Sedmatřicetiletý Carlos Alderete pochází z texaského Austinu, v Praze žije pět let. „Když jsem poprvé do Česka přijel, tak ta první odezva, na kterou jsem tu narazil, byla kamenná tvář. Odměřené chování nejen k cizincům, ale ke komukoliv,” vzpomíná. To pro něj bylo zvláštní, protože podle něj je Texas velmi kontaktním místem, kde spolu lidé komunikují a bývají příjemní. „Češi nejsou hrubí, ale přímí, struční a v komunikaci nejsou žádné zbytečnosti,” popisuje. Ve svém volném čase se věnuje umělecké tvorbě. Vytváří komiksy v angličtině vycházející z českých reálií a vystupují v nich také čeští superhrdinové. Už nějakou dobu také působí jako dobrovolník v organizaci META, která pracuje s migranty žijícími v hlavním v městě. Carlos učí děti cizinců angličtinu a připravuje je na studium na střední škole. „Při práci ve skupině jsou na tom všechny děti stejně. Všechny ví, že angličtina není jejich mateřský jazyk ani čeština není jejich mateřský jazyk. Takže se nestydí, když dělají chyby. Jsou na jedné lodi,” popisuje. „Někdy pro ně vyslovuju jako šašek, že je v pořádku dělat chyby a nemít něco správně,” dodává.
„Život v České republice je pro mě hodně jednoduchý. Myslím, že kdybych nemluvil anglicky, bylo by to těžší,” říká. „Lidé tady chtějí mluvit anglicky,” dodává. Sám česky neumí. Přiznává, že to je v mnohém jednodušší, protože tím také neví o řadě negativních věcí, které se ve společnosti dějí. „Je to docela příjemné,” usmívá se.
Carlos se ve svém volném čase věnuje umělecké tvorbě. Vytváří například kreslený komiks na česká témata a s českými superhrdiny. „Témata, kterým se věnuju, variují od českého jídla až k politice EU,” vykresluje. Jako přidanou hodnotu vnímá právě to, že je psán z pohledu cizince. Lidé tak mají příležitost zjistit, jak je mohou vnímat lidé zvenčí. „A je to sranda,” dodává.
Dobrovolničí od svých pražských začátků. Nejprve pracoval pro nízkoprah K09 pod organizací Romodrom, kde pracoval s romskými dětmi. Dnes dobrovolně učí pro organizaci META, která se věnuje práci s migranty v Praze. Tento rok pracuje se skupinou mladých dětí cizinců z celého světa, doučuje je angličtinu a připravuje je tak na studium na střední škole. „Moc mě to baví. Jsou to velice milé děti a chtějí se učit. Je příjemné už jen být mezi nimi,” říká. Přiznává, že ho právě dobrovolnictví naplňuje, protože když dává soukromé placené hodiny, jsou s lidmi, kteří jsou bohatí. „A to je jen jedna část České republiky. Tak potkávám lidi, kteří vydělávají slušné peníze, ale mají jiné problémy než zbytek lidí v zemi,” vysvětluje. „Je fajn pomáhat lidem, kteří nemají stejné možnosti jako ostatní,” pokračuje. Dodává, že kdyby nedělal něco pro druhé, neměl by ze sebe dobrý pocit.
Foto: META