořád říká: ,Vždyť jenom studuješ, tak co vlastně musíš řešit, to nejsou opravdové problémy. To až budeš pracovat, tak to bude mnohem horší,' “ doplňuje Adama D. jeho kolegyně Jana, studentka psychologie. „Jaké je to správné množství, co by člověk měl vědět? Poslední dobou se cítím lépe díky tomu, že jsem si dovolil nevědět. Dříve jsem měl tendenci se naučit všechno,” dodává Adam D.
Adam D.
Nevypusť duši
Jak pečovat o své duševní zdraví, nakládat se stresem a kde hledat pomoc v případě nouze, ukazuje středoškolákům a učitelům druhého stupně ZŠ a SŠ již pátým rokem organizace Nevypusť duši, která je naší HF Zónou. V následujících letech se lektoři chtějí zaměřit také na včasnou pomoc pro mladé lidi na vysokých školách. V roce 2023 v Česku zrealizují 10 workshopů přizpůsobených potřebám vysokoškolských studentů a studentek. „Již více než 10 tisícům žáků a žákyní z celé České republiky jsme ukázali, jak mohou pečovat o své duševní zdraví. Podporujeme wellbeing učitelů a učitelek a ukazujeme jim, jak mohou téma duševního zdraví otevřít a probírat ve třídě,” přibližuje ředitelka Nevypusť duši Barbora Pšenicová. „O vše se stará tým mladých psychologů, lékařů, sociálních pracovníků a studentů těchto oborů a mladí lidé se zkušeností s duševním onemocněním. Přinášíme prevenci v péči o psychiku, šíříme praktické a ověřené informace a usilujeme o to, aby se konverzace o duševním zdraví stala součástí běžného života moderní společnosti, ve které se nikdo nestydí říct si o pomoc,” dodává.
Nevypusť duši ve společnosti
Nevypusť duši se také zasazuje o prosazení širších systémových změn týkajících se duševního zdraví na školách. Především je jejich cílem, aby se téma duševního zdraví stalo v Rámcovém vzdělávacím programu jedním ze základních témat. „Chceme, aby se ve školách ve výuce, při práci se třídou nebo obecně vytvářel prostor, ve kterém si děti a mladí nebudou bát říct si o pomoc, a také se budou rovnou učit, jak o své duševní zdraví pečovat. Chceme také, aby se pečovalo o duševní zdraví pedagogického personálu,” objasňuje Pšenicová.
Barbora Pšenicová
Důležitým cílem organizace je zvýšení dostupnosti psychiatrických, psychoterapeutických i sociálních služeb a dalších podpůrných mechanismů v péči o duševní zdraví. „Jednou z takových forem je například příspěvek na psychoterapii z veřejného zdravotního pojištění,” vysvětluje Pšenicová s tím, že přístup k péči by měl být multidisciplinární. To znamená využívání vznikajících Center duševního zdraví, ale také spolupráci mezi sektory ministerstev či vznik mezioborových týmů. „Jako poslední bod si klademe za cíl systémovou destigmatizaci. Vycházíme z Národního akčního plánu pro duševní zdraví, který popisuje, že když ve společnosti lidé s duševními obtížemi nejsou diskriminováni a stigmatizováni, přispívá to k tomu, že si dříve říkají o pomoc, i k širšímu dodržování lidských práv,” doplňuje.
Nevypusť duši ve škole
Společenské změny by ocenil i Adam B. O poruchách příjmu potravy (PPP) se dozvěděl více až v sedmnácti letech. „Bylo mi však řečeno psychologem, že PPP trpí jen dívky, že jsem v pubertě, ve vývinu, tudíž je normální, že nemám takový apetit a že se dívky tvarují a chlapci shazují ,dětský’ tuk. Pak asi o rok později, částečně na popud a s podporou rodiny, jsem znovu vyhledal pomoc na psychoterapii,” popisuje nepříjemnou situaci. Oporou by mu mohla být i osvěta a včasná pomoc ve škole. „Kdyby u nás ve třídě řekl někdo nahlas, že je v pořádku, když mi není dobře, a měl bych možnost poslechnout si třeba i podobný příběh, hodně by mi to pomohlo a dost věcí usnadnilo,” říká. Tato zkušenost jej motivovala k zapojení do Nevypusť duši, kde dnes působí jako lektor. Projekty Nevypusť duši můžete podpořit i vy na tomto odkazu.
Adam B.
Duševní obtíže jej připravily o bezstarostnost, studentské zážitky a spoustu dobrého jídla. „Dost jsem se v té době stranil svých kamarádů a celkově společenských akcí, protože jsem se bál, že bych se dostal do situace, kdy bych se musel najíst nebo se nějak vymluvit, proč si tu pizzu prostě dát nemůžu.” Zkušenost jej ale ovlivnila i pozitivně. „Dalo mi to určitý směr v životě. Přehodnotil jsem své priority a jdu si za svými cíli. Už taky vím, že je třeba o své duševní zdraví pečovat a nebát se požádat o pomoc,” uzavírá.