Česká ženská lobby je sítí organizací hájících práva žen v České republice. Rozcestník služeb členských organizací ČŽL zajišťuje, aby se pomoc dostala včas ke všem potřebným. Alice v něm našla nonstop linku 283 892 772 provozovanou centrem Acorus, které poskytuje osobám ohroženým domácím násilím komplexní odbornou podporu, a bezplatnou linku 800 60 50 80 organizace ROSA. Sociální pracovníci jí pomohli vyhodnotit veškerá rizika a sestavit bezpečnostní plán a doporučení krizové pomoci. Prvním krokem byl odchod z domácnosti do týdenního krizového ubytování na neveřejné adrese. Následně si našla místo v utajeném azylovém domě. V Rozcestníku si dále povšimla, že může využít odborného sociálního poradenství od organizace ROSA, aby zvládla zpracovat trauma a získat sebejistotu. Nakonec se rozhodla poskytnout odbornou pomoc i dětem.
„Cílem Rozcestníku je navést návštěvnice našich webových stránek na relevantní služby, které mohou pomoci v jejich životní situaci. Máme v tuto chvíli 37 členských organizací, přijde nám proto důležité, aby se návštěvnice mohly jednoduše přesouvat mezi různými tématy, která je zajímají. Do budoucna přemýšlíme o zařazování dalších organizací, pokud budou mít zájem,” popisuje Klára Hlavačková z ČŽL. Přehledný a snadný přístup k informacím přišel vhod i Sofii*, která se po dvaceti letech manželství rozvádí. Podle opatrovnického soudu má nárok na výživné na tři děti, ale bývalý manžel za posledního půl roku peníze neposlal. V Rozcestníku našla možnost obrátit se na poradnu pro rodiče provozovanou organizací Aperio. Během telefonátu se dozvěděla, že může oslovit exekutora či soud s návrhem na zahájení exekuce a následně požádat prostřednictvím úřadu práce o náhradní výživné. Dostala také kompletní informace o dalších možnostech finanční podpory od státu. Její prostřední syn začal mít po rozvodu rodičů potíže s kamarády a známky ve škole se mu zhoršily. Sofie v Rozcestníku zjistila, že komunitní centrum Pexeso nabízí prosociální aktivity dětem i celé rodině. Velké vytížení a stres zanechaly stopy i na ní. Neměla zájem o běžnou terapii, vyhledala si proto informace o kurzu Naberte dech, v rámci nějž se setkala s dalšími mámami, které prošly rozchodem a čelily podobným výzvám.
Česká ženská lobby
Česká ženská lobby je součástí Evropské ženské lobby, která spolupracuje s evropskými institucemi a sdružuje organizace, jejichž cílem je zlepšovat podmínky žen ve společnosti. „Naše práce spočívá zejména v advokační a osvětové činnosti. Je pro nás taky důležité hlídat, aby nedocházelo k omezování práv,” přibližuje Klára Hlavačková. „Propojujeme široké spektrum členských organizací a díky tomu se věnujeme mnoha tématům. Jedná se například o nerovné postavení žen na trhu práce nebo aktuální ekonomickou situaci žen ohrožených chudobou v souvislosti s energetickou krizí. Věnujeme se intenzivně tématu násilí na ženách - dlouhodobě usilujeme o přijetí Úmluvy proti násilí. Požadujeme humanizaci českého porodnictví, protože ženy mají mít možnost rozhodovat o okolnostech svého porodu. Zároveň spolupracujeme s dalšími nevládními organizacemi na posilování občanské společnosti a demokracie,” vysvětluje.
Výsledky Indexu rovnosti žen a mužů (Gender equality index) z roku 2022 podle ní ukazují, že Česko, které skončilo na 23. místě z 27 zemí, za průměrem EU zaostává. Zásadními problémy jsou nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a nerovnosti na trhu práce. Česká ženská lobby dlouhodobě lobbuje za řešení v podobě dostupnějších míst ve školkách a dětských skupinách nebo podpory částečných úvazků. „Rovněž je třeba si uvědomit, že bez rovného zastoupení žen a mužů na nejvyšších politických úrovních ještě dlouho nedojde k významnějším změnám. Při rozhodování totiž chybí zkušenosti poloviny společnosti,” dodává Hlavačková.
Istanbulská úmluva
Prioritou ČŽL jsou aktuálně ratifikace Istanbulské úmluvy a změna definice znásilnění tak, aby byla založena na absenci souhlasu. „Současné znění pojednává o donucení násilím, pohrůžkou násilí či jiné těžké újmy. Tato definice tedy nezahrnuje situace, kdy je oběť ztuhlá strachy a nedokáže se ani bránit,” osvětluje Hlavačková. Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulskou úmluvu, podepsala Česká republika v roce 2016. Aby vstoupila v platnost, musí ji schválit parlament a podepsat prezident, což se zatím nestalo. Na konci ledna 2022 ministr spravedlnosti Pavel Blažek požádal o další odklad projednávání. Prezident Petr Pavel ratifikaci v předvolební debatě podpořil. „Myslím si, že bychom měli být rozhodně mezi těmi, kdo ji ratifikovali. Česká republika by neměla zůstat úplně na chvostu Evropy například za Ukrajinou, která to zvládla i za války,” uvedl v rozhovoru pro Heroine.cz. S tím Klára Hlavačková souhlasí. „Zatímco v řadě evropských zemí již mají úmluvu víc než 10 let a benefitují z jejího přijetí, Česká republika 6 let přešlapuje na místě a v řešení této vážné problematiky postupuje jen velmi pomalu. Přitom v zemích, které Úmluvu přijaly, sledujeme zlepšení situace. Například v Srbsku došlo ke zvýšení počtu nahlášených případů, protože oběti získávají odvahu vyhledat pomoc. Ve Finsku narostl počet míst v azylových domech i jejich plošná dostupnost a byla také zavedena bezplatná nonstop linka. Předcházet násilí a zařídit dostatečnou pomoc obětem násilí by mělo být prioritou. Argumenty o potřebě větší diskuze nebo jiných momentálních prioritách již neobstojí,” doplnila.
Na neuspokojivé situaci mají nemalý podíl i dezinformace a mýty, které se ve společnosti již řadu let šíří. Ty nejčastěji vycházejí z mylného tvrzení, že by úmluva měla zavádět tzv. genderovou ideologii do českých zákonů, škol i veřejného prostoru. Místo neexistující genderové ideologie nebo údajného zavádění nových genderů se však Úmluva týká genderově podmíněného násilí na ženách, což je násilí, které je na oběti pácháno z důvodu jejího pohlaví nebo genderové identity. Odpůrci se zároveň mnohdy uchylují k bagatelizaci domácího či sexuálního násilí. Rozšířené je také tvrzení, že všechny potřebné zákony již v Česku máme. „Úmluva slouží jako nástroj, který řeší násilí komplexně - zaměřuje se na prevenci (osvěta, vzdělávací programy o nenásilném řešení konfliktů a vzájemném respektu), pomoc obětem (dostupné psychologické a sociální poradenství, centra pomoci pro oběti sexuálního násilí), stíhání pachatelů (efektivní vyšetřování, ochrana dětských obětí a svědků) a koordinovaný přístup. Úmluva pomůže nejen ženám, chrání všechny oběti násilí,” objasňuje Hlavačková. „Je to zároveň určitý závazek pro politiky. Je možné odkazovat na to, co jsme jejím přijetím slíbili. Je tu ale i symbolická rovina, kdy společnost dá najevo, že chce násilí řešit a situace obětí jí není lhostejná,” uzavírá.
Díky databázi služeb členských organizací České ženské lobby mohou lidé najít pomoc a podporu, kterou potřebují. Nahlédněte do interaktivního rozcestníku, který nabízí služby v oblastech, jako je kariéra, vzdělání, rodičovství nebo pomoc obětem domácího a sexuálního násilí. Přispět na provoz programu můžete zde.
*Příběhy jsou smyšlené. Ilustrují situace, ve kterých může Rozcestník pomoci.