Poté co ukončila nefunkční vztah, zjistila Veronika, že čeká dítě. Elišce jsou dnes tři roky a Veronika o ni od počátku těhotenství pečuje sama. Otec má dětí několik, o žádné se však řádně nestará. Devětadvacetiletá Veronika se nemůže spolehnout ani na finanční výpomoc z jeho strany. Jako řadu dalších samoživitelek ji tak trápí nedostatek prostředků na zajištění chodu domácnosti. Kvůli přestěhování do bezdoplatkové zóny nemá nárok ani na pomoc od státu. „Kvůli tomu, že jsem se přestěhovala, prý nemám nárok na hmotnou nouzi. Kdybych měla každý měsíc navíc pět tisíc korun, tak všechno poplatím bez problémů a jsem šťastná. Teď si nemůžu dovolit jít s malou ani do dětských center, do zoo, na výlet, do bazénu,” svěřila se v rámci projektu Fandi mámám, který jí pomohl sehnat nejpotřebnější věci. Říci si o pomoc se však maminka zdráhala. Obávala se odsouzení okolí. Nakolik je však pohled společnosti na samoživitele negativní? Odpověď ve výzkumu hledala výzkumná agentura Behavio.
Obavy z odsouzení
„Měla jsem obavy z toho, že na mě budou lidi koukat špatně. Někteří známí mi řekli, že si myslí, že je to žebrání. Dodnes ví jen tři lidé z mého okolí, že jsme do projektu šli,” svěřila se se svými obavami Veronika, která dnes vypomáhá v Charitativním šatníku a hledá si stálou práci. Podobně se v rámci výzkumu agentury Behavio zaměřeném na pohled společnosti na samoživitele a pracující matky vyjádřili i další rodiče, kteří své děti vychovávají sami. „Maminky samoživitelky, které se hlásí do našeho projektu materiální pomoci Fandi mámám, se často obávají odsouzení ze strany veřejnosti. Někdy je to i důvod, proč se do projektu nepřihlásí,” shrnula spoluzakladatelka Fandi mámám Žaneta Slámová.
Stát na samoživitele nemyslí
Výsledky výzkumu, které má HateFree k dispozici, tak mohou být pro mnohé překvapující. Ukazují totiž, že většina společnosti si je tíživé situace samoživitelů vědomá a skrz prsty na ně nekouká. 47 % respondentů cítí k této skupině respekt, ale u 41 % panuje obava, že výchovu převážně jednoho rodiče odnesou děti. Třetina Čechů se pak domnívá, že stát na tento druh rodiny nemyslí. „Je smutným pravidlem, že krize nejdříve a nejvíce dopadají na ohrožené skupiny, do kterých samoživitelky a samoživitelé rozhodně patří. Mají obecně nižší úroveň úspor, často komplikované pracovněprávní vztahy, ale i sníženou schopnost pružně reagovat na změny,” uvedl behaviorální ekonom z Behavio Lukáš Tóth. „Stát by tak měl ohrožené skupiny při krizi chránit (kompenzovat) jako jedny z prvních - omezí tím například riziko pádu do dluhových pastí,” doplnil.
Respekt
Výzkum ukázal, že vůči samoživitelům jsou kritičtější muži. Pětina z nich si myslí, že výchova dítěte na vlastní pěst byla volba samoživitelů a 13 % zastává názor, že se měli více snažit udržet rodinu pohromadě. Obecně však lze pozorovat, že zatímco vlastní názory lidí byly poměrně empatické a vyjadřovaly především respekt, respondenti výrazně nadhodnotili postoje negativní, když odhadovali postoje ostatních. Samoživitelé například očekávali podporu od čtvrtiny společnosti, ve skutečnosti jim ji vyjádřila skoro polovina populace.
Češi jsou také otevření různým možnostem rozdělení péče o potomky v rámci rodiny. Pouze 12 % respondentů si myslí, že víc práce kolem dětí má zastat žena. Na rozdělení péče rovnoměrně mezi oba partnery se přitom shodla nadpoloviční většina respondentů. Více než polovina Čechů také podporuje právo ženy zvolit si mezi domácí péčí o malé dítě a pokračováním v práci a kariéře.
Dát uznání najevo
Výzkum zpracovala česká výzkumná agentura Behavio zaměřující se na výzkum metod, které umí zachytit podvědomé motivace, ve spolupráci s Fandi mámám, dobročinným projektem vedeným moderátorkami Petrou Květovou Pšeničnou a Žanetou Slámovou. „Holky dělají úžasnou práci bez honoráře, při zaměstnání a s vlastními dětmi, rádi jsme jim aspoň trochu pomohli,“ osvětluje pro HFC specialistka marketingové komunikace Anna Hájková a k výzkumu podotýká: „Mě osobně, i coby dítě samoživitelky, i nás všechny v Behaviu mile překvapila míra respektu, kterou samoživitelky ve společnosti mají, ač si to nemyslí. Možná je načase dát jim uznání víc najevo, aby se disbalance mezi reálným a předpokládaným respektem trochu srovnala. A samozřejmě kromě pochvaly, která rozhodně potěší, zkusit i nabídnout pomocnou ruku, třeba přes Fandi mámám nebo jiné projekty, nebo přímo lidem, které známe,“ uzavřela.
Foto: Archiv Fandi mámám