Pro mnohé zapomenutý příběh čtrnáctileté polské dívky Czeslawy Kwoky, která roku 1942 zahynula v osvětimském táboře, před pár dny celosvětově ožil díky brazilské umělkyni Marině Amaral. Ta se rozhodla vůbec jediný dochovaný snímek dívky pořízený táborovým fotografem zpřítomnit a klasický černobílý vězeňský trojportrét kolorovala. „Je mnohem snazší se vztáhnout k lidem na dobových fotografiích v momentě, kdy je vidíte v barvě,“ uvádí umělkyně. Vystupuje tak na povrch také příběh rozseknutého rtu, který je náhle na snímku patrný a na který si vzpomíná i sám fotograf. Kolorovaný portrét v pondělí zveřejnilo na Twitteru Osvětimské muzeum při příležitosti 75 let od Czeslawiny násilné smrti. K jeho překvapení fotografie zasáhla na pět milionů lidí po celém světě a začala se okamžitě virálně šířit. Je však ještě jedno poselství, které chtěla digitální umělkyně oživením snímku přinést. „Holocaust nezačal masovým vyvražďováním. Započal nenávistnou rétorikou,“ říká.
Čtrnáctiletá Czeslawa Kwoka přijela do Osvětimi transportem 318 žen 13. prosince 1942. Tam jí také bylo přiděleno sériové číslo 26947 a byl pořízen její portrét táborovým fotografem Wilhelmem Brassem. Právě tento snímek je jedinou připomínkou života této dívky, která byla o tři měsíce později v táboře zavražděna injekcí fenolu do srdce. Psal se 12. březen 1943. Na snímku je patrný šrám na Czeslawině rtu. Situaci, která k němu vedla, si vybavil právě autor snímku Brasse. „Ten obrázek dívky si pamatuji zřetelně. Prostě jen proto, že vypadala tak mladě tím odzbrojujícím dívčím způsobem. V tom vězeňském šátku, stále vypadající zdravě, ještě nedotčená,“ vzpomínal. „Osobní vězeňská čísla byla vyvolávána v němčině a tahle dívka jednoduše nerozuměla, o co se jedná. Vtom si toho všimla ta SSačka a toho, co se stalo, jsem byl několikrát svědkem. Prostě k ní přistoupila a uhodila ji, dala jí ránu do obličeje,“ dodává. Fotografie pak zachycuje moment bezprostředně po tomto incidentu.
Czeslawa se narodila 15. srpna 1928 v obci Wólka Zlojecka v regionu Zamość. Do Osvětimi byla deportována spolu se svou matkou Katarzynou, které bylo přiděleno číslo 26949. Ta zahynula o měsíc dříve než její dcera, 18. února 1943.
Brazilská vizuální umělkyně Marina Amaral, která se zabývá kolorováním černobílých fotografií, si před časem vybrala pro svou práci také Czeslawin trojportrét. „Chtěla jsem dát Czeslawě možnost vyprávět svůj příběh, který je současně příběhem mnoha dalších obětí,“ uvedla v rozhovoru pro server Bored Panda. „Je mnohem snazší se vztáhnout k lidem na dobových fotografiích v momentě, kdy je vidíte v barvě. Rozumíme tomu, čím ona a miliony dalších prošly, více ve chvíli, kdy vidíme její modřiny, šrám na jejím rtu a rudou krev na její tváři. Holocaust nezačal masovým vyvražďováním. Započal nenávistnou rétorikou,“ dodává.
Osvětimské muzeum kolorovaný Czeslawin snímek zveřejnilo na svém hojně sledovaném twitterovém účtu v pondělí, v den 75. výročí její vraždy, spolu s dalšími informacemi o jejím zapomenutém životě. Snímek se začal okamžitě virálně šířit a zasáhl uživatele po celém světě. Před několika dny muzeum na svém Twitteru uvedlo poděkování všem, kteří se na chvíli zastavili a na tuto mladou dívku zavzpomínali. Uvedlo také, že se fotografie dostala k neuvěřitelným 5 milionům lidí, jen skrz zmíněnou sociální síť.
Foto: Twitter Osvětimského muzea