Projevy antisemitismu se v roce 2015 udržely na podobné úrovni jako v roce 2014. Lze to zčásti přičíst i skutečnosti, že v loňském roce se neobjevil konkrétní spouštěč, související s vyostřenou situací na Blízkém východě. V roce 2015 byly proto antisemitské incidenty rozloženy rovnoměrně. Za nový jev lze považovat konspirační teorie, objevující se v souvislosti s uprchlickou krizí. To jsou hlavní závěry Výroční zprávy o projevech antisemitismu za rok 2015.
„Přesto, že židovská komunita v České republice nebyla v loňském roce, ani v předchozích letech, cílem teroristických útoků, vnímáme v evropském a světovém kontextu tuto hrozbu jako velmi vážnou a přizpůsobujeme tomu i svá bezpečnostní opatření.“
Antisemitské projevy se i v roce 2015 šířily opět především na internetu. Tvoří více než 80 procent zaznamenaných incidentů. V roce 2015 došlo také k nárůstu počtu vydaných antisemitských publikací. To je třeba vnímat v širších souvislostech jakožto nebezpečný jev, protože takto vygenerované příjmy mohou sloužit k financování aktivit extremistických skupin.
Za další nový trend lze považovat pokusy o ekonomický a kulturní bojkot Izraele, což lze kvalifikovat jako novou formu antisemitismu.
„V loňském roce jsme i u nás zaznamenali snahu bojkotovat či znemožnit aktivity, které jsou spojeny se státem Izrael. Můžeme však konstatovat, že politická reprezentace i většinová společnost zůstává k těmto pokusům lhostejná, nebo je přímo odmítá.“
Součástí zprávy je také souhrn nových trendů v antisemitských projevech. Oproti předloňskému roku se objevilo více faktorů, které vývoj těchto trendů ovlivňovaly. Byla jimi zejména situace kolem uprchlické krize a dozvuky vojenské operace v Izraeli.
„Tradiční konspirační teorie, podle kterých Židé ovládají svět, byly v loňském roce zasazeny do kontextu současné uprchlické krize. Židé se podle těchto teorií mají snažit o zničení Evropy tak, že vyvolají její islamizací, čímž ji oslabí a převezmou nad ní vládu. Jakkoli zní tyto teorie jako psychopatické výplody, nelze je podceňovat, protože svou rétorikou často připomínají dobu tzv. druhé republiky.“
Zpráva dále uvádí, že počet fyzických útoků na židovské cíle se oproti předchozím letům nijak výrazně nezměnil. K mírnému nárůstu došlo u verbálních útoků, nenávistných emailů či výhrůžek, adresovaných osobám židovského původu.
Podle zprávy však patří i nadále Česká republika k zemím, kde je antisemitismu ve většinové společnosti i v politické reprezentaci přítomen jen marginálně.