Umělci se tímto dílem, které je zatím dostupné pouze veřejně činné osobnosti a ty, kteří pracují s oběťmi obtěžování a zneužívání, snaží vzdělávat a měnit kulturu násilí mužů na ženách. „Vytvořili jsme tento projekt pro muže a uvědomili jsme si, že má zároveň obrovský dopad na ženy. U mužů se dostaví uvědomění a ženy přijdou na to, že o obtěžování mohou mluvit,“ uvádí jeden z umělců, Frédéric Durieu. Stejně jako jeho kolegyně Nathalie Erin přiznal, že pro výstavu čerpal z osobních zkušeností s obtěžováním své dcery.
„Bylo to peklo. Ale také nic, co by nás mělo překvapit. Je to něco, na co jsme zvyklé,“ komentovala výstavu sociální pracovnice Louise Van Brade. „Připadám si, jako bych právě prožil týden či měsíce obtěžování na veřejnosti v kůži ženy, která je neustále někým pozorována,“ uvedl k výstavě další sociální pracovník, Jonathan Vard. Změť mužských lascivních komentářů končí, když zakříčí ženský hlas: „Jsem vaše matka, jsem vaše sestra, jsem vaše přítelkyně!“
81 % žen a 48 % mužů žijících v Belgii uvedlo, že se za svůj život setkali s nějakou z forem sexuálního násilí. Země přitom dosud nepřijala žádnou speciální legislativu postihující sexuální násilí na ženách, pouze rezoluci, která má ukončit genderovou nerovnost.