Pomoc na dálku
Každý rok se počet seniorů, kteří volají v listopadu a v prosinci na linku důvěry Senior telefon, zvyšuje zhruba o dvacet procent. Ozývají se nejen starší lidé, ale také ti, kteří pečují o někoho v rámci rodiny, či jejich přátelé. „Teď máme zhruba tisíc telefonátů měsíčně. Někdy nám lidé volají jednorázově, ale máme také dlouhodobé klienty. Řeší s námi například spory v rodině, anebo jim nasloucháme, když se chtějí svěřit, že o někoho pečují a ta péče je náročná po všech stránkách,“ říká Aneta Mundok Nitschová, která vede Senior telefon. Tato bezplatná celorepubliková linka důvěry je vůbec první v republice, která funguje od roku 1992. Nemá suplovat pravidelnou psychologickou nebo terapeutickou pomoc, ale je zde pro každého, kdo je v náročné životní situaci a potřebuje podporu. Podle vedoucí linky řada telefonátů začíná větou: „Nezlobte se, že vás obtěžuji, ale…“ a to proto, že se starší generace stydí mluvit o osobních tématech. „Linka 800 157 157 je tu pro každého, kdo se necítí psychicky dobře. Nikde se neměří závažnost problému. Lidem se většinou uleví, když mohou s někým probrat, co je naštvalo nebo co je zarmoutilo. Třeba hned nenajdeme řešení, ale jsme tu pro ně, abychom je vyslechli,“ říká vedoucí Senior telefonu.
Nejen špatné zprávy
Od roku 2020 stoupá počet seniorů, kteří na linku volají, protože je trápí, co se děje ve společnosti. Pravidelně sledují televizní či rozhlasové zpravodajství. Každá další zpráva je utvrzuje v tom, že se všude kolem děje něco negativního. „Nejdřív to byl covid, pak válka na Ukrajině, potom energetická krize, teď válka v Izraeli. Mají pocit, že slyší jen samé špatné zprávy a v jejich okolí není nikdo, s kým by tohle mohli probrat. Snažíme se je vyslechnout, z čeho mají obavy a co by jim pomohlo, aby se cítili o trochu lépe. Vyvracíme hoaxy, doporučujeme ověřené zdroje informací a říkáme, že by možná stálo za úvahu občas přepnout na jiný televizní kanál nebo si najít nějaký nový koníček, aby se pořád nestresovali tím zpravodajstvím,“ říká vedoucí linky.
Pravidelné návštěvy
Začátkem listopadu postupně sílí vánoční „horečka“. Reklamní kampaně lákají na nákup vánočních dárků a snaží se navodit klidnou atmosféru, ve společnosti je však řada lidí, které toto období spíš stresuje. Nikoliv kvůli nakupování, ale proto, že se obávají, zda budou mít s kým slavit. Podle vedoucí Senior telefon mají starší lidé odlišné názory na oslavu svátků. Někomu naprosto vyhovuje, že je sám doma. Jiný by rád byl s rodinou, ale z nejrůznějších důvodů to není možné. „Povídáme si se seniory, jaké měli Vánoce v dětství, na co rádi vzpomínají. Bavíme se také o komunikaci v rodině, že nemusejí čekat, až se jim koncem roku ozvou jejich příbuzní, ale mohou jim sami zavolat. Jenže senioři často slýchají, babi, já teď nestíhám! Ozvu se ti později, a mají pak pocit, že své příbuzné obtěžují. Pokud bych mohla něco doporučit – a to se netýká jen předvánočního období – zkuste popřemýšlet, zda byste nemohli najít pravidelný termín, kdy se za rodiči nebo prarodiči stavíte. Nejen proto, abyste jim pomohli s nákupem nebo úklidem, ale proto, ať si v klidu popovídáte. Mnozí senioři nám říkají, že právě tohle jim chybí ze všeho nejvíc,“ tvrdí Aneta Mundok Nitschová z neziskové organizace ŽIVOT90, která se věnuje starší generaci již od 90. let.
Něco pro druhé
Letos se tato organizace zapojila do akce Týden pro Neviditelné (#TydenProNeviditelne), která začíná 20. listopadu. „I když se lidem nyní nežije snadno, tak každý z nás může věnovat kousek svého času těm potřebnějším. Chceme lidi motivovat, aby se v předvánočním období zastavili a darovali dobrý skutek někomu ve svém okolí, komu se nežije snadno a je pro většinovou společnost Neviditelný. Skrze tuto akci chceme lidi přimět, aby se, kromě finančních příspěvků na nejrůznější sbírky, zapojili také osobně. Chceme podpořit osobní angažovanost, komunitní i rodinnou soudržnost v pravém slova smyslu. Záleží nám na tom, aby si lidé všímali i Neviditelných, které mohou mít ve svém okolí, ve své rodině, a věnovali jim chvilku času, pozornosti, podali jim pomocnou ruku, po níž často sami Neviditelní touží,“ říká Jana Pikardová, manažerka projektu Neviditelní.
Mezigenerační aktivity
Také pracovníci Senior telefonu se snaží motivovat klienty této linky důvěry, aby vyzkoušeli něco nového, pokud mají zájem navázat nová přátelství. Po celé republice existují dlouhodobé programy, kam se mohou senioři přihlásit. Jedním z nich je aktivita neziskové organizace Mezi námi, která propojuje tisíce seniorů a předškolních dětí v Česku. „Do našeho programu Přečti, kde máme Klub pohádkových čtecích babiček a dědečků, se může přihlásit každý, kdo má chuť jednou týdně docházet do školky a předčítat dětem pohádkové příběhy. Děti se vždy velmi těší, co si pro ně „pohádkový“ dědeček či babička připravili. Mnozí totiž nezůstanou jen u čtení, ale učí děti i ledacos nového například základy jógy, hrají na hudební nástroje nebo jim vyprávějí o historii města, kde vyrůstali,“ popisuje Kateřina Jirglová z neziskové organizace Mezi námi.
Nové možnosti
Senioři se mohou také přihlásit do některého z kurzů, které má v nabídce komunitní centrum ŽIVOT90. Sídlí nedaleko Karlova mostu v Praze a každý všední den se tu konají kurzy, besedy, přednášky a další akce pro veřejnost. Senioři vedou jazykové, výtvarné nebo taneční kurzy. Další možností, kde se mohou starší lidé ledacos zajímavého dozvědět, jsou dobrovolnické programy. „Přihlásit se může každý, komu je více než 15 let. Máme zhruba 180 dobrovolníků, kteří pravidelně navštěvují seniory po celé Praze. Jednou týdně si společně povídají, ať už osobně, telefonicky nebo e-mailem či dopisem,“ říká Barbora Valuchová, která koordinuje dobrovolnickou komunitu. Pokaždé, když se hlásí nový dobrovolník, tak se ho vyptá, jaké má záliby, a pak dotyčného „spáruje” se seniorem s podobnými zájmy. „Hlásí se nám studenti, maminky s dětmi, ale také starší lidé. Žádný věkový limit u nás není. Jde hlavně o to, že propojíme lidi, kteří si mají co říct a vůbec neřeší, jestli je někomu osmnáct nebo osmdesát,“ říká Barbora.
Foto: ŽIVOT90 a Mezi námi, o.p.s.