Uprchlíci v jihosúdánském táboře vyvracejí fake news. Lidé věří, že koronavirus nejde na tmavou barvu kůže

Obrázek: sudan-uprchlici-kovid-hoax-small

V uprchlickém táboře Yida v Jižním Súdánu se mezi jeho obyvateli šíří falešné informace o koronaviru. Vzhledem k tomu, jak špatně je tábor na vypuknutí jakéhokoli onemocnění vybaven, se pracovníci charitativní organizace Green Kordofan Charity rozhodli s pomocí místních šířit osvětu a ověřené informace. Kdyby se v táboře začal šířit koronavirus, byla by to podle nich katastrofa.

V táboře Yida nyní žije více než 46 tisíc obyvatel, většina z nich jsou mladí lidé, kteří se sem uchýlili před válkou v sousedním Súdánu. Dětem a mladistvým od 6 do 18 let zde pomáhá organizace Green Kordofan Charity. Dobrovolníci z řad obyvatel tábora dělají vše pro to, aby vyvrátili mylné informace, které se zde o koronaviru šíří, a objektivně informovali ostatní. „Počet falešných informací a riskantních způsobů léčení různých nemocí je poměrně děsivý,“ uvádí pro BBC Raga Gabreel, ředitelka Green Kordofan Charity. „Pomáháme v táboře Yida, kde žijí hlavně mladí lidé. Zjistili jsme, že mají přehled, odkud virus přišel. Zároveň ale o něm mají řadu mylných představ. Myslí si například, že se nemohou nakazit díky barvě své kůže nebo že slunce virus zabije, a tak z něj lidé zde nemají strach a tolik se nechrání,“ popisuje situaci Gabreel.

 

Podle BBC vědci obě tyto představy vyvrátili. Tábor Yida dosud nemá žádné zaznamenané případy nákazy koronavirem. V případě, že by však k rozpuku jakéhokoli virového onemocnění došlo, je tábor velmi špatně vybavený. „Mít koronavirus v táboře by znamenalo katastrofu. Je zcela nemyslitelné, že by tu mohl být plicní ventilátor, když nemají ani pořádné nemocnice, ani vybavení na měření teploty,“ popisuje Gabreel.

Z těchto důvodů se rozhodli začít šířit informace z věrohodných zdrojů a několik obyvatel se aktivity ochotně ujalo. Na darovaných kolech objíždějí tábor a šíří osvětu. „Chodíme táborem a zvyšujeme povědomí, rozdáváme taky kostky mýdla starším obyvatelům,“ říká jeden z dobrovolníků. „Máme megafony a pomocí nich informujeme ostatní. Takže i když někteří neumějí číst a psát, dozvědí se, jak poznat příznaky,“ vysvětluje dobrovolnice Kaku.

Raga Gabreel poukazuje i na to, jak užiteční se dobrovolníci cítí a jak jsou na sebe pyšní, když šíří informace od Světové zdravotnické organizace se slovy, že jde o věrohodný zdroj informací, které si lze ověřit. „Říkáme lidem, aby byli opatrní, i když nemají příznaky. A aby neříkali, že je to výmysl, protože není. Je to skutečnost,“ dodává dobrovolnice Kaka.