Ve světě v současné době existuje kolem sedmi tisíc jazyků. Vlivem kolonizace, globalizace, internetu a snah o asimilaci v posledních stoletích však až polovině z nich hrozí zánik. To s sebou přináší také ztrátu vědomostí a kultur společenství, která jazykem hovoří. Dobrovolníci z celého světa se proto sdružují v projektu Wikitongues, jehož cílem je ohrožené jazyky zachránit a uchovat pomocí digitální knihovny pro příští generace.
Hyperpolyglot z Bornea
Učitel angličtiny Ngawan pochází z oblasti Serawai ležící v západní části ostrova Borneo v Indonésii. Ngawan hovoří plynně patnácti jazyky. Jeho rodným jazykem je Uut Danum, domluví se však i v jiných částech ostrova, na kterém lze nalézt více než 150 různých dialektů. Domnívá se, že největším přínosem znalosti cizích jazyků je možnost komunikace s širším spektrem lidí v osobním i profesním životě. Studium jazyků dle něj také učí myšlenkám tolerance, porozumění a empatie vůči ostatním, protože napomáhá poznání kultur, tradic a historie jiných lidí. Ngawan doufá, že především mladá generace v Indonésii si začne uvědomovat, že je potřeba chránit místní jazyky, které v sobě nesou tolik bohatství. Jejich zachování by dle něj mělo být prioritou pro místní školy i média.
Záchrana ohrožených dialektů
Podobně se na situaci dívá i zakladatel projektu Wikitongues Daniel Bögre Udell. Podle něj si jen některé země uvědomují důležitost zachování místních dialektů. Jiné v rámci snahy o jazykové sjednocení a asimilaci menšin tyto snahy naopak potlačují. Svou roli hrají také média, která upřednostňují jazyky většinové společnosti. „Ale situace se díky aktivismu mění k lepšímu. V roce 2003 Mexiko zrušilo ústavní zákaz používání původních jazyků ve veřejných školách. V roce 2014 americký stát Aljaška uznal dvacet domorodých dialektů jako oficiální jazyky,” zmiňují zakladatelé projektu.
Wikitongues si tak klade ambiciózní cíl - vytvořit online platformu, která by všechny existující jazyky zachovala a zároveň nabídla moderní nástroje k šíření jazykové výuky. Dobrovolníci z celého světa tak shromažďují slovníky a nahrávají videa s domorodci, kteří hovoří ve svém rodném jazyce o své kultuře a historii. Doposud tak bylo zaznamenáno tisíc videí ve více než čtyř stech jazycích. „V koordinaci s knihovnami a archivními institucemi tato videa uchováváme a zajišťujeme dlouhodobý veřejný přístup ke všem jazykům na světě,” doplňují zakladatelé.
Foto: Fb Wikitongues