„Češky zabloudily cestou k Mrtvému moři. Palestinci na ně zaútočili kameny, zachránila je izraelská policie,“ říká titulek včerejšího článku serveru Lidovky.cz. „České turistky, které na cestě k Mrtvému moři zabloudily, musela zachraňovat izraelská policie. Vstoupily na území kontrolované Palestinci. Pod doprovodem policistů se dostaly zpět na izraelské území, ale na jejich automobil zaútočili místní obyvatelé,” píše dále v článku s odkazem na článek deníku Times of Israel. Podle zpráv také dalších českých médií policisté museli pomoci českým turistkám, které špatně odbočily a vjely na území kontrolované Palestinou, kde na ně místní obyvatelé zaútočili kameny. Jeden z policistů dokonce musel vystřelit do vzduchu, aby dav rozehnal a v doprovodu strážců zákona se pak turistky bezpečně a bez zranění dostaly zpět na izraelské území. Samy turistky se proti takovému vykreslení příběhu ohradily. Situace se prý odehrála jinak a zveřejnění nesprávné verze může podle nich napomáhat šíření nenávisti.
Po vydání článků v českých médiích se nám ozvala jedna z účastnic incidentu s přáním uvést zprávu na pravou míru. Ta totiž podle ní, jak je z komentářů pod články patrné, může takto vyvolávat nenávist. Dle jejího vyjádření cestují s kamarádkou po Palestině již od konce prosince a nesetkaly se zde s žádnými problémy. V úterý je na cestě k Mrtvému moři zastavila izraelská policie a o chvíli později na ně začali dva náctiletí z vesnice házet kameny. Situaci uklidnil policista, který vystřelil do vzduchu. Dle jedné z žen, Karolíny Škápíkové, by však na ně nikdo kameny neházel, pokud by je policie nezastavila. „Nechci soudit palestinsko-izraelský konflikt. Chci jen říct, že jsme hranice Palestiny za posledních 14 dní projely snad dvacetkrát a všechno bylo v pořádku. Místní jsou moc milí a turisty mají rádi. A ti dva hloupí puberťáci, kteří něco slyšeli od dospělých a přebrali si to jako puberťáci, určitě nejsou reprezentativní vzorek Palestiny,” popsala Škápíková ve svém vyjádření na Facebooku.
„Ještě bych ráda dodala, že jsme celou dobu měly pocit, že nás izraelská policie tlačí k tomu, abychom to „Palestincům co nejvíce osolily.” Tedy, že máme jít událost oznámit, že problém jsme měly až tehdy, kdy jsme chtěly pokračovat palestinským územím. Z článku vyplývá, že jsme vjely do palestinské vesnice, místní nás začali kamenovat a kvůli tomu musela přijet policie. Bylo to ale přesně naopak. Kameny začaly až tehdy, kdy přijela policie. A nebylo to ve vesnici, ale asi 80 metrů za odbočkou do vesnice - byly jsme mezi poli ne mezi domy. A ještě jedno upřesnění - minuly jsme ceduli, že vstupujeme na palestinské území a že to může být nebezpečné. Nikde nebyl žádný zákaz vstupu. Totéž nám řekla i dopravní policie při prvním kontaktu, incident se odehrál až několik minut poté. A v těch článcích zmiňovaný dav byli dva kluci,” dovysvětluje situaci podrobně pro HateFree Culture Karolína Škápíková.
Jedna z českých turistek (Foto: Archiv Karolíny Škápíkové)
Celé vyjádření Karolíny Škápíkové
Milí přátelé i nepřátelé,
obvykle nevydávám veřejná prohlášení, ale jelikož jsem jedním ze dvou hlavních aktérů dnešního příběhu, připadá mi, že bych vše měla uvést na pravou míru. Ano, přiznávám, já řídila to auto, které omylem vjelo do palestinské vesnice.
Abych vyprávěla příběh od začátku. Od 28.12. cestujeme vypůjčeným autem s izraelskou spz po Izraeli. Dvě ženy. Za tu dobu jsme projely mnoho palestinského území. Propíraný incident se stal 9.1. Jen den před tím jsme po Západním břehu jezdily křížem krážem, malými vesnicemi, vždycky vše probíhalo v klidu, asi jako bychom jezdily třeba po Slezsku.
Inu 9.1. jsme se rozhodly jet k Mrtvému moři, a to nejkratší cestou, tedy přes malé vesnice na palestinském území. Když nás navigace poslala doleva, do vesnice Tuqu'a, neujely jsme ani 80 m a ozvala se za námi policejní siréna. Zastavily jsme tedy. Policisté k nám dojeli a velice mírně nám řekli, že tudy sice jet můžeme, ale může to být nebezpečné a raději bychom se měly otočit. To jsme také začaly dělat. V tu chvíli se k nám z opodál postávajícího hloučku rozeběhli dva kluci, odhadem v pubertě, a začali házet kamením. V reakci na to jeden policista vystoupil ze svého auta a několikrát vystřelil do vzduchu. To kluky zahnalo. Z vesnice jsme vyjely a zkontrolovaly auto. Na kufru byl malý škrábanec.
Policisté s námi chvíli mluvili, pak řekli, že máme jet. Když jsme se ale vydaly jinou cestou, širokou silnicí, kudy jezdilo spoustu aut s izraelskou spz, volali, ať se vrátíme. A začal výslech. „Řekněte pravdu. Vy nejste turisti. Dejte nám pasy. Vy nejedete k Mrtvému moři." Pak přišli vojáci. „Dejte nám pasy. Doklady od auta. Jak dlouho incident trval? Kam až jste dojely? Kolik bylo útočníků?" Tlačili na nás, abychom šly vše oznámit na policejní stanici kvůli pojištění auta, což je ovšem nesmysl, protože v Palestině pojištění auta neplatí. Vzali si na mě telefon, aby mě mohli „později kontaktovat". Nakonec jsme je přesvědčily, že turisti jsme a mohly jsme odjet, ale ne přes palestinské (po minulých zkušenostech bezpečné) území. Zajímalo by mě ale, proč jsme měly problém až ve chvíli, kdy jsme chtěly pokračovat v cestě Palestinou.
Od novináře ČT, který nás kontaktoval a který žije již 4 roky v Izraeli, jsme se dozvěděly následující. On sám jezdí do těchto končin s izraelskou spz několikrát týdně a nikdy problém neměl. Podle něj ti kluci útočili spíš na izraelské policisty, než na nás. Kdyby tam to auto nepřijelo, projely bychom vesnici bez povšimnutí.
Nechci soudit palestinsko-izraelský konflikt. Chci jen říct, že jsme hranice Palestiny za posledních 14 dní projely snad dvacetkrát a všechno bylo v pořádku. Místní jsou moc milí a turisty mají rádi. A ti dva hloupí puberťáci, kteří něco slyšeli od dospělých a přebrali si to jako puberťáci, určitě nejsou reprezentativní vzorek Palestiny.
A když jsme v té svaté zemi, připomenu ještě jednu věc - „nesuďte, abyste nebyli souzeni".
Úvodní foto: Pixabay