Pětašedesátiletá židovská lékařka Sarah Halimi byla v dubnu loňského roku napadena a vyhozena z okna svého bytu, který se nacházel ve třetím patře domu v Paříži. Její muslimští sousedé uvedli, že slyšeli pachatele během útoku křičet náboženská hesla a části Koránu v arabštině. Soud po dlouhou dobu nekvalifikoval případ jako zločin z nenávisti, což vyvolalo řadu demonstrací. Po deseti měsících byl útočník původem z Mali odsouzen za vraždu motivovanou antisemitismem, což bylo vyhodnoceno jako přitěžující faktor. Francie je domovem největší židovské populace v západní Evropě a mnoho z nich se v posledních letech stalo obětí vzrůstajícího počtu zločinů z nenávisti. Došlo také k prudkému nárůstu emigrace Židů, kteří odcházejí především do Izraele. Podle Zprávy o náboženské svobodě ve světě organizace Církev v nouzi 6 z 10 lidí žije v současnosti v zemích, kde náboženská svoboda není respektována. Osoby pronásledované pro jejich víru připomněla 28. listopadu akce Červená středa.
Indický muslimský farmář Pehlu Khan byl v dubnu 2017 zavražděn extremisty, kteří napadají farmáře podezřelé z porážení krav. Krávy jsou totiž v hinduistické tradici posvátné. Počty útoků proti náboženským menšinám se v Indii dramaticky zvýšili poté, co ve volbách v březnu téhož roku zvítězila strana Bharatij Janaty. Její představitelé prosazují ideologii Hindutvy, která vidí Indii jako hinduistický národ.
Diskriminace, pronásledování, terorismus
Podle letošní Zprávy o náboženské svobodě ve světě 61 % světové populace žije v zemích, kde není možné svobodně projevovat svoji víru. Zprávu zveřejnila katolická charitativní organizace Církev v nouzi, která konstatovala vážná porušení náboženské svobody, jako diskriminaci na základě víry či otevřené pronásledování, ve 38 zemích. V porovnání s rokem 2016 se podle Zprávy situace pro náboženské menšiny zhoršila v 18 zemích světa. K výraznému zhoršení došlo zejména v Číně a Indii.
Také v několika oblastech Středního východu došlo k mnohým útokům ze strany extremistů, zejména teroristické organizace ISIS. Četné důkazy dokládají i sexuální zneužívání žen členy extremistických skupin. Známá jsou především svědectví unesených a zneužívaných jezídek. I v Evropě vzrostlo nebezpečí teroristických útoků motivovaných náboženskou nenávistí. Problémem Evropy je také nárůst islamofobie i antisemitismu v kontextu migrační krize.
Červená středa
„Je důležité využít každou příležitost k tomu, abychom si uvědomili, v jakém světě žijeme. My zde v Česku, ve střední Evropě, žijeme v blahobytu, v bezpečí, v míru, v demokracii. Dalo by se říct, že nám nic nechybí. A přesto si stále na něco stěžujeme, i když jsou to často jen malichernosti. Jsou však ve světě lidé, kteří jsou na tom mnohem hůře, a to nejen ekonomicky. Lidé, kterým by ke štěstí stačilo, kdyby se nemuseli bát vyjádřit svou víru veřejně, nemuseli utíkat před zvůlí moci a před pronásledováním,” říká pro HFC Miroslav Zelený, kurátor Farního sboru ČCE Daňkovice.
Farní sbor Daňkovice se 28. listopadu zapojil do akce Červená středa (#RedWednesday) na podporu pronásledovaných pro víru, která se letos konala poprvé i v Česku. Pronásledované si lidé připomněli při bohoslužbách, modlitbách, přednáškách i pomocí červeného světla, které symbolizuje krev mučedníků. Tím byly nasvíceny některé veřejné budovy, například kostel sv. Havla, kostel sv. Mikuláše, Staronová synagoga v Praze nebo Mahenovo divadlo v Brně. „Moc možností, jak pomoci těmto lidem, nemáme. Co však můžeme, je myslet na tyto pronásledované a utlačované ve svých modlitbách. A to nejen každý sám za sebe, ale i nahlas ve svých sborech a farnostech. A právě k tomu nás inspirovala akce Červená středa,” dodává Miroslav Zelený.
Společné modlitby církví v ČR
„Nikdy není na škodu upozornit na problémy spojené s náboženskou nesnášenlivostí a strachem plynoucím často z neznalosti,” přidává pro HFC studentský farář Filip Sedlák ze Studentského kostela HTF, kde proběhla v rámci akce mše. „Domníváme se, že by svobodné projevování náboženského vyznání mělo být normou pro všechny země a nemělo by se stávat, že budou práva jakýchkoli náboženských menšin potlačována - ať už mluvíme o Židech, křesťanech, muslimech, hinduistech nebo o komkoli dalším. Identifikace s náboženstvím není pro mnoho lidí pouze přihlášením se k nějakému názoru, jako spíše svobodné přilnutí k něčemu, co nás přesahuje a co mnoho lidí mnoha vyznání označuje slovem ,Bůh’,” uvedl pro HFC za Vysokoškolské katolické hnutí Olomouc Michal Štverák a dodal, že akci podpořili bohoslužbou a také sdílením informací na sociálních sítích.
Červená středa pořádaná Českou biskupskou konferencí, Ekumenickou radou církví v ČR a Federací židovských obcí v ČR začala konferencí ,Úloha náboženství a církví ve společnosti’, na kterou navazovala společná židovsko-křesťanská modlitba a průvod s červenými svíčkami v centru Prahy, který procházel kolem červeně nasvícených staveb. „To bych určitě vyzdvihl, že v Česku to bylo ve spolupráci katolické církve, nekatolických církví a Židů, stejně mimořádná byla i židovsko-křesťanská modlitba v Karolinu. Protože v zahraničí to bývá jen katolická akce. Že se tomu povedlo dát tento přesah, mě těšilo asi nejvíc,”okomentoval pro HFC generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš.
Mučedníci v současném světě
„I v Čechách přece ještě v nedávné minulosti byli církev a křesťané krutě pronásledováni. Nechceme, aby se to vrátilo. Křesťané i dnes jsou neustále pronásledováni. Tváří v tvář tomuto ohrožení se cítíme bezmocní. Pouze s Boží pomocí, s přímluvou Nejsvětější Panny Marie - Královny míru a našich svatých patronů, můžeme měnit svět k lepšímu. Na jaře královéhradecký biskup Mons. Jan Vokál posvětil v naší jaroměřské farnosti obraz blahoslavených polských františkánských mučedníků z Peru a uložil jejich ostatky na bočním oltáři našeho kostela. Blahoslavení mučedníci z Peru - o. Zbigniew Strzalkowski a o. Michal Tomaszek - byli papežem Františkem během blahořečení slavnostně prohlášení zvláštními patrony míru a ochránci před šířícím se terorismem. Tedy jsem velice rád uvítal tuto iniciativu ,Červenou středu. Byla to další příležitost, abychom šířili také kult těchto mučedníků i abychom jejich prostřednictvím vyprošovali u Boha pro lidstvo mír a pokoj. Nemůžeme mlčet. Média většinou o tom nemluví, protože to nebudí zájem, ale mnoho křesťanů v dnešním světě je blahoslavených, protože jsou pronásledovaní, tupení a věznění. Mnozí jsou ve vězení jenom proto, že nosili na krku křížek nebo vyznali Ježíše Krista,” uzavírá pro HFC Jerzy Stanislaw Zieba, administrátor farnosti sv. Mikuláše v Jaroměři.
Červená středa je iniciativou britské křesťanské organizace Aid to the Church in Need (Církev v nouzi). Jejím heslem je Make a stand for faith and freedom (Společně za víru a svobodu). ACN byla založena v roce 1947 jako katolická organizace pro pomoc válečným uprchlíkům a od roku 2011 se prostřednictvím informací, modliteb a akcí věnuje po celém světě pronásledovaným či utlačovaným křesťanům.
Foto: Dominik Faustus / Červená středa - Společně za víru a svobodu