„Nejsme ideologie, jsme lidé.“ Výzvu české vládě k přijetí legislativy k ochraně LGBT lidí můžete podepsat i vy

Obrázek: spolecne-proti-nenavisti

„Pocit bezpečí LGBT+ lidí v české společnosti klesá. Nejsme ideologie, jsme lidé. Naše identita není „životní styl”. My jsme se tak narodili. Nechceme privilegia, jen desítky let nahlas požadujeme to, co ostatní dostávají automaticky. Děti, které s láskou vychováváme, v naší péči netrpí. Jestli něčím trpí, pak právě stigmatizací našich rodin,“ uvádí organizace Prague Pride spolu s dalšími více než 20 organizacemi ve výzvě, kterou apelují na vládu a parlament České republiky, aby přijaly konkrétní legislativu k ochraně queer lidí u nás.

Výzva byla sepsána nejen v reakci na vraždu dvou gayů v Bratislavě, ale i na stále nekončící nenávist šířenou v online prostoru i na veřejnosti, a to i z úst veřejně činných osobností na Slovensku a v České republice. „Pokud někdo odpírá stejná práva LGBT+ lidem a ospravedlňuje to tím, že musí chránit symboly, rodiny či tradice, nepřímo tím říká, že my jsme nebezpečí. Některé lidi to jen vystraší. Jiní ale vezmou zbraň do ruky. Ti, kteří svými slovy živí podobné strachy, spoušť nezmáčkli. Vložili ale kamínek do pokřivené mozaiky obrazu světa toho, kdo ji zmáčkl. Věříme, že to nedělají záměrně. Nepřejí si, stejně jako my, tragickou smrt mladých lidí. Přistupme k teroristickému činu z Bratislavy jako k mementu, které nás všechny společně přiměje k reflexi,“ vyzývají  autoři.

Na Slovensku vraždil člověk, který své nenávistné postoje veřejně sdílel na sociálních sítích. Tam jsou však projevy nenávisti často přehlíženy a bagatelizovány a došlo k tomu i v tomto případě. Autoři výzvy upozorňují, že i slova mohou zabíjet, čehož jsme se všichni stali nedobrovolnými svědky. Nenávistná slova nabrala podobu smrtícího činu. Autoři výzvy mimo jiné upozorňují na skutečnost, že od přijetí zákona o registrovaném partnerství před 16 lety v České republice neprošla legislativním procesem žádná právní norma, jejímž smyslem by bylo zlepšit kvalitu života přímo LGBT+ lidem. Výbor pro sexuální menšiny při Radě vlády pro lidská práva systematicky doporučuje konkrétní opatření, která mohou zlepšit postavení LGBT+ lidí v Česku, jeho návrhy však nejsou vyslyšeny. „My, lesby, gayové, bi, trans lidé, queer a intersex lidé a mnozí další z nás se víc než kdy dříve obáváme o svou bezpečnost, bezpečnost našich dětí, rodin i našich blízkých. Naléhavě Vás proto žádáme – zabraňte dalšímu šíření nenávisti vůči nám a vytvořte právní prostředí, které nám poskytne jistotu a pocit, že i nás česká společnost přijímá jako plnohodnotné lidi. Jen slova účasti nestačí.“

Organizace pro podporu lidí s menšinovou sexuální orientací či pohlavní identitou požadují novelizaci trestního zákoníku tak, aby zajistil, že se LGBT+ lidem, tedy jedné ze skupin ohrožených předsudečnou trestnou činností, dostalo zcela stejné ochrany, které požívají ostatní skupiny specificky chráněné trestním zákoníkem. Žádají o urychlené schválení zákona o manželství pro všechny, který stále leží v poslanecké sněmovně. Gayové a lesby stále nemohou uzavřít manželský sňatek, od čehož se odvíjí velká řada rozdílů mezi právy registrovaných partnerů a manželů. Nejen že registrovaní partneři na rozdíl od manželů mohou uzavřít registrované partnerství pouze na čtrnácti k tomu určených úřadech, nemají oficiální svědky a přítomen je pouze matrikář, ale registrovaní partneři si nemohou přiosvojit dítě druhého partnera (například z předchozího vztahu), nemohou si společně osvojit dítě z ústavu, nemohou být společnými pěstouny. „Nemožnost společně osvojit dítě nebo přiosvojit dítě druhého partnera způsobuje, že zákonem uznaným rodičem („zákonný rodič”) může být vždy jen jeden z páru, byť se o dítě starají oba stejně. Ten druhý („faktický rodič”) je z hlediska práva vůči dítěti téměř cizím člověkem,“ uvádí iniciativa Jsme fér

To vede k následujícím problémům: Při rozpadu registrovaného partnerství mohou děti ze dne na den ztratit kontakt se svým faktickým (nebiologickým) rodičem i s prarodiči z jeho strany, protože neexistuje žádná právní úprava těchto vztahů. Přitom po rozvodu manželství mají děti automaticky nárok vídat se s faktickým rodičem i jeho rodiči. Nevzniká nárok na výživné pro dítě ani na sirotčí důchod ve vztahu k faktickému rodiči. Ve školním zařízení například při vyzvedávání dítěte ze školy či chození na třídní schůzky vystupuje jako rodič dítěte pouze ten biologický. Faktický rodič je odkázaný na benevolenci školy nebo na plnou moc. Pouze zákonný (biologický) rodič má právo na veškeré informace o zdravotním stavu dítěte, být s ním v průběhu hospitalizace a podílet se na jeho léčbě. Faktický rodič toto právo nemá, a pokud je k dispozici pouze faktický rodič, hrozí nebezpečí ohrožení zdraví dítěte. Dítě nedědí po faktickém rodiči a dítě ve vztahu k němu není nepominutelným dědicem. Zároveň registrovaným partnerstvím nevznikají rodinné vazby jako švagr, švagrová, tchán, tchyně apod. Registrovaným partnerům nevzniká ani společné jmění manželů a neexistuje žádná úprava vypořádání majetku v případě rozpadu partnerství. Po uzavření partnerství si nemohou zvolit, jaké příjmení budou používat, o to je zapotřebí požádat dodatečně. Nevzniká žádný nárok na vdovský či vdovecký důchod a po úmrtí jednoho z partnerů nepřechází na druhého nárok na dávky, jako je důchod, nemocenská a další.

Autoři výzvy také odmítají znemožnění reprodukční funkce trans lidí a požadují přijetí legislativy, která povinnost kastrace zastaví. Ta je v České republice dosud podmínkou pro úřední změnu pohlaví. Nedílnou součástí úřední změny pohlaví a jména je však kromě sterilizace také rozvod, pokud transgender osoba žije v manželství, protože v České republice nelze manželství převést na registrované partnerství a naopak. Nucená sterilizace je kromě České republiky vyžadována už jen v některých evropských zemích, například na Slovensku, v Rumunsku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Albánii, Lotyšsku a Finsku. 

Výzvu, jejímž cílem je zajistit bezpečí i narovnání práv queer lidí v České republice, můžete i vy, a to zde. Můžete se také zúčastnit uctění památky obětí střelby v Bratislavě a vzpomenout na všechny oběti předsudečně motivovaných útoků. Shromáždění, které podpoří výše zmíněnou výzvu k přijetí konkrétních kroků na ochranu LGBT+ lidí, jejich rodin a dětí, se koná ve středu 26. 10. na Václavském náměstí od 18 hodin.