„Volební místnost někde v patře bez výtahu je nesmysl, aby se tam člověk dostavil,” říká Ondřej Srp, který se pohybuje na vozíku. „Musí se pak řešit alternativa, jako například urnu ven. Což mi přijde nedůstojné toho aktu,” pokračuje a dodává, že takový člověk pak přichází o soukromí. Aby mohl odvolit, někoho u sebe vždy potřebuje.
Ministerstvo vnitra po setkání se zástupkyní ombudsmana Monikou Šimůnkovou přislíbilo, že se bude snažit v dalších letech o zlepšení. „To, že se na lidi s určitým postižením u voleb nemyslí, je ukázka toho, že se na ně pak možná ani nemyslí při dalších důležitých rozhodnutí,” myslí si Latimier.
„Já bych byl rád, aby národ pochopil, že my lidi na vozíku jsme taky lidi. A dokážeme komunikovat sami za sebe,” uzavírá Ondřej.