Bezpečnostní informační služba (BIS) je zpravodajská instituce českého státu, jejímž posláním a cílem je předvídat a eliminovat nejzávažnější rizika ohrožující stát a občany. BIS nyní vydala výroční zprávu za rok 2015. V článku shrnujeme základní informace vyplývající ze zprávy, které se týkají témat projektu HateFree Culture.
Migrace
Českou republiku ohrožují v zásadě stejné migrační a na migraci navazující hrozby jako Francii, Belgii a SRN. Riziko jejich naplnění je však zatím řádově nižší. Jde především o hrozby, které vyplývají z faktické nemožnosti organizovaně integrovat velké množství cizinců z kulturně odlišného prostředí do evropské společnosti. Následně dochází ke vzniku uzavřených komunit, které mohou být vůči evropskému kulturnímu prostředí nepřátelské.
Řada migrantů má nebo velmi pravděpodobně může mít cestovní doklady vydané sice oficiálně, nicméně na území ovládaném ve zdrojových zemích migrace extremistickými silami, případně se prokazuje cestovními doklady odcizenými či pozměněnými. Ve zdrojových zemích nemají české bezpečnostní složky spolehlivého oficiálního partnera, který by byl schopen na ověřování pravdivosti údajů o migrantech a jejich cestovních dokladech spolupracovat a poskytovat důvěryhodné relevantní informace.
Na území ČR nepůsobila žádná mezinárodní převaděčská síť. V ČR byli zjištěni jednotlivci nebo malé kriminální skupiny, které v omezeném rozsahu nabízely uprchlíkům dopravu a služby. Rozhodující část migrantů byla do cílových zemí dopravena buď hromadnou dopravou často organizovanou jednotlivými státy, nebo individuálně svými příbuznými, blízkými osobami, popř. soukromými osobami, které si z poskytování služeb migrantům udělaly výhodný obchod.
Reálným problémem bylo zneužívání obecného strachu z cizinců, který vyvolával neklid a další obavy ve společnosti. V atmosféře nejistoty, zda jsou ostatní státy schopny vypořádat se s problémy migrace, se profilovaly extremistické a populistické politické subjekty, radikalizovalo se politické prostředí a rostla popularita extremistických stran.
BIS se podílela na prověření téměř 200 osob ve vládním projektu přesídlení 15 rodin syrských uprchlíků z Jordánska a přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku a Libanonu vybraných Nadačním fondem Generace 21. BIS se také podílela na prověření téměř 30 osob v projektu „Nové elity pro Sýrii – program stipendií vlády České republiky syrským uprchlíkům“.
Terorismus
I na území ČR existuje potenciální hrozba teroristického útoku islamistických džihádistů napojených na tzv. Islámský stát (IS), příp. na skupinu Džabha an Nusra.
IS zintenzivnil svoji propagandu, jejímž primárním cílem je radikalizace a nábor dalších dobrovolníků. BIS soustředila své zpravodajské kapacity na dvě skupiny rizikových osob.
- V ČR BIS zaznamenala pouze několik sympatizantů, kteří projevily sympatie k ideologii a činům IS nebo k podobnému uskupení. U většiny z nich byly prezentované názory projevem psychické lability, frustrace či přímo nemoci. Žádný z nich nedisponoval vazbami na islamistická uskupení a často ani na žádné místní muslimské komunity. Muslimové žijící v ČR až na několik výjimek aktivity IS veřejně odsoudili.
- O sedmi osobách původem z islámského světa, které krátkodobě pobývaly v ČR, BIS zjišťovala informace o jejich odjezdech z ČR se záměrem připojit se k teroristickým organizacím v Sýrii. Návrat těchto osob do EU by představoval vážnou bezpečnostní hrozbu z hlediska účasti na teroristických útocích.
Aktivity IS na Blízkém východě a zejména výše uvedené teroristické útoky v Evropě vyvolaly četné ohlasy a reakce. Hlavní vlna negativních ohlasů pocházela z islamofobního prostředí, které nespatřuje rozdíl mezi islamistickým terorismem a islámem jako takovým. Vzhledem k tomu, že mediálního prostoru dokonaleji využili muslimové, kteří názorově ani oficiálně nereprezentují místní muslimy a jejich organizace, prohloubilo se napětí mezi většinovou českou společností a muslimskou komunitou. Některé projevy tohoto napětí, jako slovní napadání a urážky muslimských spoluobčanů, mohou být nezanedbatelným radikalizačním faktorem.
Migrační vlnu využil IS k vyslání dvou Syřanů do EU s cílem provést sebevražedné teroristické útoky v Paříži. Potvrdily se tak obavy evropských zpravodajských služeb, že by teroristé mohli uprchlickou vlnu využít k průniku do schengenského prostoru.
Kontrarozvědná činnost
V roce 2015 v ČR nejvýrazněji působily zpravodajské služby Čínské lidové republiky a Ruské federace. Čínské diplomatické, zpravodajské a ekonomické entity se soustředily na využití úspěchů z předchozího roku a intenzivně pokračovaly v rozšiřování a kultivaci (pro)čínské vlivové infrastruktury v české politice a ekonomice.
Ruskými prioritami pro rok 2015 byly operace vedené v rámci informační války v kontextu ukrajinské a syrské krize a dále politická, vědecko-technická a ekonomická rozvědka (zejména úsilí dostat se prostřednictvím nastrčených českých osob k českým a evropským dotacím).
Značná část ruských zpravodajských důstojníků působila pod diplomatickým krytím ruské diplomatické mise. Ruští (a někteří další) zpravodajci se – na rozdíl od zpravodajských důstojníků spojeneckých států – BIS nepředstavovali a nedeklarovali svoji příslušnost ke zpravodajské službě. Utajování a zakrývání příslušnosti ke zpravodajské službě jednoznačně implikuje činnost, která ohrožuje bezpečnost a zájmy České republiky.
Cílem ruského informačního působení v českém prostoru v roce 2015 bylo zejména:
- oslabení informačního potenciálu země (utajená infiltrace českých médií, internetu a masivní produkce ruské státem řízené distribuce propagandy a dezinformací);
- posilování informační rezistence ruské společnosti (prefabrikované dezinformace z českých zdrojů pro ruské publikum);
- ovlivnění vnímavosti a myšlení českého publika a oslabení vůle společnosti k odporu či konfrontaci (informační a dezinformační zahlcení publika, relativizace pravdy a objektivity, prosazení motta „všichni lžou“);
- vyvolávání či přiživování vnitrospolečenských a vnitropolitických tenzí v ČR (zakládání loutkových organizací, skrytá i otevřená podpora populistických či extremistických entit);
- narušování vnitřní soudržnosti a akceschopnosti NATO a EU (dezinformace a poplašné informace očerňující USA a NATO, dezinformace vytvářející virtuální hrozbu války s Ruskem);
- poškození pověsti Ukrajiny a její mezinárodní izolace (zapojením českých občanů a organizací do Ruskem skrytě řízených vlivových operací na Ukrajině či proti ní).
V oblasti státem řízené či podporované kybernetické špionáže představují nejzávažnější hrozby pro ČR Ruská federace a Čínská lidová republika.
Ochrana ústavnosti a demokratických základů státu
Bezpečnostní informační služba nezaznamenala takové aktivity, které by představovaly konkrétní hrozbu a bezprostřední ohrožení demokratických základů ČR.
Pravicový extremismus
Pravicoví extremisté se snažili oslovit širší veřejnost a získat její podporu pro své postoje především pomocí protiimigračních témat. Závažnějším a novým jevem je schopnost extremistů přehlížet v některých případech vzájemné neshody, osobní a ideologické rozdíly a začít kooperovat. V této souvislosti nebyly páchány závažné fyzické útoky. Zaznamenáno bylo několik přečinů, při nichž například pravicoví extremisté postříkali vepřovou krví obchod s halal potravinami.
Vedle pravicových extremistů se vůči uprchlíkům vymezovaly různé populistické a další subjekty, které nelze a priori označit jako extremistické. Zástupci těchto skupin na jednu stranu s extremisty nechtěli být spojováni, aby se vyvarovali nálepky extremistického subjektu, na druhou stranu byla některá jejich vyjádření velmi blízká rétorice pravicových extremistů. V protiimigračních aktivitách se dále angažovali i jednotlivci, kteří jen chtěli legálně vyjádřit svůj nesouhlas s imigranty. Byť se alespoň zpočátku od spolupráce s výše uvedenými skupinami distancovali, jejich akce přitahovaly i různé radikály či extremisty, takže nakonec bylo pro neinformovanou veřejnost velmi obtížné je navzájem odlišit. Samostatnou skupinu odpůrců migrace tvořili občané, kteří se sice neúčastnili veřejných shromáždění, ale ventilovali svůj negativní postoj vůči imigrantům na internetu, zejména na sociálních sítích. Přestože většinou nešlo o příznivce extremistické scény, mnohá jejich prohlášení by bylo bezpochyby možné jako extremistická chápat.
Část krajní pravice se výrazně prezentovala proruskými postoji, zvláště články na internetu a pořádáním několika akcí. Prorusky se začaly vyjadřovat i některé subjekty, které tak v předešlých letech nečinily. Pro komunikaci a propagaci využívali pravicoví extremisté primárně internet. Stále výraznější roli hrál Facebook, který převážil i nad standardními internetovými stránkami jednotlivých subjektů.
Byly zaznamenány snahy o vznik domobran a různých paramilitárních skupin, a to nejen ze strany pravicových extremistů, ale i občanů bez ideologického zaměření. Činnost podobných ozbrojených skupin s sebou nesla jistá skrytá bezpečnostní rizika, zatím však nepředstavovala přímou reálnou hrozbu pro demokratické zřízení ČR.
Oproti předchozím letům došlo v roce 2015 k razantnímu útlumu protiromských aktivit. Nebyly zorganizovány žádné větší protiromské demonstrace a vztah majority a romské menšiny byl na standardní úrovni.
Levicový extremismus
Hlavním mobilizačním faktorem levicových extremistů byla uprchlická krize v Evropě. V rámci podpory imigrantů se angažovali zejména na demonstracích, jejichž cílem bylo blokovat shromáždění odpůrců uprchlíků, a to nejen z pravicově extremistického spektra. S postupným nárůstem počtu protiimigračních demonstrací byl zaznamenán nejen nárůst protiakcí, ale také radikality levicových extremistů. Několikrát došlo k házení vajec i nebezpečnějších předmětů na řečníky či účastníky protiuprchlických akcí.
Další rizikový jev představovali někteří zastánci migrace, kteří využívali manipulativní či tendenční tvrzení a odmítali jakoukoliv kritiku či odlišný názor na situaci kolem uprchlíků. V krajních případech oponentům dokonce vyhrožovali nebo je napadali, nicméně nerespektování práva na názor a svobodu projevu se projevovalo na obou stranách. Celou veřejnou diskusi o problému uprchlíků, respektive o islámu vůbec, provázelo na obou stranách množství předsudků, neznalostí a pouze povrchní a zkreslená znalost a interpretace základních historických, religionistických a sociálně-kulturních faktů.
Militantní antiautoriáři pokračovali v páchání žhářských útoků, jejichž terčem byla vozidla policejních složek (jako představitelů státní represe) a vozidla majitele pražské restaurace Řízkárna (kvůli údajnému vykořisťování jeho zaměstnanců). Většina těchto přímých akcí reagovala na policejní operaci Fénix z 28. dubna 2015, při níž byly zadrženy osoby podezřelé z podílení se na aktivitách Sítě revolučních buněk v roce 2014.
Přečtěte si kompletní Výroční zprávu BIS za rok 2015.
Ilustrační foto: Lukáš Houdek