Právě dnes otevírá na pražském Žižkově Sociální bistro Střecha, které spojuje dostupnou veganskou stravu se zaměstnáváním lidí bez domova nebo s trestní minulostí. A současně nejde jen o práci. „Snažíme se těm lidem nejen nabízet práci, ale dávat možnost také spoluvytvářet tenhle projekt,“ říká Filip Hausknecht, jeden z jeho zakládajících členů. Sami se totiž mohou na směřování podniku aktivně podílet. Svým zaměstnancům bistro navíc pomáhá řešit jejich problémy s bydlením nebo zadlužením. „Chceme zamezit tomu, aby se do vězení vraceli. Chceme, aby vedli důstojný život s vlastním bydlením,“ dodává Filip. A přístup bistra i charakter lidí si chválí i pan Milan, který v něm našel uplatnění. „Kdysi jsem v hospodě dělal, ale tady je perfektní kolektiv, jsou tu dobří lidé a je mi tady prostě dobře,“ říká.
Střecha je družstevní veganské bistro a kavárna, ve kterém se dobré a dostupné jídlo snoubí se zaměstnáváním lidí bez domova nebo lidí po výkonu trestu. Lidé se záznamem v rejstříku trestů bývají, podobně jako lidé bez domova, na pracovním trhu znevýhodnění. „Příčiny nezaměstnanosti se často opakují - málo vhodných pracovních míst, trestní minulost, nízká finanční gramotnost a exekuce, prakticky u každého klienta mix všeho, jen v jiném poměru,“ vysvětluje Milan Roháč z organizace Rubikon Centrum, která se snaží o začleňování lidí s trestní minulostí do společnosti. To kvituje také Filip Hausknecht ze Střechy, která vychází z premisy, že řada zaměstnavatelů má vůči těmto lidem předsudky, a obává se je proto přijímat. Důvodem může být i to, že jsou v exekuci a ne každému se chce tuto agendu řešit. Tito lidé se však potom mohou snadno ocitnout v pasti. „Když vyjdou z vězení, často přišli o rodinné konexe, o bydlení a ocitnou se v podstatě na ulici a musí se současně začít starat o ten svůj dluh,“ popisuje Filip a dodává, že kvůli absenci systémové záchranné sítě pak dochází k recidivě. „My právě chceme zamezit tomu, aby se do vězení vraceli a pomoci jim najít cestu, jak vést důstojný život s vlastním bydlením,“ dodává. Podle něj je stabilní zaměstnání na hlavní pracovní poměr nejlepší prevencí.
Původně chtěl podnik pracovat zejména s lidmi bez domova, nakonec se však rozhodl připojit ještě bývalé vězně, kterým se podle jeho provozovatelů příliš firem nevěnuje. „Věnují se lidem, kteří jsou mentálně hendikepovaní nebo byli závislí, ale že by někdo zaměstnával lidi po výkonu trestu, o tom jsme nic nenašli, a proto jsme tuto díru chtěli zaplnit,“ říká Filip.
Provozní se zpočátku snažili pro provozovnu získat prostory od města, což se jim nepodařilo. Rozhodli se tedy jít cestou klasického komerčního nájmu a peníze na vybavení částečně sehnali skrz crowdfundingovou kampaň na HitHitu. Podařilo se vybrat skoro 300 tisíc. „Ta investice je však několikanásobně vyšší, museli jsme se na ni tedy mezi sebou složit,“ vysvětluje Filip. Rádi by však na další rozvoj podniku dosáhli i na nějaké veřejné zdroje.
Filip Hausknecht
Dnes čtyři, později více
Aktuálně Střecha zaměstnala čtyři lidi bez domova nebo po výkonu trestu, počítá však, že jakmile zjistí potřeby provozu po jeho dnešním oficiálním spuštění, nabere zřejmě další. K tomu je zavazuje také zákon, protože jako sociální družstvo musí tvořit nejméně 40 % zaměstnanců právě znevýhodnění lidé. První zaměstnance vybralo bistro ve spolupráci s Rubikon Centrem. Jedním z nich je i pan Milan, který se k práci v bistru dostal právě přes tuto organizaci. Najít si zaměstnání, které by s ohledem na jeho záznam v trestním rejstříku i zdravotní stav odpovídalo jeho možnostem, bylo podle něj těžké. „Nabízeli mi akorát samé práce ve stavebnictví, což jsem nikdy nedělal a ani nemohu kvůli zádům,“ říká. Ve Střeše pracuje v kuchyni, v případě potřeby ale také obsluhuje hosty.
Pan Milan
Až se zaběhne běžný provoz bistra a kavárny, chtěli by provozovatelé přijít s nabídkou dalších služeb, které by umožnily vznik nových pracovních míst. Jednou z nich je například catering pro různé společenské akce. Vyloučené také není zřízení pekárny nebo dalších poboček bistra. „Co se týče pracovních míst, chceme se zaměřit na kvantitu i kvalitu. Naším cílem je tak vytvořit co nejvíce pracovních míst, zároveň se ale chceme zabývat každým člověkem individuálně a pomáhat jim s bydlením, oddlužněním a resocializací,“ říká Filip.
Veganství
„Veganství považujeme za součást udržitelného stylu života. Kromě šetrnosti ke zvířatům se vypěstované plodiny užívají ke krmení, namísto přímého užívání, čímž dochází k užívání velkého prostoru a také kácení lesů, spotřebě vody a produkci skleníkových plynů,“ vysvětluje důvody Filip Hausknecht.
Bistro se podle jeho slov bude snažit držet ceny na přijatelné úrovni, aby si tak často nákladnou veganskou stravu mohlo dovolit co nejvíce lidí. „Přestože se náklady na výrobu veganského jídla liší, my se chceme zaměřit na syté, chutné a levné jídlo,“ vysvětluje a dodává, že tím reagují na skutečnost, že se v centru Prahy nedá za příznivé ceny vegansky naobědvat.
Veganská strava může být novinkou i pro některé zaměstnance. Zvyká si na ni také pan Milan, který se s ní dosud příliš nesetkal. A nyní ji bude připravovat. „Nejde ale o to, jestli to jím, nebo ne. Učím se to tak, jak to je. Jedí to jiní a já to musím připravit tak, aby jim to chutnalo,“ říká. „Já osobně to nejím, ale to se může změnit, třeba si něco z toho oblíbím,“ usmívá se. „Už jsem tu spoustu věcí ochutnal a něco není vůbec špatné,“ přiznává.
Všichni jsou si rovni
Střecha funguje na bázi družstevního vlastnictví. „Považujeme ho za spravedlivější, protože každý člen nebo členka má stejné hlasovací právo. To místo se nedá nijak odebrat nebo prodat, člověk do družstva může vstoupit přijetím na členské schůzi, nebo z něj pak zase vystoupit,“ vysvětluje Filip. Podle něj je taková forma vlastnictví také efektivnější, jelikož dovoluje zohlednit různé aspekty, jelikož k jeho chodu má co říct jak provozní, tak třeba obsluha.
Jednou z podmínek sociálního podnikání je 40% podíl znevýhodněných mezi zaměstnanci a kolektiv vlastníků si může rozdělit jen 33 % zisku. Zbytek musí investovat zpět do podniku – do mezd a jeho rozvoje. „Současně se musíme snažit o co největší ekologičnost, prospěšnost komunitě a využívat lokální dodavatele,“ dodává Hausknecht.
Je mi tady dobře
„Snažíme se těm lidem nejen nabízet práci, ale dávat možnost také spoluvytvářet tenhle projekt,“ říká Filip a naráží tak na skutečnost, že i zaměstnanci mohou do družstva sami vstoupit. To má aktuálně pět členů, což jsou lidé, kteří podnik zakládali. Nový člen do něj může podle podmínek, které si ti stávající odhlasovali, přijít po roce plného úvazku. „Plánujeme ale zohledňovat i názory lidí, kteří zde pracují, přestože zatím nejsou v družstvu,“ uvádí. „V tom se trochu od ostatních sociálních podniků odlišujeme. Že zaměstnancům nechceme jen poskytovat práci jako takovou, ale také účast na samotném tom projektu. Budou ho vytvářet spolu s námi a tím k němu budou mít i bližší vztah. Od začátku jim dáváme najevo, že je bereme jako sobě rovné,“ doplňuje.
A je znát, že otevřenost vůči názorům a přáním zaměstnanců pociťují i oni sami. Právě přístup a kolegialitu si v bistru pochvaluje i pan Milan. „Kdysi jsem v hospodě dělal, ale tady je perfektní kolektiv, jsou tu dobří lidé a je mi tady dobře,“ uzavírá.
Foto: Zdeněk Chaloupka