Čtyřnohý terapeut Eric. Diplom nemá, hendikepovaným a osamělým lidem však pomáhá

Obrázek: canisterapie-small

Jak může mít pes tak velký vliv na tolik životů? Odpověď na otázku, která napadne možná více lidí, kteří se setkají s canisterapií, velmi názorně ukazuje Eric. Terapeutický pes, který se svou majitelkou pravidelně dochází do denního komunitního centra v anglickém Cobhemu. Lidé, kteří se v centru nachází, žijí často s nějakým hendikepem, léčí se po nemoci nebo úrazu. Nebo jsou to staří osamělí lidé, o které se rodina nemůže či nechce starat. „Cítím se s ním moc dobře, jsem ráda, když přijde,“ říká pro BBC Karen, která se v Cobhemu léčí po mrtvici.

Není to tak dlouho, co Karen nemohla mluvit. „Eric se o to nestaral, bylo mu jedno, že Karen s nikým nemluví, neustále na ni skákal a chtěl ji olíznout, pomazlit se,“ říká její ošetřovatelka a dodává: „Zdá se, jako by se na nás neustále usmíval.“ I díky němu a jeho pravidelným návštěvám se Karen zotavuje. Při hře s Ericem si procvičuje motorické schopnosti, hlazení psa jí pomáhá psychicky.

eric1

V Cobhamu navštěvuje Eric také Tory a další psychicky hendikepované. „Myslím, že je to pro ně věc, která dělá svět hřejivým, i když se může zdát chladný a izolovaný,“ popisuje vztah lidí z Cobhamu další z ošetřovatelů. „Počítám ho mezi své přátele, je jím,“ svěřuje se BBC Tory. Pozitivně působí návštěvy také na Gladys, která žije v pečovatelském domově. „Přijde vždycky každou středu. Můžete mu vyjádřit lásku a zase si ji od něj brát. Tohle s některými lidmi nejde,“ říká Gladys.

Canisterapie jako forma podpory léčby konkrétních zdravotních problémů nebo jako forma péče v zařízeních jako jsou domovy pro seniory nebo zařízení pro lidi s psychickými či fyzickými hendikepy, není neznámou ani v Česku. Více o canisterapii se můžete dočíst na webu Canisterapie.cz

eric4

Foto: Repro FB BBC