Ovdovělý rodič mnohdy zůstává osamělý, bez financí a času na děti. S návratem do života pomáhá Vrba

Obrázek: vrba-small

Dvaatřicetiletá Kateřina vždy toužila po velké rodině. Před čtyřmi lety, když se těšila na čtvrtého potomka, se jí však ve vteřině rozpadl svět, když se jednoho rána probudila vedle manžela, který nejevil známky života. V následujících letech ji potkala řada situací, se kterými se v České republice musí ročně potýkat kolem 25 tisíc ovdovělých rodičů. „Nastala spousta zvratů v přístupu okolí a lidí nejbližších. Výpověď z nájmu bytu byla poslední kapkou. V tu chvíli jsem rezignovala na vše. Prošli jsme si azylovým domem, děti Klokánkem (to když mě odvezli do porodnice), začaly mě dohánět pohledávky a nedořešené záležitosti, které jsem odkládala pro péči o děti. Byla jsem sama,” popisuje Kateřina. Ovdovělé rodiny navrací zpátky do života Nadační fond Vrba, který na základě svých životních zkušeností založila a vede Petra Glosr Cvrkalová. „Člověk zažívá bolest, strach a v této situaci se navíc musí postarat o řadu věcí,” říká. „V jednatřiceti letech jsem ovdověla. Nelíbilo se mi zjištění, že jsou mladé vdovy i vdovci opomíjenou skupinou ve společnosti, že stát má veliké mezery v pomoci ovdovělým, a proto jsem se s tím snažila něco udělat,” vysvětluje.

Ovdovělý člověk se po úmrtí partnera ocitá v těžké životní situaci, ve které se kromě bolesti, nejistoty a smutku potýká také s řadou povinností. „Je potřeba oddělit dvě roviny, ve kterých ovdovělý bezprostředně v této situaci funguje. Je to rovina praktická – musí dodržet státem stanovené termíny pro vyřízení administrativních záležitostí. Stát není samozřejmě jediný, kdo požaduje dodržení lhůt. Požadavky se doslova valí z banky, pojišťoven a dalších podobných institucí,” přibližuje pro HFC asistentka Nadačního fondu Vrba Kristýna Čermáková. „Druhá rovina je pak emoční. Ovdovělý rodič musí celou situaci vysvětlit dětem, být jim oporu a samozřejmě najít prostor pro vlastní pochopení toho všeho,” dodává.

Role státu

V dlouhodobém horizontu pak celá rodina čelí řadě změn. „Může se jednat například o změnu zaměstnání, protože ovdovělý rodič zjistí, že není schopen skloubit své pracovní nasazení a péči o děti. Velikou kapitolou je nový partner či partnerka,” popisuje Čermáková. Stát v této nelehké době nabízí finanční podporu například ve formě sirotčích důchodů. Vytváří však také tlak rychle vyřešit administrativní kroky a do cesty může stavět i překážky. 

vrba 2

Kristýna Čermáková upozorňuje například na problematiku nemožnosti souběhu invalidních a vdovských důchodů v plné výši. „Tuto situaci známe z několika osobních příběhů našich klientů. Pokud totiž ovdovělý rodič není schopen z důvodů svého zdravotního stavu vykonávat zaměstnání a úmrtím partnera přichází rodina o velmi podstatný zdroj příjmu, bývá finanční situace těchto rodin skutečně velmi tíživá,” popisuje a dodává, že problém organizace spatřuje také ve zdlouhavém legislativním procesu uznání nároku na pobírání sirotčího důchodu v případě úmrtí otce před narozením dítěte.

Osamělost

Oporu rodina mnohdy těžko hledá i ve svém okolí. Pocitům, které zažívají, málokdo porozumí a dokáže s ovdovělými najít společnou řeč. „Stává se, že ovdovělý rodič investuje opravdu veškerý čas dětem a domácnosti a nemá čas ani myšlenky na svůj soukromý život. Netráví čas s přáteli, nechodí do společnosti, neúčastní se kulturních akcí. Toto všechno může vést k sociálnímu vyloučení ovdovělého rodiče ze společnosti,” doplňuje Čermáková. 

vrba 1

Zakladatelka Vrby Petra Glosr Cvrkalová

V nelehké situaci tak všestranně podporuje rodiny právě Vrba. Pracovníci organizace se snaží již od počátku vyjít vstříc, proto navštíví klienta doma, vyslechnou jej, připraví finanční plán, pomáhají jednat s úřady a nabídnou i praktickou pomoc například v oblasti péče o děti. „Důležité je, aby se mladý ovdovělý rodič měl čas soustředit na vyrovnání se se situací, utřídění si nových priorit a začít se pomalu vracet zpátky do života. Tím, že často zastává najednou více rolí, čas na sebe moc nemá. I proto se snažíme praktickou pomocí odlehčit těmto rodičům,” říká Čermáková. 

Daruj kousek sebe

V době, kdy je rodič v zaměstnání nebo řeší úkoly se situací spojené, pečují o děti tzv. Vrběnky, pomocnice v domácnosti. Vodí například děti na kroužky, vyzvedávají je ze školy, pomáhají s úkoly. Dítě tak může pokračovat v zaběhlém systému a nemusí přicházet o mimoškolní aktivity, na které by jinak rodič neměl čas a prostor. Pomoc nabízejí prostřednictvím Vrby také dobrovolníci. V rámci projektu Daruj kousek sebe může kdokoliv nabídnout služby v domácnosti, venčení zvířat, pomoc s dětmi, dopravou nebo čímkoli, co je mu blízké a čím může přispět. „Ráda bych nabídla pomoc v domácnosti či na zahradě. Též se mohu věnovat dětem nebo vzít rodinu na výlet nebo jinou volnočasovou aktivitu. Anebo si můžeme jen tak popovídat u kávy či čaje,” nabízí například jedna z dobrovolnic. 

vrba 23

Ovdovělé rodiny s malými dětmi lze podpořit také finančně prostřednictvím projektu Koruna pro Vrbu, který zaštítilo několik českých herců. „Každá ztráta někoho blízkého je samozřejmě strašná tragédie. A bez výjimky to je zřejmě ta nejbolestivější věc, co existuje,” říká k tomu pro HFC herečka a ambasadorka projektu Berenika Kohoutová. „Ale proč by se měly podporovat zrovna rodiny s dětmi, kterým odešel otec či matka? Protože kromě smutku musí najednou řešit řadu praktických věcí, což si málokdo uvědomuje. Od jednání s úřady, nemožnosti se hned dostat k penězům toho druhého (pokud například zesnulý otec rodinu živil), až po tak do té doby obyčejné a automatické věci jako střídání se ve vyzvedávání dětí ze školky,” dodává.

Vrba



V neposlední řadě se člověk procházející takto nelehkou situací občas potřebuje ‚jen’ vypovídat, promluvit si s někým, kdo mu porozumí. Kromě individuálních setkání s pracovníky Poradenského mobilního centra se tak může zapojit do Setkání pod Vrbou, vzdělávacích programů podporujících ovdovělé rodiny s dětmi. Zde se setká s odborníky, ale také s dalšími rodiči. 

„Právě před chvílí odpovídala naše paní ředitelka mladé paní, která se na ni obrátila s tím, že jí buší srdce a má pocit, že dostane infarkt. Bohužel většina našich klientů tyto stavy zažívá. Jde o stavy panické ataky, tedy odpovědí organismu na prodělané trauma. Pokud jde o lehčí formy, časem mohou ataky odeznít. Ale setkáváme se i s přetrvávajícími obtížemi,” popisuje Kristýna Čermáková a dodává, že doba, po kterou klient potřebuje podpořit a pomoci, se u každého liší, proto jsou služby Vrby časově neomezené.

Zpátky do života

„O Vrbě jsem se dozvěděla úplnou náhodou. Hned z toho bylo setkání a pomoc hlavně s ,papíry’. Moc děkuji paní Šárce, která mi pomáhá ochotně dodnes. Přístup paní zakladatelky Petry je opravdu k nezaplacení. Cokoliv jsem potřebovala, zařídila, poradila či nasměrovala. Ono si stačí pouze vyslechnout její příběh a to, jak se s osudem poprala a hned jste naplněni pocitem, že to zvládnete i vy,” hodnotí Kateřina pomoc, které se jí z Vrby dostalo. „Nejsem z lidí, kteří jsou tvořitelé, ale pokud mohu svým příběhem a více než pozitivní zkušeností s lidmi z Vrby pomoci poukázat na to, že společnost tvoří i lidé ovdovělí, kteří jejich služby potřebují, mile ráda to světu sdělím. Po čtyřech letech se začíná blýskat na lepší časy, a to by bez Vrby nešlo,” uzavírá.

Foto: Vrba